Piráti budou hlasovat pro odvolání šéfa SPD Tomia Okamury z funkce místopředsedy sněmovny – a to kvůli jeho výrokům o protektorátním koncentračním táboře v Letech u Písku. Jako první to navrhli lidovci, podporu získali i u TOP 09, hnutí STAN a některých představitelů ODS a ČSSD. Poslanecký klub Hnutí ANO, který má 78 poslanců, svůj postoj zatím nezveřejnil.
„Tomio Okamura svými výroky zpochybnil kruté podmínky a úmrtí v táboře Lety. Pokud pan Okamura ví, co se v Letech dělo za hrůzy, a svými výroky testuje, kolik mu toho projde, je to snad ještě závažnější než neznalost faktů. V této funkci totiž reprezentuje nejen sebe a svou stranu, ale i celý zastupitelský sbor,“ uvedla v tiskové zprávě první místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová.
Šéf SPD v lednu řekl, že tábor v Letech nebyl oplocený a byl v něm volný pohyb. Později se omluvil za vyjádření, že tábor nebyl oplocený, uvedl však, že ho většinou nikdo nehlídal a lidé v něm se mohli volně pohybovat. Vyjádření kritizovala pražská židovská obec i Muzeum romské kultury, které v něm spatřují popírání holokaustu.
Lidovci Okamuru chtějí kvůli jeho výrokům odvolat z vedení sněmovny. Podporu jim vyjádřili Starostové a TOP 09, poslancům ČSSD doporučí stejný postoj i úřadující předseda sociální demokracie Milan Chovanec. Už dříve lidovecký návrh podpořil šéf poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka. Kladně se k návrhu staví také šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura, který ale zároveň upozornil, že bez podpory alespoň části hnutí ANO návrh nebude úspěšný.
Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) minulý týden řekl, že se podle jeho názoru Okamura za výroky omluvil a že nevidí důvod k dalším krokům. Šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek řekl, že návrh na odvolání Okamury nepodpoří, nechtěl ale předjímat rozhodnutí ostatních poslanců. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) předtím Okamuru za jeho výroky kritizoval.
Odvolání Okamury nepodporuje ani KSČM a za svým předsedou stojí i SPD. ANO, KSČM a SPD mají dohromady ve dvousetčlenné sněmovně většinu 115 poslanců.
Tábor Lety začal fungovat v roce 1940 formálně jako kárný pracovní a určený byl pro osoby, které se – dobovým slovníkem – štítily práce. Romové tvořili necelých deset procent vězňů, dále šlo o tuláky nebo bezdomovce.
Změna nastala v roce 1942, kdy Lety změnily své určení na sběrný tábor (židovským ekvivalentem sběrného tábora byl na českém území Terezín). Od srpna 1942 se hovoří o táboře určeném pro „potírání cikánského zlořádu“. Dozor zde po celou dobu nevykonávali nacisté, ale dozorci z řad českého četnictva.
Do května 1943 táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne šest set romských vězňů. Do druhé světové války žilo na území dnešního Česka odhadem do deseti tisíc českých Romů; nacisté podle odhadů zavraždili devadesát procent jejich populace.
