„Potřebujeme ho všichni." Stavební zákon by sněmovna mohla projednávat v červenci, věří Dostálová

Kritizovaný stavební zákon, který připravuje ministerstvo pro místní rozvoj, by sněmovna mohla začít projednávat od července. Resort pod vedením Kláry Dostálové (za ANO) dostal k legislativě 4,5 tisíce zásadních připomínek, mnoho jich však bylo duplicitních, tvrdí ministryně. Kvůli značnému množství připomínek vláda posunula termín pro jejich vypořádání o dva měsíce, zákon by měl podle plánů ministerstva platit od začátku příštího roku.

„Jak už jsem uvedla dříve, těch připomínek přišlo 4500, ale mnoho jich bylo duplicitních. Dali jsme je do 26 bloků, v každém z nich jsou připomínky skoro stejného rázu. Ty nejzásadnější připomínky byly k institucionálnímu modelu, to se po dohodě se Svazem měst a obcí podařilo odblokovat,“ konstatuje Dostálová.

Její resort se v polovině ledna domluvil se Svazem měst a obcí, že úředníci odpovědní za stavební řízení na úrovni obcí nebudou převedeni do nového státního modelu. Původně mělo pod stát přejít přes 13 tisíc úředníků, nově by to bylo zhruba sedm tisíc. Rozhodovat by ale dále měly státem řízené krajské úřady a centrála. Rovnou na státní úrovni by se řešily liniové a velké veřejně prospěšné stavby.

„Zákon potřebujeme všichni. Pojďme najít takové řešení, které nebude narážet na projednávání ve sněmovně, protože čím dřív ho budeme mít, tím je to lepší pro ekonomiku Česka. Pokud to půjde a domluvíme se na konsenzuálním řešení, tak první čtení by mohlo být v červenci tak, aby platnost zákona mohla být už v roce 2021,“ věří ministryně pro místní rozvoj.

Zásadní jsou velká města, tvrdí pražský primátor

Nový stavební zákon je nezbytný třeba podle pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti). Ten argumentuje například vyřešením krize dostupnosti bydlení, důležitá je prý také připravovaná digitalizace.

„Stavební zákon určuje především to, jak se mohou rozvíjet města a obce, a rozvoj je pro Prahu naprosto zásadní záležitostí. Není překvapující, že Praha je v porovnání s průměrným městem jiná. Průměrné město má velikost 13 tisíc obyvatel, Praha má registrováno 1,3 milionu lidí. Takže všechno je tady složitější, komplexnější a náročnější na koordinaci,“ zdůvodňuje Hřib.

Primátor hlavního města argumentuje také přínosem Prahy a jejích spádových oblastí pro HDP Česka. Značnou roli hrají i další velká města jako Brno, Ostrava, Plzeň či Liberec. „Z tohoto pohledu je pro nás naprosto zásadní, aby byly zohledněny požadavky velkých měst, která jsou specifická. A taky je důležité, aby nebylo omezeno právo na samosprávu, tak jak ho máme garantované ústavou. Protože lidé by měli rozhodovat o záležitostech co nejblíže k sobě,“ je přesvědčen pražský primátor.

Kompromisy, ale bez narušení cíle

Vláda si od nového stavebního zákona slibuje výrazné zrychlení a zjednodušení schvalování staveb. Podle údajů Světové banky patří Česko ve vyřízení stavebního povolení na 157. místo ze 190 porovnávaných zemí.

Norma má celou řadu kritiků. Mezi nejčastější výtky patří to, že nahrává developerům a nechrání veřejné zájmy, podle některých oponentů je legislativa dokonce protiústavní. Dostálová už dříve ujišťovala, že v připomínkovém řízení je ochotná dělat kompromisy, nesmí ale být porušen cíl zákona.

Kabinet počítá s jeho platností od začátku roku 2021, přičemž účinnost bude podle ministryně nabíhat postupně. Nejzazší termín má být polovina roku 2023.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...