Počty nově nakažených covidem v Česku klesají pomalu, v Německu rostou

Za středu přibylo v Česku 10 020 potvrzených případů covidu-19. Nových případů bylo 8475, což je jen o 76 méně než před týdnem. Je to nicméně nejnižší středeční nárůst od 5. ledna. Podezření na opakovanou infekci bylo 1545, zhruba o stovku méně než ve středu předchozího týdne. Pacientů s covidem ve vážném stavu je ale v současnosti v nemocnicích nejméně od půlky loňského října. Vyplývá to z dat na webu ministerstva zdravotnictví. V Německu je naopak počet případů infekce v přepočtu na 100 tisíc obyvatel nejvyšší od začátku pandemie.

V dosavadních třech pracovních dnech tohoto týdne počty nově odhalených případů v mezitýdenním srovnání pokaždé klesaly. Rozdíly ale byly malé, pouze v nižších jednotkách procent.

V přepočtu na 100 tisíc obyvatel připadá 498 nově potvrzených případů za poslední týden. Nejvyšší incidenci vykazuje Praha a Plzeňský kraj s 622, respektive 564 případy v přepočtu na 100 tisíc lidí.

Nadále klesá počet provedených testů, i když už pomalejším tempem. Tuto středu laboratoře prověřily 31 tisíc, zhruba o 700 méně než ve stejný den před týdnem.

V nemocnicích bylo ke středě podle údajů ministerstva zdravotnictví 2018 pacientů pozitivně testovaných na přítomnost nového typu koronaviru. Stav 104 z nich lékaři hodnotili jako těžký. Méně lidí s covidem bylo ve všední den hospitalizovaných před téměř dvěma měsíci, v úterý 25. ledna. Počet vážných případů je nejnižší od loňského 17. října, a to včetně víkendů.

Od začátku března 2020, kdy byly v Česku potvrzeny první případy nákazy novým typem koronaviru, se covidem v prokazatelně nakazilo 3,77 milionu obyvatel. Zemřelo 39 467 z nich.

V Německu epidemie naopak roste

V Německu přibylo za poslední den téměř 320 tisíc lidí nakažených koronavirem, sedmidenní incidence vystoupala na rekordní hodnotu 1752. Informoval o tom Institut Roberta Kocha (RKI). Počet případů infekce v přepočtu na 100 tisíc obyvatel je nyní v Německu nejvyšší od začátku pandemie, většina opatření proti šíření viru o víkendu skončila.

Denní bilance nakažených se v Německu v posledních týdnech šplhají stále výš. Před týdnem bylo infikovaných zhruba 295 tisíc a sedmidenní incidence 1651. Odborníci přitom opakovaně upozorňují, že oficiální čísla odrážejí jen část reality a skutečný počet infikovaných je mnohem vyšší.

RKI od začátku pandemie covidu-19 eviduje přibližně 19,6 milionu nakažených, 127 822 z nich zemřelo. Za poslední den přibylo 300 obětí. V Německu žije asi 83 milionu lidí.

V Rakousku zpřísnili opatření

Rakousko kvůli vysokým počtům nakažených od čtvrtka zpřísňuje proticovidová opatření. Až na výjimky bude například nutné nosit ve vnitřních prostorách respirátory. Nová pravidla budou podle webu listu Die Presse platit nejméně do 16. dubna.

Rakouská vláda zrušila většinu zbývajících protiepidemických opatření 5. března, podle ministra zdravotnictví Johannese Raucha se ale ukázalo, že tak učinila příliš brzy.

Znovu se proto na základě rozhodnutí politiků v širším měřítku vrací povinnost nosit respirátory třídy FFP2, která bude platit prakticky ve všech uzavřených prostorách. Týkat se to bude třeba pracovišť, obchodů či prostředků veřejné dopravy.  

V devítimilionové alpské republice se v posledním týdnu počty nových případů koronavirové nákazy pohybují mezi 30 tisíci až 60 tisíci denně.

WHO kritizuje předčasná rušení opatření

Několik evropských zemí čelí novému nárůstu počtu případů koronaviru, protože příliš brzy zrušily pandemická opatření. S odvoláním na prohlášení čelného představitele Světové zdravotnické organizace (WHO) to ve středu uvedl server CNN.

Počet nakažených stoupl v 18 evropských zemích, včetně Spojeného království, Francie, Itálie a Německa, uvedl šéf evropské sekce WHO Hans Kluge. Podle něj za to částečně může náhlá změna politiky těchto států, které opatření změnily „brutálně, od příliš velkého množství k příliš malému“.

„Mnoho evropských zemí po loňském výskytu varianty omikron znovu zavedlo přísná omezení společenských setkání. Poté je na začátku roku 2022 drasticky zmírnily, když údaje ukázaly, že výskyt tohoto kmene je méně závažný než předchozí varianty,“ uvedl. Přírůstek infekcí podle něj souvisí převážně se subvariantou BA.2 koronavirové varianty omikron. Kluge nicméně dodal, že ohledně pandemie na území Evropy zůstává „optimistický, ale ostražitý“.

Studie: Posilující dávka chrání starší osoby i po 15 týdnech

Před vážným průběhem nemoci pomáhá chránit očkování. Ze studie britské agentury pro zdravotní bezpečnost (UKHSA), o které ve čtvrtek informovala agentura Reuters, vyplývá, že posilující dávka vakcíny proti covidu-19 poskytuje lidem nad 65 let spolehlivou ochranu před hospitalizací i téměř čtyři měsíce po přeočkování.

Účinnost vakcíny proti hospitalizaci u osob starších 65 let byla 15 týdnů po přeočkování 85 procent, proti 91 procentům dva týdny po podání posilující dávky. U osob ve věku 18 až 64 let byla účinnost nižší. Po téměř čtyřech měsících od podání třetí dávky klesla na 67 procent ve srovnání s 88 procenty dva týdny po přeočkování.

Podle agentury mohou být údaje o účinnosti pro lidi mladší 65 let zkreslené, protože častěji končí v nemocnici s jinými zdravotními obtížemi, ale zároveň jim při kontrolách vyjde pozitivní test na koronavirus.

Jedná se o první údaje o dlouhodobé účinnosti posilujících dávek, které Spojené království zveřejnilo. Británie už nabízí čtvrtou dávku ohroženým věkovým skupinám, a připojila se tak k řadě dalších zemí včetně Izraele nebo Chile. Lidé, kteří mají na čtvrtou dávku nárok, o ni mohou požádat šest měsíců po třetí dávce. Úřady zvažují, že tuto možnost na podzim rozšíří pro více lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Poslanci projednají odvody živnostníků, čeká je i volba místopředsedy sněmovny

Poslanci by v pátek měli projednávat zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků a novelu ke stabilizaci hospodaření menších zdravotních pojišťoven. Na programu jsou také změny sněmovního jednacího řádu a novela stavebního zákona. Odpoledne čeká poslance volba čtvrtého místopředsedy dolní komory. Jediným kandidátem je předseda opozičního hnutí STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan.
před 1 hhodinou

Babiš ocenil zisk hlasů všech koaličních poslanců. Fiala uvedl, že jeho důvěru vláda nemá

Poslanci ve čtvrtek večer rozhodli o vyslovení důvěry vládě ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO). Hlasování předcházela debata, která trvala celkem zhruba 26 hodin čistého času. Babiš na následné tiskové konferenci ocenil zisk hlasů všech 108 koaličních poslanců. Podle expremiéra a předsedy ODS Petra Fialy se nedalo očekávat, že vláda důvěru nezíská. Na síti X Fiala také uvedl, že jeho důvěru nemá.
před 5 hhodinami

Babišova vláda získala důvěru sněmovny

Vláda ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO) získala důvěru sněmovny. K hlasování se poslanci dostali ve čtvrtek večer po rekordních 26 hodinách rozpravy. Babiš v ní řekl, že se nenechá sněmovnou vydat k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Před poslanci uvedl, že justici nezpochybňuje, najdou se podle něho ale soudci, kteří rozhodují politicky. Opozice v rozpravě kritizovala ekonomické plány kabinetu a varovala, že zahraniční politika nové vlády ohrozí bezpečnost země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Wikipedie slaví čtvrt století, významně do ní přispívají také Češi

Přesně před pětadvaceti lety vznikla největší encyklopedie světa. Po anglické verzi začaly brzy přibývat další jazykové mutace Wikipedie, která v současnosti díky zhruba 250 tisícům dobrovolníků obsahuje více než 65 milionů článků ve více než třech stech jazycích. Wikipedie prochází díky své komunitě takzvaných Wikipedistů průměrně 342 úpravami za minutu. Dobrovolní editoři tak odhalí a opraví případný vandalismus v řádu minut.
před 7 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Turkovo jmenování ministrem by nebylo ohrožením demokracie, míní Vesecká

„Filip Turek nebyl trestně stíhán, není trestně stíhán a neexistuje v podstatě žádný konkrétní právní důvod, který by hovořil o tom, že je hrozbou porušení demokracie v České republice,“ uvedla předsedkyně ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Renata Vesecká (nestr. za Motoristy) v Interview ČT24. Podstata jmenování ministrů podle ní závisí na ústavě, která dává jednoznačnou odpověď – premiér navrhuje, prezident jmenuje. Pověst nevnímá jako důvod, proč někoho nejmenovat. Tím je konkrétní čin, kterým by Turkovo jednání nabourávalo demokratický řád, což se podle ní neprokázalo. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Babiš při interpelacích odpovídal na otázky o střetu zájmů či Turkovi

Premiér Andrej Babiš (ANO) při čtvrtečních interpelacích odpovídal na otázky o řešení střetu zájmů. Po 16:00 začali na interpelace poslanců odpovídat ostatní členové vlády. Sněmovna musela kvůli otázkám přerušit jednání před hlasováním o osudu nového Babišova kabinetu, vrátila se k němu kolem 18:00, kdy zákonná lhůta pro interpelace skončila.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...