Pravidla přestávají platit, je třeba se chystat na nejhorší scénáře, míní zástupce při NATO Landovský

5 minut
Stálý zástupce Česka při NATO Jakub Landovský o aktuálním vývoji konfliktu na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Stálý zástupce Česka při NATO Jakub Landovský v pátečních Událostech, komentářích mimo jiné řekl, že v souvislosti s pokračující ruskou invazí na Ukrajinu přestávají platit pravidla, a je třeba se připravit na nejhorší scénáře. Zároveň však znovu jasně odmítl přímé zapojení Severoatlantické aliance do bojů a varoval před „naskakováním na ruskou rétoriku“.

Šéfové diplomacií členských států během pátku řešili nevídaný útok ruských jednotek na areál Záporožské jaderné elektrárny. Moskva později oznámila, že ji ovládla. Úder podle Landovského ministry zahraničí nepříjemně překvapil. „Situace všemi otřásla. Bylo také zajímavé, že většina ministrů mluvila spatra. Domnívám se, že toto je možná jedna z posledních šancí, jak pohnout zbytkem zemí, které se dosud nepřidaly k silnému proudu, který například v OSN odsoudil ruskou agresi,“ řekl Landovský.

Podle něj ale ani poslední události nemění politiku Severoatlantické aliance. Ministři se podle něj dohodli na několika věcech, přičemž tou nejdůležitější je zabránit tomu, aby se konflikt přelil přes ukrajinské hranice. „Proto jakýkoli střet mezi silami NATO a Ruska přímo na Ukrajině je nepřijatelný,“ zdůraznil Landovský. Další věcí je podle něj dále Ukrajinu podporovat.

Landovský: Každý den horší realita

„Nikdo přesně neví, co se honí hlavou Vladimira Putina,“ upozornil. Myslí si, že Rusko se chová jinak při konfliktu s Ukrajinou, než by se chovalo při střetu s celým Západem. Neměli bychom proto prý naskakovat na ruskou rétoriku, že je země v obležení Severoatlantické aliance.

„Každý den se probudíme v horší a horší realitě, pravidla přestávají platit, je třeba se chystat na ty nejhorší scénáře,“ myslí si Landovský. Uznává, že země jako Česko, které mají přímou historickou zkušenost s ruskou agresí, jsou nyní senzitivnější. „To nám neumožní z pevného názoru na Rusko uhnout a lavírovat,“ uvedl zástupce při NATO.

Útok na ukrajinskou jadernou elektrárnu vzápětí odsoudil i další host, bývalý ministr zahraničí a nynější europoslanec Alexandr Vondra (ODS). „Rusko mě jako starého harcovníka bez iluzí znovu a znovu překvapuje tím, jak překračuje všechny myslitelné čáry,“ zmínil. Vidí i velkou neúctu Rusů k lidským životům a míní, že měřítka, která jsou pro nás standardem, „pro ně neznamenají vůbec nic“.

17 minut
Bývalí ministři zahraničí Vondra a Zaorálek o aktuálním vývoji konfliktu na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Podle bývalého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) je jednou z nejdůležitějších věcí to, že bylo jasně deklarováno, že NATO bude bránit každý metr území svých členských států, ale zároveň nevstoupí na území Ukrajiny. Zavzpomínal na dobu socialismu, kdy se jako pěšák účastnil štábního cvičení armády.

„Dodnes je ve mně hrůza. Tehdy měla divize postupující přes Českou republiku možnost během 24 hodin použít taktickou jadernou zbraň sedmkrát až čtrnáctkrát. Dovedu si představit, že Rusové jsou připraveni použít taktické jaderné zbraně nebo termobarické či hypersonické bomby,“ děsí se Zaorálek.

„Přispět k eskalaci konfliktu do úrovně konfliktu světového, to je něco, k čemu my vyzývat nemůžeme, protože nemáme elementární schopnost zaručit, že by to dopadlo dobře,“ má jasno Vondra. Je podle něj ale v pořádku pomáhat Ukrajincům i dodávkami zbraní, a to klidně i „víc a rychleji“.

Podle Vondry by si ale měl Zaorálek „hrábnout do svědomí“ do doby, kdy se vedly debaty o americké radarové základně v Česku. To vyvolalo od Zaorálka velmi silnou reakci –⁠ projekt základny USA v ČR označil za „veliký podvod a vytváření nárazníkové zóny“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 mminutami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
06:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
06:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 7 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánovčera v 20:17

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
včeraAktualizovánovčera v 19:44

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
včeraAktualizovánovčera v 19:29

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
včeraAktualizovánovčera v 18:48
Načítání...