Lidé v Praze si připomněli události února 1948. Průvod asi pěti tisíců studentů se tehdy vydal na Pražský hrad za prezidentem Edvardem Benešem, aby se postavil proti nástupu komunistů k moci. V Nerudově ulici ale byli studenti zastaveni a brutálně zbiti – právě u tamní pamětní desky se ve středu lidé sešli. Vedení městské části Praha 1 na Václavském náměstí zase uctilo památku studenta Jana Zajíce, který se před 57 lety, 25. února 1969, upálil na protest proti rezignaci společnosti.
Studenti, kteří před 78 lety pochodem na Pražský hrad manifestovali za zachování demokracie v tehdejším Československu, jsou podle místopředsedy Senátu Jiřího Oberfalzera (ODS) vzorem občanské odpovědnosti a statečnosti. Oberfalzer to uvedl na pietním shromáždění k akci, která byla největším veřejným protestem proti komunistickému uchopení moci v únoru 1948.
„Účastníci pochodu k prezidentovi v únoru 1948 riskovali a měli záhy pocítit odplatu za svou odvahu. Jsou nám tak trvalým a tolik potřebným vzorem občanské odpovědnosti a statečnosti pro všechny následné generace,“ uvedl Oberfalzer. Připomenul, že právě studenti nedokázali nečinně přihlížet vývoji událostí ve státě a vydali se dát hlasitě najevo svůj nesouhlas s tím, kam republika směřuje.
Vysokoškolští studenti se v únoru 1948 vypravili průvodem na Hrad dvakrát. Poprvé 23. února, kdy se jejich tříčlenná delegace dostala až k prezidentovi Edvardu Benešovi, kterého požádala o nepřijetí demise nekomunistických členů vlády. O dva dny později se na Hrad vydalo zhruba pět tisíc lidí. V Nerudově ulici jim ale přehradili cestu policisté, při jejichž zásahu byl postřelen a zmrzačen student Josef Řehounek.
Postoj studentů v roce 1948 se stal záminkou k odstranění těch, kteří se pokusili zvrátit nastupující komunistickou diktaturu. Na univerzitách po únorovém uchopení moci komunisty následovaly prověrky studentů a akademiků a vylučování ze škol. Komunistická strana dokončila převzetí moci v Československu právě v únoru 1948 poté, co dva roky předtím zvítězila ve volbách.
