Protestující zemědělci vyrazili s traktory na silnice. Vadí jim Zelená dohoda i dotační politika

Proti dotační politice vlády a Evropské unie v Česku protestovala část zemědělců. Žádali přehodnocení unijních cílů v zemědělství a kritizovali přesun peněz směrem k menším farmářům. Protest se konal během neformálního setkání unijních ministrů zemědělství a rybolovu v Praze. Kromě hlavního města dali farmáři najevo nespokojenost i v krajích, kde vyjeli na silnice s traktory a další zemědělskou technikou.

Protestní happening v Praze zemědělci zahájili tiskovou konferencí, na níž vystoupili zástupci jednotlivých svazů. Martin Pýcha ze Zemědělského svazu ČR varoval, že hrozí potravinové krize. „Současná evropská environmentální politika povede k poklesu produkce potravin v Evropě a k závislosti na dovozu,“ uvedl.

V pořadu Události, komentáře Pýcha dodal, že Evropská unie by měla v nařízeních brát v potaz podmínky v jednotlivých zemích. Vymezil se především proti povinnému navyšování podílu ekologického zemědělství v členských zemích, a tlaku na snižování množství používaných hnojiv a pesticidů a zalesňování.

Kvůli úbytku polí v Evropě se podle něj navíc rozšiřuje zemědělství na další půdu v zemích jako je Brazílie nebo Indonésie, a v důsledku toho tak dochází ke kácení deštných pralesů. Dopad na životní prostředí v globálním pohledu proto považuje za negativní.

Nahrávám video

Obavy zemědělců do určité míry chápe i agrární analytik Petr Havel. „Je zřejmé, že ochrana půdy, krajiny a adaptace na klimatické změny jsou výzvy, kterým musí čelit zemědělci na celém světě,“ řekl v pořadu Události, komentáře. Je ale podle něj také nutné, aby byly vyváženy environmentální a podnikatelské principy v zemědělství.

Protesty po celém Česku

Organizátoři si před Kongresovým centrem, kde se koná zasedání evropských ministrů zemědělství, postavili stánek. Rozdávali lidem brambory a jablka s heslem, že může jít o poslední produkty českého zemědělství. Zemědělci si rovněž přinesli transparenty s českými i anglickými nápisy typu „Ne zelenému fanatismu“, „Férové podmínky pro všechny“ či „No Green deal make real deal“.

Z Hosína na Českobudějovicku na protestní jízdu vyrazili jihočeští zemědělci s traktory a dalšími stroji. „Chceme klidnou formou upozornit na věci, které nám vadí. Ale zároveň chceme i poděkovat vládě za snahu pomoci zemědělským podnikům se zastropováním plateb za energie. Naším cílem není nijak narušovat dopravu v kraji, nebo ji snad dokonce blokovat,“ uvedl jeden z mluvčích protestní jízdy Petr Pokorný. Dodal, že kvůli tomu si zemědělci pro protestní jízdu vybrali méně frekventovanou vozovku z Hosína přes Ševětín do Dynína.

Podle Pokorného mají zemědělci obavy z dalších environmentálních opatření, která by mohla snížit jejich produkci a konkurenci na trhu. Týká se to například tlaku na stálé zmenšování půdních zemědělských bloků. „Tím narůstají náklady na jejich obhospodařování. Může to vést k tomu, že někteří zemědělci výrazně omezí rostlinnou a živočišnou výrobu, a tím jen uvolníme prostor pro dovoz. Nechceme produkovat nadbytečné množství surovin, ať vypěstujeme a vyrobíme jen to, co sníme a spotřebujeme. Ale ať maximum toho pochází z Česka,“ řekl.

Ve Zlínském kraji vyrazili zemědělci s traktory protestovat na silnice na Vsetínsku, Kroměřížsku a Uherskohradišťsku, informoval předseda Agrární komory Zlínského kraje Jindřich Šnejdrla. Poukázal na dramaticky rostoucí ceny energií. Jejich obrovskou spotřebu podle něj mají především chovatelé drůbeže a prasat a také pěstitelé ovoce.

„Nevědí, za kolik budou energie kupovat. Informace, které jsou dnes v médiích, nehovoří o tom, jestli budeme jako zemědělci spadat do té nebo onaké kategorie. Máme velmi vážné obavy z toho, že cena potravin bude v násobcích kopírovat cenu energií,“ sdělil.

Traktory mohli potkat řidiči na jižní Moravě na západě a východě Brna. Zemědělci dorazili na protest i do Bořitova na Blanensku. „Chceme reagovat na zpřísňující se pravidla, která nás čekají, co se týče dalších ekologických omezení,“ řekl ředitel zemědělského podniku ZEAS Lysice a předseda Zemědělského svazu Blansko Jiří Šafář.

Vadí mu také vysoké ceny energií. „Chceme upozornit, že nezbude nic jiného, než že cena potravin půjde nahoru. A může se také stát, že potraviny nebudou ani dostupné – a pokud budou, tak budou dostupné nekvalitní potraviny,“ varoval.

Nahrávám video

Traktory vyjely i z Klesti na Chebsku. V Karlovarském kraji protestní jízdu uspořádali na dvou místech, na silnici I/6 směrem na Pomezí nad Ohří a na Karlovarsku mezi Bezvěrovem a Toužimí.

Dva traktory s přívěsy, na kterých byl transparent s nápisem „Produkce českých potravin v ohrožení“, vyrazily například z Velkostatku Hůrka. Podle jednatele společnosti Jiřího Vacka reálně hrozí, že se česká zemědělská produkce v příštích letech bude dál snižovat. „Nemáme odbyt pro naši produkci především v živočišné výrobě, to znamená pro drůbež. Protože český zpracovatelský průmysl dostává od evropského potravinářského koncernového průmyslu na zadek každý den,“ řekl.

V Pardubickém kraji vyjely zemědělské stroje ve všech okresech. Protestní jízdy zemědělců v Královéhradeckém kraji podle policie nezpůsobily větší problémy v dopravě. Farmáři tam kolem deváté ranní vyrazili na deset tras v okresech Hradec Králové, Jičín, Náchod a Rychnov nad Kněžnou. Už po půl deváté ráno vyjel konvoj od obce Všestary po silnici I/35 do Hořic a zpět.

Kolona traktorů projela i centrem Olomouce. Nespokojení zemědělci, které doprovázela po cestě policie, stroje označili českými vlajkami a transparentem. V čele kolony jel traktor se symbolickým černým praporem. Podobné jízdy mohli potkat řidiči na méně vytížených silnicích i v dalších okresech Olomouckého kraje.

Na Vysočině jezdily stroje po silnicích na Pelhřimovsku a na některých stojících kusech zemědělské techniky v kraji byly transparenty.

V Libereckém kraji vyjeli farmáři na Českolipsku a Semilsku. Žádné zásadní problémy to na komunikacích nezpůsobilo. Na Liberecku a Jablonecku se protestní jízdy neuskutečnily. Farmáři ale využili Dne regionálních potravin před libereckou radnicí, aby propagovali české potraviny a lidem požadavky zemědělců a důvody protestu vysvětlovali. Regionální agrární rada Libereckého kraje proto nechala vyrobit i několik bannerů.

Traktory a řezačky s transparenty mohli vidět řidiči na okresních silnicích v okolí Plzně. Podle protestujících byrokracie omezuje hospodaření a komplikuje zemědělcům produkci. Akci, které se účastnili střední farmáři ze severu Plzeňska a z Rokycanska. „Chtěli jsme jenom být vidět, ne překážet a obtěžovat,“ řekl předseda Zemědělského družstva vlastníků Štichovice s 1100 hektary zemědělské půdy Václav Bulín. Na hlavní silnici první třídy I/27 z Plzně na Most stroje nevyjely.

Dopad na ceny potravin

Zemědělcům vadí hlavně politika Zelené dohody pro Evropu (takzvaného Green Dealu). Jde například o požadavek na výrazné snižování užívání pesticidů. Podle protestujících zemědělců by měly být přehodnoceny a odloženy jednotlivé cíle dohody. Zároveň žádají změny při prodejích emisních povolenek, které jsou podle nich likvidační.

Od začátku roku rovněž kritizují změnu dotační politiky na období mezi lety 2023 až 2027. Vláda v lednu rozhodla o přesunu větší části peněz k menším farmářům. Svazy kritizují, že kabinet bere peníze firmám, které vyrábějí většinu potravin v České republice.

Zemědělci upozorňují, že jejich náklady v posledních měsících stouply o desítky procent, u některých surovin i o stovky procent. Jde zejména o energie, hnojiva, ochranné prostředky pro rostliny a další. Žádají celoevropské řešení situace. Kroky vlády směřující k zastropování cen energií pro maloodběratele a kompenzace pro větší firmy jsou podle nich nešťastně naplánovány. Kvůli rostoucím nákladům podle zemědělců hrozí omezení produkce.

Komora: Pomoc kvůli drahým energiím je nejasná

Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal na čtvrtečním protestním setkání mluvil o vládní pomoci kvůli drahým energiím pro velkoodběratele elektřiny a plynu, kterou ve středu kabinet představil. Její podoba je podle něj spíše nejasná. Uvedl také, že řešení by se mělo hledat na evropské úrovni, kde by mohlo dojít ke stanovení maximální ceny.

Doležal upozornil na to, že některé zemědělské podniky budou spadat částečně pod maloodběratele i velkoodběratele. „To, co bude spadat do většího odběru, má jít pravděpodobně cestou kompenzací. To znamená, že budeme platit vysoké účty za elektrickou energii nebo za plyn a na konci roku se možná dozvíme nějaké kompenzace,“ řekl.

Podmínky takzvaného dočasného krizového rámce, se kterými se komora měla možnost seznámit, jsou podle Doležala velmi komplikované a může se stát, že velká část nejen zemědělců, ale i podnikatelů v průmyslu o pomoc nebude moci žádat nebo to pro ně bude tak administrativně náročné, že je to od žádosti o kompenzace odradí.

Podle viceprezidenta Agrární komory ČR a ředitele zemědělské firmy Klas Nekoř Leoše Říhy opatření Zelené dohody pro Evropu mohou v některých případech zvýšit ceny potravin a snížit dostupnost některých z nich na evropském trhu. Zástupci zemědělců často kritizují například požadavek výrazného snižování užívání pesticidů.

„Protest jsme připravili na bázi Evropské unie, přidalo se k nám minimálně osm zemí v rámci EU. Chceme na riziko společné zemědělské politiky upozornit. Nemluví se o cenových dopadech na potraviny, nemluví se o tom, jaké potraviny sem budeme muset dovážet, s jakou uhlíkovou stopou, jakou kvalitou,“ kritizoval Říha.

Podle něj je nezodpovědné plánovat zemědělství stylem „zakážeme, dovezeme“. Navrhované změny jsou velké, s řadou z nich pak zemědělci seznámeni nebyli, uvedl viceprezident. „Jsme rozhodně pro řešit klima, jsme rozhodně proevropští, ale aby se to neřešilo na základě ekologických lobbistických skupin. Aby Zelená dohoda byla opravdu dohoda, nikoliv diktát. Nám by pomohlo, kdyby se nám podařilo odložit společnou zemědělskou politiku, která má být od ledna příštího roku,“ dodal Říha.

Komora a svaz také představily společné memorandum, které podepsalo čtrnáct zemědělských organizací z devíti unijních států. Od vlád a EU požadují kromě zastropování cen energií také kompenzace vysokých cen hnojiv a dalších vstupních nákladů. Z dlouhodobého hlediska požadují více peněz ze Společné zemědělské politiky EU kvůli environmentálním ambicím Unie.

Drobní farmáři vládu podporují

Ministerstvo zemědělství na demonstrace reagovalo tím, že nelze rezignovat na environmentální cíle. S protesty nesouhlasí Asociace soukromého zemědělství ČR, která sdružuje hlavně malé farmáře a kroky vlády podporuje. Podle ní protesty „účelově pořádá vedení těchto organizací především na objednávku úzké skupiny majitelů největších agropodniků“. Tvrdí také, že ve skutečnosti jsou akce namířeny proti zájmům většiny českých zemědělců i českých spotřebitelů.

Vládní změny dohodnuté s většinou zemědělských organizací nebudou mít podle asociace negativní dopady ani na velké zemědělské podniky. „Nynější zemědělská politika jistě není ve všem ideální, ale po mnoha letech konečně vykročila správným směrem,“ uvedlo vedení asociace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 2 mminutami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 28 mminutami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 1 hhodinou

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 6 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 7 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 7 hhodinami

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.