Počty nově nakažených covidem v Česku klesají pomalu, v Německu rostou

Za středu přibylo v Česku 10 020 potvrzených případů covidu-19. Nových případů bylo 8475, což je jen o 76 méně než před týdnem. Je to nicméně nejnižší středeční nárůst od 5. ledna. Podezření na opakovanou infekci bylo 1545, zhruba o stovku méně než ve středu předchozího týdne. Pacientů s covidem ve vážném stavu je ale v současnosti v nemocnicích nejméně od půlky loňského října. Vyplývá to z dat na webu ministerstva zdravotnictví. V Německu je naopak počet případů infekce v přepočtu na 100 tisíc obyvatel nejvyšší od začátku pandemie.

V dosavadních třech pracovních dnech tohoto týdne počty nově odhalených případů v mezitýdenním srovnání pokaždé klesaly. Rozdíly ale byly malé, pouze v nižších jednotkách procent.

V přepočtu na 100 tisíc obyvatel připadá 498 nově potvrzených případů za poslední týden. Nejvyšší incidenci vykazuje Praha a Plzeňský kraj s 622, respektive 564 případy v přepočtu na 100 tisíc lidí.

Nadále klesá počet provedených testů, i když už pomalejším tempem. Tuto středu laboratoře prověřily 31 tisíc, zhruba o 700 méně než ve stejný den před týdnem.

V nemocnicích bylo ke středě podle údajů ministerstva zdravotnictví 2018 pacientů pozitivně testovaných na přítomnost nového typu koronaviru. Stav 104 z nich lékaři hodnotili jako těžký. Méně lidí s covidem bylo ve všední den hospitalizovaných před téměř dvěma měsíci, v úterý 25. ledna. Počet vážných případů je nejnižší od loňského 17. října, a to včetně víkendů.

Od začátku března 2020, kdy byly v Česku potvrzeny první případy nákazy novým typem koronaviru, se covidem v prokazatelně nakazilo 3,77 milionu obyvatel. Zemřelo 39 467 z nich.

V Německu epidemie naopak roste

V Německu přibylo za poslední den téměř 320 tisíc lidí nakažených koronavirem, sedmidenní incidence vystoupala na rekordní hodnotu 1752. Informoval o tom Institut Roberta Kocha (RKI). Počet případů infekce v přepočtu na 100 tisíc obyvatel je nyní v Německu nejvyšší od začátku pandemie, většina opatření proti šíření viru o víkendu skončila.

Denní bilance nakažených se v Německu v posledních týdnech šplhají stále výš. Před týdnem bylo infikovaných zhruba 295 tisíc a sedmidenní incidence 1651. Odborníci přitom opakovaně upozorňují, že oficiální čísla odrážejí jen část reality a skutečný počet infikovaných je mnohem vyšší.

RKI od začátku pandemie covidu-19 eviduje přibližně 19,6 milionu nakažených, 127 822 z nich zemřelo. Za poslední den přibylo 300 obětí. V Německu žije asi 83 milionu lidí.

V Rakousku zpřísnili opatření

Rakousko kvůli vysokým počtům nakažených od čtvrtka zpřísňuje proticovidová opatření. Až na výjimky bude například nutné nosit ve vnitřních prostorách respirátory. Nová pravidla budou podle webu listu Die Presse platit nejméně do 16. dubna.

Rakouská vláda zrušila většinu zbývajících protiepidemických opatření 5. března, podle ministra zdravotnictví Johannese Raucha se ale ukázalo, že tak učinila příliš brzy.

Znovu se proto na základě rozhodnutí politiků v širším měřítku vrací povinnost nosit respirátory třídy FFP2, která bude platit prakticky ve všech uzavřených prostorách. Týkat se to bude třeba pracovišť, obchodů či prostředků veřejné dopravy.  

V devítimilionové alpské republice se v posledním týdnu počty nových případů koronavirové nákazy pohybují mezi 30 tisíci až 60 tisíci denně.

WHO kritizuje předčasná rušení opatření

Několik evropských zemí čelí novému nárůstu počtu případů koronaviru, protože příliš brzy zrušily pandemická opatření. S odvoláním na prohlášení čelného představitele Světové zdravotnické organizace (WHO) to ve středu uvedl server CNN.

Počet nakažených stoupl v 18 evropských zemích, včetně Spojeného království, Francie, Itálie a Německa, uvedl šéf evropské sekce WHO Hans Kluge. Podle něj za to částečně může náhlá změna politiky těchto států, které opatření změnily „brutálně, od příliš velkého množství k příliš malému“.

„Mnoho evropských zemí po loňském výskytu varianty omikron znovu zavedlo přísná omezení společenských setkání. Poté je na začátku roku 2022 drasticky zmírnily, když údaje ukázaly, že výskyt tohoto kmene je méně závažný než předchozí varianty,“ uvedl. Přírůstek infekcí podle něj souvisí převážně se subvariantou BA.2 koronavirové varianty omikron. Kluge nicméně dodal, že ohledně pandemie na území Evropy zůstává „optimistický, ale ostražitý“.

Studie: Posilující dávka chrání starší osoby i po 15 týdnech

Před vážným průběhem nemoci pomáhá chránit očkování. Ze studie britské agentury pro zdravotní bezpečnost (UKHSA), o které ve čtvrtek informovala agentura Reuters, vyplývá, že posilující dávka vakcíny proti covidu-19 poskytuje lidem nad 65 let spolehlivou ochranu před hospitalizací i téměř čtyři měsíce po přeočkování.

Účinnost vakcíny proti hospitalizaci u osob starších 65 let byla 15 týdnů po přeočkování 85 procent, proti 91 procentům dva týdny po podání posilující dávky. U osob ve věku 18 až 64 let byla účinnost nižší. Po téměř čtyřech měsících od podání třetí dávky klesla na 67 procent ve srovnání s 88 procenty dva týdny po přeočkování.

Podle agentury mohou být údaje o účinnosti pro lidi mladší 65 let zkreslené, protože častěji končí v nemocnici s jinými zdravotními obtížemi, ale zároveň jim při kontrolách vyjde pozitivní test na koronavirus.

Jedná se o první údaje o dlouhodobé účinnosti posilujících dávek, které Spojené království zveřejnilo. Británie už nabízí čtvrtou dávku ohroženým věkovým skupinám, a připojila se tak k řadě dalších zemí včetně Izraele nebo Chile. Lidé, kteří mají na čtvrtou dávku nárok, o ni mohou požádat šest měsíců po třetí dávce. Úřady zvažují, že tuto možnost na podzim rozšíří pro více lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 38 mminutami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 1 hhodinou

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 6 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 7 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 7 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 8 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 8 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
10:49Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...