Stálý zástupce Česka při NATO Jakub Landovský v pátečních Událostech, komentářích mimo jiné řekl, že v souvislosti s pokračující ruskou invazí na Ukrajinu přestávají platit pravidla, a je třeba se připravit na nejhorší scénáře. Zároveň však znovu jasně odmítl přímé zapojení Severoatlantické aliance do bojů a varoval před „naskakováním na ruskou rétoriku“.
Pravidla přestávají platit, je třeba se chystat na nejhorší scénáře, míní zástupce při NATO Landovský
5 minut
Stálý zástupce Česka při NATO Jakub Landovský o aktuálním vývoji konfliktu na Ukrajině
Šéfové diplomacií členských států během pátku řešili nevídaný útok ruských jednotek na areál Záporožské jaderné elektrárny. Moskva později oznámila, že ji ovládla. Úder podle Landovského ministry zahraničí nepříjemně překvapil. „Situace všemi otřásla. Bylo také zajímavé, že většina ministrů mluvila spatra. Domnívám se, že toto je možná jedna z posledních šancí, jak pohnout zbytkem zemí, které se dosud nepřidaly k silnému proudu, který například v OSN odsoudil ruskou agresi,“ řekl Landovský.
Podle něj ale ani poslední události nemění politiku Severoatlantické aliance. Ministři se podle něj dohodli na několika věcech, přičemž tou nejdůležitější je zabránit tomu, aby se konflikt přelil přes ukrajinské hranice. „Proto jakýkoli střet mezi silami NATO a Ruska přímo na Ukrajině je nepřijatelný,“ zdůraznil Landovský. Další věcí je podle něj dále Ukrajinu podporovat.
Landovský: Každý den horší realita
„Nikdo přesně neví, co se honí hlavou Vladimira Putina,“ upozornil. Myslí si, že Rusko se chová jinak při konfliktu s Ukrajinou, než by se chovalo při střetu s celým Západem. Neměli bychom proto prý naskakovat na ruskou rétoriku, že je země v obležení Severoatlantické aliance.
„Každý den se probudíme v horší a horší realitě, pravidla přestávají platit, je třeba se chystat na ty nejhorší scénáře,“ myslí si Landovský. Uznává, že země jako Česko, které mají přímou historickou zkušenost s ruskou agresí, jsou nyní senzitivnější. „To nám neumožní z pevného názoru na Rusko uhnout a lavírovat,“ uvedl zástupce při NATO.
Útok na ukrajinskou jadernou elektrárnu vzápětí odsoudil i další host, bývalý ministr zahraničí a nynější europoslanec Alexandr Vondra (ODS). „Rusko mě jako starého harcovníka bez iluzí znovu a znovu překvapuje tím, jak překračuje všechny myslitelné čáry,“ zmínil. Vidí i velkou neúctu Rusů k lidským životům a míní, že měřítka, která jsou pro nás standardem, „pro ně neznamenají vůbec nic“.
17 minut
Bývalí ministři zahraničí Vondra a Zaorálek o aktuálním vývoji konfliktu na Ukrajině
Podle bývalého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) je jednou z nejdůležitějších věcí to, že bylo jasně deklarováno, že NATO bude bránit každý metr území svých členských států, ale zároveň nevstoupí na území Ukrajiny. Zavzpomínal na dobu socialismu, kdy se jako pěšák účastnil štábního cvičení armády.
„Dodnes je ve mně hrůza. Tehdy měla divize postupující přes Českou republiku možnost během 24 hodin použít taktickou jadernou zbraň sedmkrát až čtrnáctkrát. Dovedu si představit, že Rusové jsou připraveni použít taktické jaderné zbraně nebo termobarické či hypersonické bomby,“ děsí se Zaorálek.
„Přispět k eskalaci konfliktu do úrovně konfliktu světového, to je něco, k čemu my vyzývat nemůžeme, protože nemáme elementární schopnost zaručit, že by to dopadlo dobře,“ má jasno Vondra. Je podle něj ale v pořádku pomáhat Ukrajincům i dodávkami zbraní, a to klidně i „víc a rychleji“.
Podle Vondry by si ale měl Zaorálek „hrábnout do svědomí“ do doby, kdy se vedly debaty o americké radarové základně v Česku. To vyvolalo od Zaorálka velmi silnou reakci – projekt základny USA v ČR označil za „veliký podvod a vytváření nárazníkové zóny“.
