Menšina lidí, kteří nedodržují opatření proti šíření covidu-19, ohrožuje ostatní na životě. Vysvětlování už nefunguje, a tak musí za překročení restrikcí přijít přísné sankce, řekl v pořadu Interview ČT24 člen rady vlády pro zdravotní rizika a hlavní epidemiolog IKEMu Petr Smejkal. I když je situace značně nepříznivá, vidí naději na její zlepšení. Dodává mu ji očkování, které srazilo množství nakažených zdravotníků, i to, že se s virem setkala už pětina populace.
Porušení opatření musíme tvrdě trestat. Je to jako řízení auta pod vlivem, řekl epidemiolog Smejkal
Epidemiolog Petr Smejkal v Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
„Čekají nás rozhodně těžké dny. Vidíme světlo na konci tunelu, ale jsme pořád v tunelu,“ řekl hlavní epidemiolog IKEMu Smejkal. Než bude velká část společnosti naočkovaná, což by se podle něj mohlo stát v březnu nebo dubnu, bude situace těžká.
Smejkal se podepsal pod manifest Čtyřicet dní pro zdraví lidí i ekonomiky, který vládu vyzývá k radikálním opatřením. Řada jich ale podle Smejkala měla fungovat už dávno, jako třeba masivní testování a trasování nebo vysvětlování omezení. Vymáhat se podle něj mělo také dodržování restrikcí.
Valná většina lidí podle něj opatření dodržuje. Část společnosti, která však omezení překračuje, může podle Smejkala „rozhodně za to, že se i britská varianta šíří daleko rychleji“. Vyslovil se proto pro navýšení sankcí, které jsou podle něj v západních státech značně vyšší než v Česku. „To není napomenutí, v Německu to jsou pokuty za desítky, stovky euro,“ uvedl.
Společnost se podle něj dostala do stavu, kdy je z pandemie unavená a vláda ztratila kredit „popleteným vysvětlováním“. Objasňování už podle něj nestačí, a tak je přirozené, že musí přijít postih. Překročení restrikcí přirovnal k řízení auta pod vlivem alkoholu. „Ohrožujete někoho na životě, porušujete zákon, dostanete pokutu,“ řekl Smejkal.
Řada lidí podle něj také rezignovala a získala pocit, že už nemusí nic dělat. „Kdybychom nic nedělali, stálo by nás to spoustu lidských životů,“ řekl epidemiolog.
Optimismu ubylo, některé zprávy mi přesto dodávají naději, řekl Smejkal
I když je situace nepříznivá, existují podle něj i věci, které mu dodávají optimismu. „Výpadky dodávek vakcín, zejména vakcíny Pfizer, se nahazují zpátky, slibované dodávky budou během března a dubna tam, kde měly být. Už tu máme i AstruZenecu. Prostě očkování je něco, co jsme před rokem neměli,“ objasnil Smejkal.
Trendový profil aktuálního počtu lidí s laboratorně prokázaným onemocněním covid-19
Vakcinace se už výrazně projevila u zdravotnického personálu. „To byl největší oddych, který jsme zaznamenali od konce roku. Masy nakažených zdravotníků klesly desetinásobně,“ uvedl.
Navíc se s nemocí setkaly podle odhadů už asi dva miliony lidí, kteří tak mají protilátky, i když není jasné, jak silné a jak dlouho vydrží. „Nějaká hráz lidí, kteří covid prodělali, tu je. Když k tomu přidáme očkování a opatření, tak se něco musí stát, to by odporovalo všem biologickým zákonům. Pokud opatření ovšem budeme dodržovat,“ řekl Smejkal.
Podomácku vyrobené roušky už nestačí
Se čtvrtkem vstupuje v platnost další nařízení, které stanovuje povinnost zakrývat si na veřejnosti dýchací cesty respirátorem nebo obdobnou kvalitnější ochrannou pomůckou.
Nařízení ale povoluje také dvě přes sebe nasazené zdravotnické masky, což někteří odborníci považují za neefektivní ochranu. Větší vrstva látky totiž zapříčiní vyšší odpor, a při vdechování tak vzduch neproudí skrz textilii, ale škvírami. Podle Smejkala by už lidé ale měli mít respirátory, které by měly jejich nositele ochránit i před britskou variantou.
Podle epidemiologa se množí data, že britská varianta je nejen asi 1,5krát nakažlivější, ale také smrtnější. To zatím není jasně prokázané, vysvětlovalo by to však, proč se na jednotky intenzivní péče dostávají i značně mladší pacienti.
V Česku se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) objevila už i jihoafrická varianta. „Největší problém jihoafrické mutace je, že na ni jisté vakcíny nemají takovou účinnost. Konkrétně AstraZeneca,“ uvedl Smejkal. Avšak i v případě, že by se člověk očkovaný AstrouZenecou mohl nakazit, vakcína zabrání vážnému průběhu nemoci. Smejkal proto apeloval, aby lidé neodmítali žádnou z nabízených očkovacích látek.
JIP potřebují vysoce kvalifikovaný personál, který chyběl i před covidem
Neustále se také ztenčuje kapacita nemocnic. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) uvedl, že by se do nich mohli povolat i ambulantní specialisté, medici nebo pracovníci Červeného kříže. Jednotky intenzivní péče jsou ale podle Smejkala „strašně kvalifikovaná práce“.
Zejména zdravotních sester, které umí ovládat potřebné přístroje, bylo podle něj málo i před propuknutím pandemie. Povolaní zdravotníci by tak podle něj sice mohli v nemocnici pomoci, ale ne u pacientů v tom nejvážnějším stavu.
Zásadním opatřením pro zlepšení situace je podle epidemiologa plošné testování. V současnosti je možné nechat se testovat antigenní metodou každé tři dny, náklady hradí zdravotní pojišťovna. Podle Smejkala byl „velký mýtus podzimu“, že antigenní testy mají podstoupit pouze lidé s příznaky. Metoda odhalí i přenašeče bez příznaků, i když jich odhalí méně než metoda PCR.
Na trhu existuje široká plejáda různě kvalitních testů. Smejkal uvedl, že i v tomto případě je problematický přístup českého státu. „V jiných zemí je instituce, která jasně řekne, že testy jsou vhodné k testování. U nás by to měl být Státní ústav pro kontrolu léčiv,“ uvedl Smejkal. Ten by podle něj měl sám otestovat citlivost jednotlivých metod a vydat jim potvrzení. „To mi trošku chybí,“ řekl.