Na několika místech v Česku si lidé připomínali šesté výročí úmrtí prvního českého prezidenta a dramatika Václava Havla. Před budovou Národní technické knihovny v pražských Dejvicích byla odhalena lavička Ferdinanda Vaňka, což bylo Havlovo alter ego. Po celý den lidé zapalovali svíčky také na Hrádečku, recesisté si zase jako připomínku bývalého prezidenta ohrnuli kalhoty.
- Havla si mohou lidé připomenout také tím, že budou mít krátké či ohrnuté kalhoty. Jde o upomínku na první prezidentskou inauguraci, na které měl Václav Havel nápadně krátké nohavice.
Havla jako dramatika a spisovatele si připomněli účastníci akce Svíčka pro Václava Havla, která odstartovala dopoledne v centru Prahy na Jungmannově náměstí. Lidé se mohli připojit ke kontinuálnímu čtení z jeho díla. Ze známých osobností akci podpořili například socioložka Jiřina Šiklová, dokumentaristka Olga Sommerová nebo herec Jan Potměšil. Na akci pak ještě navázala mše v blízkém chrámu Panny Marie Sněžné.
- V Knihovně Václava Havla byla večer představena edice osmi Havlových divadelních her.
Divadlo Alfréd ve dvoře pak zvalo na čtvrtý ročník akce Čtení z Havla. Pořadatelé lákali každého, kdo měl chuť si přečíst nebo jen poslechnout z některého Havlova textu pasáž, kterou má rád, či ji považuje za důležitou.
Od rána lidé zapalovali svíčky také v Praze před Národním divadlem. V deset hodin tam přinesla květiny i vdova po Václavu Havlovi Dagmar. Krátce se zastavila i u plastiky srdce, které vzniklo na její přání. Ke komorní pietě se přidal i ředitel pražského Národního divadla Jan Burian.
Šéfové obou komor parlamentu uctili Havlovu památku odpoledne u rodinné hrobky na Vinohradském hřbitově. Věnec tam poslal i prezident republiky Miloš Zeman. „Zrovna v dnešní době je velice dobré si připomenout Václava Havla a jeho odkaz, protože to byl velký demokrat. Mě samotného by zajímalo, co by říkal na dnešní dobu a na to, jak je společnost polarizovaná,“ konstatoval předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO).
Lavička připomíná Havlovu Audienci
Prostor před Národní technickou knihovnou v Dejvicích zase oživila nová Lavička Ferdinanda Vaňka. Její podoba vzešla z architektonické soutěže, porota nakonec vybrala návrh architektů Ley Dostálové a Petra Pištěka.
Lavičku tvoří rudý pivovarnický sud – Havel totiž použil Ferdinanda Vaňka jako své stylizované alter ego poprvé ve hře Audience, ve které intelektuál Vaněk musí pracovat v pivovaru. Sedací plocha lavičky zase měří přesně 1989 milimetrů, čímž odkazuje ke zlomovému datu v našich dějinách.
„Jméno Václava Havla pro mě představuje vizi moderního českého státu založeného na dělbě moci a vládě práva, ve kterém platí svoboda slova a tisku, slušnost a také respekt jednoho vůči druhému,“ uvedl při slavnostním odhalení starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09).
Záznam Audience se pak promítal ve Vzdělávacím centru Národní technické knihovny.
Jméno prvního prezidenta nese letiště, školy i náměstí
S odkazem prvního českého prezidenta je spojen také jiný projekt Lavička Václava Havla. Ten inicioval bývalý velvyslanec v USA Petr Gandalovič společně se zesnulým architektem Bořkem Šípkem. Dvě křesla spojená kulatým stolem, v jehož středu prorůstá strom, už stojí na 24. místech: mimo jiné ve Washingtonu, Barceloně nebo Benátkách. Poslední byla odhalena letos v záři v Mladé Boleslavi.
Havlovo jméno už dnes nesou v Česku i další stavby či místa: v den nedožitých 76. narozenin bylo pražské letiště v Ruzyni oficiálně přejmenováno na Letiště Václava Havla. Vdova po bývalém prezidentovi Dagmar Havlová to označila za konkrétní a hmatatelné uznání Havlových zásluh o svobodu a demokracii u nás. Autorem myšlenky na přejmenování letiště byl režisér Fero Fenič.
Jméno prvního českého prezidenta nesou i školy v Poděbradech či Kralupech nad Vltavou, svou ulici pak má Václav Havel třeba v Brně, Kadani nebo Trutnově. Loni se Havel dočkal také vlastního náměstí v Praze, radní se rozhodli pojmenovat po něm piazzettu u Národního divadla.
V zahraničí nechal Havel otisk v Polsku, Izraeli i ve Štrasburku
Hned v den Havlova pohřbu v roce 2011 pojmenoval jeho jménem novou třídu polský Gdaňsk, který byl za minulého režimu silně spjat s odborovým hnutím Solidarita. Předloni pak byl slavnostně odhalen bulvár Václava Havla také v ukrajinském hlavním městě Kyjev.
Svoje náměstí má Václav Havel třeba v izraelském městě Haifa, v Jeruzalémě po něm zase pojmenovali jednu ze zahrad, kde je také vytesán jeho slogan Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí. Havel navštívil Izrael v pozici prezidenta dvakrát: v letech 1990 a 1997: „Václav Havel byl velkým světovým lídrem, který vrátil Českou republiku na světovou scénu,“ uvedl jeruzalémský starosta Nir Barkat.
V Paříži v listopadu 2013 slavnostně otevřeli Knihovnu Václava Havla, která kromě Prahy působí rovněž v americkém Washingtonu.
Od letošního července pak nese jméno našeho bývalého prezidenta i jedna z budov Evropského parlamentu, stojící ve francouzském Štrasburku. Slavnostní inaugurace se kromě vdovy Dagmar Havlové zúčastnil i předseda europarlamentu Antonio Tajani.
Podle něj se Havel celý život snažil dosáhnout usmíření a míru. „Jeho život a jeho oddanost demokracii nás inspirují a zavazují nás pokračovat v úsilí o vybudování spravedlivější, silnější Evropy, která je blíže občanům,“ prohlásil šéf europarlamentu.
Budovu, která nese zkratku „HAV“, doplňuje několik děl českých autorů, které Havla připomínají. Před vchodem byla odhalena bronzová busta od sochařky Marie Šeborové, dům zdobí také fotografie Tomkiho Němce z období sametové revoluce a v jedné z jednacích místností visí tapiserie podle návrhu Petra Síse. Její větší obdobu znají cestující z pražského Letiště Václava Havla.
