Praha – Poslanecká sněmovna PČR má před sebou svoji ustavující schůzi s jasným programem. Noví poslanci v jednacím sále zaujmou místa podle abecedy, složí slib, zvolí vedení sněmu, ověřovatele sněmovny a rozhodnou o počtu parlamentních výborů. Vedle organizačních záležitostí mají poslanci ale letos ještě jeden nový úkol. Musí hned na první schůzi projednat zákonná opatření, která schválil Senát. Jinak by pozbyla platnosti. Pokud zákonná opatření projdou, mají sílu zákona.
První schůze sněmovny má jasný cíl – odvrátit chaos
Schůze začíná teprve dnes a jde o nejzazší možný termín, protože poslanci se musí sejít nejpozději měsíc od voleb. Ty se konaly 25. a 26. října. Do lavic zasedne 200 zástupců ze sedmi stran, a to od těch nejúspěšnějších - tedy ČSSD (50 poslanců), až po ty nejmenší, které se do sněmovny dostaly - Úsvit a KDU-ČSL (po 14 zástupcích). Dopoledne noví poslanci převzali od ministra vnitra v demisi Martina Peciny osvědčení o zvolení. Chyběl Miloslav Bačiak (ANO), jenž se mandátu vzdal.
Jde o první oficiální zasedání, které podle jednacího řádu sněmovny svolává bývalá šéfka dolní komory Miroslava Němcová (ODS), samozřejmě za předpokladu, že byla opět zvolena - Němcová se do sněmovny dostala, a povede tak schůzi do zvolení nového předsedy. Než se k tomu ale poslanci dopracují, musejí zvolit mandátový a imunitní výbor, který pak přezkoumá platnost mandátů. Tedy zda nezanikly pro ztrátu volitelnosti nebo neslučitelnost funkce s výkonem poslance. To by měla být podle očekávání formalita.
Sliby, návrhy, volení předsedů: alespoň dva dny
Schůze má jasně stanovený řád. Němcová jako bývalá předsedkyně složí poslanecký slib jako první před celým zasedáním a do jejích rukou také všech 199 zbývajících zákonodárců.
Tím schůze ve 14:00 hod. začne. Není ale jasné, kdy vlastně skončí. Kvůli zákonným lhůtám totiž může k volbě vedení a orgánů dojít nejdříve po 24 hodinách od nominací. Jednotlivé kluby mají možnost navrhnout své kandidáty do výborů a na funkce předsedy a místopředsedy sněmovny. Ti se volí tajně, stejně jako předsedové výborů a komisí. „Může to trvat opravdu krátce, ale může to trvat tak dlouho, že ustavující schůze bude na několikrát přerušována a může trvat třeba až do začátku příštího roku,“ sdělila Miroslava Němcová.
Vedoucí kanceláře Poslanecké sněmovny Petr Kynštetr dlouhé rokování neočekává. „Schůze dnes nebude dlouhá, viděl bych to tak na dvě hodiny, skládání poslaneckých slibů přeci jen nějakou dobu trvá,“ říká. První úkol - tedy ustavení volební komise - už navíc mají poslanci za sebou. Zvolili ji včetně předsedy Martina Kolovratníka (ANO) minulý týden. Stejně tak se dohodli, že sněmovna bude mít shodně jako minulá dolní komora 19 výborů.
Na ustavující schůzi se nebude hlasovat ani o vydání Bronislava Schwarze z ANO, který je údajně připraven přijít kvůli policejnímu vyšetřování o svoji nově nabytou imunitu. I hnutí ANO chce zvednout ruku pro vydání k trestnímu stíhání, na jednání první schůze ale není tento bod zařazen. Musí mu předcházet usnesení mandátového a imunitního výboru.
image_523716
Kdo do čela sněmovny? Zřejmě Hamáček
Jméno nového šéfa dolní komory zatím není zcela jasné. Ve vedení chtěly své zástupce obě nejsilnější strany - tedy ČSSD i ANO. Po jejich sobotním jednání se ale zdá, že budoucím šéfem dolní komory se stane místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Hamáček. Ten je vhodným adeptem i pro TOP 09: „Určitě může počítat s podporou drtivé většiny poslanců TOP 09,“ uvedl místopředseda strany Miroslav Kalousek.
Podle komentátora Českého rozhlasu Plus Petra Hartmana byl ovšem ve hře i místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek. „Dá se z toho vyvodit spekulace, že sociální demokracie nebude požadovat post ministra obrany a asi si myslí na ministerstvo zahraničí, kde by měl být právě Zaorálek,“ uvádí.
Nastupující Poslanecká sněmovna v číslech
- 36 nestraníků – nejvíc od roku 1996.
- 7 stran a hnutí – znamená pro Poslaneckou sněmovnu rekordní počet. Dosud to bylo šest, pět nebo čtyři strany.
- 50 let – průměrný věk poslanců. Nově zvolená sněmovna je nejstarší v historii České republiky.
- 1,8 % – tolik dělilo vítěze (ČSSD) a druhého v pořadí (ANO). Jde o nejtěsnější rozdíl mezi první a druhou stranou.
- 55 900 korun - současný hrubý základní plat poslance. Obvykle jej ale pobírá menší část zákonodárců, protože většina z nich zastává i nějakou další sněmovní funkci. Vedle toho poslanci mohou dostat náhrady na reprezentaci a stravování či dopravu. Základní plat je nižší než po volbách v roce 2010 - tehdy dosahoval 59 000 korun. Zákonodárci už nemají ani nárok na bezplatné cestování v MHD či možnost nechat si proplácet vnitrostátní lety.
- 150 100 korun - plat předsedy sněmovny. Jde o nejvyšší plat, na který si může poslanec jako člen dolní komory přijít.
- 17 000 korun - příspěvek na bydlení pro toho poslance, který nevyužije ubytování ve sněmovních objektech v Rumunské a Nerudově ulici.
Shoda zatím panuje na počtu čtyř místopředsedů dolní komory, podle Zaorálka je však možná i varianta pěti místopředsedů, záležet ještě bude na jednání s lidovci, kteří by měli s ČSSD a hnutím ANO uzavřít koalici. KDU-ČSL se totiž v minulosti nechala slyšet, že tento post nepožaduje. „Nedovedu si představit, že pokud by KDU-ČSL bylo součástí vládní koalice, nemělo by místopředsedu ve sněmovně,“ diví se Hartman.
Další potenciální vládní strana, hnutí ANO, zatím nechce prozradit, čí jméno navrhne na post místopředsedy: nejčastěji se skloňuje Věra Jourová, ta je ale zároveň favoritkou i na ministerstvo pro místní rozvoj.
Zákonná opatření? Všechno, nebo nic
Ještě během první schůze musí poslanci schválit zákonná opatření, která jim poslali senátoři. Ta jsou úzce svázána s novým občanským zákoníkem, který vstupuje v účinnost v lednu 2014. Pokud se opatření schválení ve sněmovně nedočkají, pozbydou platnosti.
Zákonná opatření, která musí sněmovna projednávat
Návrh zákonného opatření, kterým se mění zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění
Opatření zvyšuje platby do zdravotnictví za státní pojištěnce o 4,7 miliardy korun za rok. Od ledna se tak zvýší platby státu za děti, důchodce nebo nezaměstnané o 64 korun měsíčně z nynějších 723 korun.
Návrh zákonného opatření o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů
Návrh především zapracovává do daňových zákonů terminologii kvůli novému občanskému zákoníku. Kromě toho upravuje zdanění investičních fondů a dividend.
Návrh zákonného opatření, kterým se mění zákon o dani z nabytí nemovitých věcí
Nově se mohou prodávající a kupující dohodnout na tom, kdo zaplatí daň z převodu nemovitostí. Pokud se nedohodnou, daň bude nadále platit prodejce.
Návrh zákonného opatření, kterým se mění zákon o veřejných zakázkách
Mimo jiné zachovává současný limit pro zakázku malého rozsahu u stavebních prací na třech milionech korun. Jinak by se limit pro malou zakázku u stavebních prací snížil od ledna na jeden milion korun. Podle vlády by tím narostla administrativní zátěž.
Zákonná opatření na plénu
Případná koalice se zřejmě postaví za zákonná opatření. Pro jejich podporu už se dřív vyjadřovala nejsilnější ČSSD. „Nepochybně se přikloníme k méně špatnému ze špatných řešení,“ uvedl Jeroným Tejc (ČSSD). Podle něj by totiž jinak nastal chaos. Definitivní rozhodování ale strana nechává na poslední chvíli. „Budeme se tím zabývat až v úterý na jednání poslaneckého klubu ČSSD,“ uvedl Roman Sklenák, předseda klubu.
Hnutí ANO už o tématu diskutovalo na jednání předminulý víkend, kde bylo jedním z hlavních bodů programu. Podle první místopředsedkyně strany Věry Jourové panovala jasná shoda. „Nemá smysl bavit se o jednotlivostech. Ta situace je schválím - neschválím. Tam není prostor pro změnu,“ říká Jourová pro web ČT24 s tím, že proto hnutí opatření podpoří. Nesouhlasí ale se samotným občanským zákoníkem a strana proto zkoumá, jestli je možné jeho účinnost oddálit.
Naprostá spokojenost se zákonnými opatřeními není ani u KDU-ČSL, ale jejich bojkot nehrozí. „Poslanecký klub v pondělí bude hlasovat pro přijetí Senátem schválených zákonných opatření, protože je to v tuto chvíli nezbytně nutné,“ uvedla pro web ČT24 mluvčí Miriam Farská.
Pokud strany názor nezmění, všechna zákonná opatření tak zřejmě projdou i přes rozsáhlé kritiky. Například 26 poslanců TOP 09 se shodlo na tom, že nepodpoří opatření, které má od ledna navýšit platby do zdravotnictví za státní pojištěnce. Podle šéfa klubu Petra Gazdíka návrh nedoprovázejí další změny ve struktuře zdravotnictví. Kvůli neustávajícím výhradám stále volají po odložení účinnosti nového občanského zákoníku vedle ANO i hnutí Úsvit Tomia Okamury nebo KSČM. I tyto strany ale volí podporu doprovodných norem jako menší zlo.
GALERIE
videogallery_393629