Přes 25 tisíc dětí dostalo obědy zdarma. Přibývá rodin, které je nemohou zaplatit

V letošním školním roce zaplatily organizace podpořené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) obědy více než 15 tisícům dětem po celé republice. Dalším téměř 10 tisícům žáků je uhradil program Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Mezi žádostmi o podporu se vedle samoživitelů nyní častěji objevují i úplné rodiny, kterým na školní obědy nezbývají peníze.

Organizace, které podporují stravování žáků s dotační pomocí od MŠMT, v letošním školním roce zaplatily obědy více než 15 tisícům dětí z více než 1200 škol. Například v organizaci Women for Women (WFW) je to v meziročním srovnání o 15 procent více. „Máme o zhruba 2000 více dětí a skoro o 100 více registrovaných ZŠ/ŠJ. Letos jsme zaplatili obědy pro 14 500 dětí v hodnotě 78 milionů korun,“ uvedla pro ČT Lenka Vodná, marketingová ředitelka W4W.

Charitativní projekt Patron dětí, který se k dotačnímu programu MŠMT přidal na začátku kalendářního roku 2023, podpořil od té doby celkem 847 dětí. V předchozích letech ale školní obědy žákům dotoval z peněz od drobných dárců. „Nárůst počtu rodin žádajících v rámci projektu Patron dětí o pomoc s úhradou školních obědů rychle stoupá. V roce 2021 jsme podpořili 293 dětí, v roce 2022 celkem 846 dětí a k dnešnímu dni už to bude cca 1250 dětí,“ vyčíslila provozní ředitelka organizace Svatava Poulson.

Ministerstvo školství na dotování obědů rozdělilo zmíněným organizacím 100 milionů korun. „Školní stravování žáků a žákyň základních škol, jejichž rodina se ocitla v nepříznivé finanční situaci, podporuje MŠMT už od roku 2016. Zájem o dotaci rok od roku stoupá, a to ve všech krajích,“ uvedla k situaci tisková mluvčí MŠMT Aneta Lednová.

„V roce 2021/2022 bylo podpořeno díky projektu Obědy do škol celkem 929 škol, v aktuálním školním roce je zatím podpořeno 1204 školských zařízení,“ říká mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Jakub Augusta s tím, že díky zmíněnému projektu ministerstva dostalo obědy letos téměř 10 tisíc dětí. Na tuto formu pomoci však mají nárok jen rodiny v hmotné nouzi. V současnosti se ho účastní všechny kraje, které následně skrze své úřady finance přerozdělují do zapojených škol.

Od letošního února mohou školy díky aktualizaci vyhlášky, která určuje cenový strop za jídlo ve školách, zvednout cenu oběda až o 20 procent. Část z nich k navýšení cen přistoupilo hned po této novele. Od září zdraží obědy například na základních školách v Českých Budějovicích, Jihlavě nebo Zlíně. „Rozhodli jsme se pro zdražování, už jsme to oznámili rodičům, od prvního září budeme zdražovat o dvě koruny. Domluvili jsme se tak s vedoucí jídelny, protože současné ceny jsou tak vysoké, že to nejsme schopni zaplatit,“ uvedl například ředitel ZŠ Oskara Nedbala Miroslav Poláček s tím, že růst cen potravin a energií musí do ceny oběda promítnout.

Problém s úhradou obědů mají častěji i úplné rodiny

Podle Patrona dětí a WFW je neschopnost rodin platit dříve běžné výdaje rodinného rozpočtu způsobena složitou ekonomickou situací. „Navýšení počtu žádostí je způsobeno vysokými náklady na základní životní potřeby, nárůstem cen zboží atd. Rodiny, kterým se životní náklady výrazně navýšily, se musí uskromnit,“ uvedla ředitelka Patrona dětí Svatava Poulson.

Rozšiřuje se i okruh žadatelů. Zatímco dříve podporu využívaly převážně matky samoživitelky, dnes o ni žádají i úplné rodiny. „Pedagogové se na nás nyní obrací i s tím, že by rádi registrovali děti, kterým rodiče doposud obědy platili, ale nyní již na školní obědy nemají. Kromě nárůstu ze strany samoživitelů se nám tak rovněž navýšil i počet úplných rodin, které přes školu o zapojení se do projektu žádají,“ uvedla marketingová ředitelka W4W Lenka Vodná.

Zatímco o peníze z programu MPSV Obědy do škol mohou žádat pouze rodiny v hmotné nouzi skrze úřady práce, příspěvek z programu Obědy pro děti, na kterém spolupracují organizace Patron dětí a W4W s MŠMT, mohou získat i rodiny, které oficiálně stanoviska hmotné nouze nesplňují. V obou případech ale pro získání podpory platí věkové omezení – v programu Obědy do škol může příspěvek získat pouze dítě ve věku od 3 do 15 let, projekt MŠMT se zase zaměřuje na základní školy. Děti, které podmínky nesplňují, mohou dále žádat u zmíněných neziskových organizací, které žádosti posuzují individuálně a podporu vyplácejí z peněz od dárců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Krajům chybí peníze na sociální služby, do budoucna by mohlo pomoci víceleté financování

Domovy pro seniory a také další sociální služby pravidelně řeší potíže s financováním a volají pro dlouhodobém řešení. Některé kraje chtějí ještě od ministerstva práce a sociálních věcí získat víc peněz, než kolik pro letošek dostaly, a zároveň hledají zdroje ve svých rozpočtech. Současný a bývalý ministr práce se přou, kdo způsobil letošní vyhrocenou situaci. Řešením do budoucna by mohlo být víceleté financování, do kterého by se ve větším rozsahu zapojily také samosprávy a soukromé zdroje.
před 2 mminutami

V Říčanech omylem zvedli daň z nemovitosti. Vynahradíme vám to, kaje se radnice

Vyšší daň z nemovitosti letos zaplatí majitelé bytů v Říčanech. Vedení města si totiž špatně vyložilo zákon a říká, že omylem zvýšilo koeficient, čímž celková taxa výrazně vzrostla. Po nespokojených reakcích teď radnice slibuje, že to v příštích letech občanům vykompenzuje.
před 1 hhodinou

VideoJakou roli při hašení v Českém Švýcarsku sehrály vrtulníky, rozebrala Zóna ČT24

Když 2. května vznikl v Českém Švýcarsku mezi Rynarticemi a Dolní Chřibskou lesní požár, hasiči velmi rychle vyhlásili zvláštní, tedy nejvyšší stupeň poplachu. Okamžitě žádali o leteckou pomoc nejen policii, ale i armádu. Také to byl rozdíl oproti požáru v roce 2022. Novému, odlišnému přístupu se věnovala Zóna ČT24 ve velké reportáži. Ptala se i pilotů a palubního personálu policie a armády, jaké poučení si vzali z obřího požáru ve Hřensku. Zjišťovala také, kdy se do podobných hašení zapojí objednané velkokapacitní vrtulníky Black Hawk a hlavně specializované stroje Firehawk. Pořad rovněž nabídl zatím nezveřejněné záznamy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoBohaté ložisko českého granátu umožňuje prodloužit těžbu v Podkrkonoší

Družstvo Granát Turnov bude těžit v Dolní Olešnici v Podkrkonoší o pět let déle, než se plánovalo. Tamní ložisko je nečekaně bohaté. Šperkařům sice uškodil covid i úbytek zákazníků z Ruska, zájem o klenoty osázené českými granáty se ale ukázal jako trvalý. Kámen barvy holubičí krve má ideální vlastnosti pro broušení. „Ve světě se nacházejí obdobné pyropy, ale ne v takovém množství a ne takové kvalitě, jako jsou zrovna tady,“ řekl geolog Jiří Morysek. Těžba nesmí být příliš hlučná, prašná a nemůže ani snížit hladinu spodní vody. Dolní Olešnici do rozpočtu přináší ročně stovky tisíc korun.
před 9 hhodinami

VideoHistorik Snyder se v Lucerně zamýšlel nad demokracií a autoritářstvím

Americký historik Timothy Snyder v rámci festivalu Svět knihy hovořil v pražské Lucerně. Zamýšlel se nad vztahem mezi Evropou, Amerikou a Ukrajinou a reflektoval současné dění z perspektivy křehké rovnováhy mezi demokracií a autoritářstvím.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Policie zadržela muže, který se v Chomutově pohyboval s dlouhou zbraní

Policie zadržela člověka, který se vpodvečer pohyboval v centru Chomutova s dlouhou zbraní. Později se uchýlil do budovy v Riegerově ulici, ze které byl podle hasičů cítit plyn. Mluvčí policie Veronika Hyšplerová řekla, že veřejnosti nehrozí žádné nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
před 10 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Balbínova poetická strana, Hnutí Kruh, Rebelové

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 16. května přijali Jiří Hrdina (Balbínova poetická strana), Marta Martinová (Hnutí Kruh) a Miloslav Zientek (Rebelové). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 14 hhodinami
Načítání...