Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v Událostech, komentářích potvrdila, že Česká republika daruje Ukrajině, která se připravuje na možný ozbrojený konflikt s Ruskou federací, dělostřeleckou munici ráže 152 milimetrů. Množství munice odhadla na pět tisíc kusů, dar ale ještě musí schválit vláda. Ukrajina podle ministryně poslala seznam požadavků na pomoc, Česko si vybralo právě tento druh pomoci.
Plánovaný vojenský dar je v rámci mezinárodního práva, uvedla Černochová. Má jít o několik tisíc kusů munice
Události, komentáře: Ministryně obrany Jana Černochová o pomoci Ukrajině (zdroj: ČT24)
Ministryně vyloučila, že by vláda zatím plánovala i přímé nasazení českých vojáků na Ukrajině. „Pokud by k tomu mělo dojít, musí nás o to Ukrajina požádat, a pokud by se tak stalo, musí to projít standardním procesem a musely by to odsouhlasit obě komory parlamentu,“ upřesnila Černochová.
Nevyloučila, že kromě materiální pomoci nabídne Česko Kyjevu také pomoc humanitární, například v případě, že z Ukrajiny bude před válečným konfliktem utíkat větší množství lidí.
„Pokud by se zhoršila situace a zvedla se vlna uprchlíků z Ukrajiny, tak vzhledem k tomu, že u nás žije významná ukrajinská menšina a pro Ukrajince u nás nehraje roli velká jazyková bariéra, tak je předpoklad, že velká část těchto lidí by šla do České republiky,“ vysvětluje Černochová. Zároveň dodala, že na Ukrajině žijí čeští krajané, o které se případně bude Česko také muset postarat.
Jana Černochová komentovala i připravenost některých evropských zemí pomáhat Ukrajině a zdrženlivost jiných. Americký deník The Wall Street Journal informoval o tom, že Německo odmítá Estonsku vydat povolení k vývozu zbraní německého původu na Ukrajinu.
Podle ministryně se ukazuje jednak rozdílná historická zkušenost zemí, které byly pod vlivem Sovětského svazu, a zemí Západu a také podle ní v německém případě hrají roli ekonomické vazby s Ruskou federací.
Ukrajina a otázka členství v NATO
Rusko dlouhodobě kritizuje snahy o rozšíření NATO na východ a jeho cílem je znemožnit Ukrajině vstoupit do Severoatlantické aliance. Černochová ale zdůraznila, že žádná třetí země nemá právo diktovat jiným zemím, zda chtějí do Aliance patřit, či nikoliv.
„Ukrajina ukazuje, že je zemí, která se posunula jak z hlediska ekonomického, tak z hlediska nevládních organizací, které hodnotí míru korupce, vzdělanosti, demokratizace té země, odvedla obrovský kus práce k tomu, aby mohla směřovat do západních struktur,“ hodnotí Černochová a dodala, že stejně jako Gruzie tak i Ukrajina si podle ní touto snahou vydobyla právo usilovat o začlenění do NATO.
Věc etiky
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na tiskové konferenci v Ženevě nechtěl komentovat kroky české vlády směrem k Ukrajině, ale dodal, že Moskva čeká na konkrétní návrhy či signály české strany na zlepšení vzájemných vztahů.
Jana Černochová to pokládá za „signál nové české vládě, že sledují naše kroky“. Zároveň dodává, že plánovaný vojenský dar neporušuje žádné mezinárodní úmluvy.
„Jsme vázáni mezinárodním právem, a pokud darujeme Ukrajině munici té ráže, o které jsem mluvila, tak zcela dodržujeme mezinárodní právo a není tady spor o to, jestli by někdo měl diktovat dalším zemím, zda by tak měly či neměly činit,“ tvrdí ministryně.
Podle ní bude případná pomoc poskytnuta bezplatně a jde o otázku etiky a zodpovědnosti České republiky jako země, která je pod „deštníkem“ Severoatlantické aliance, zatímco Ukrajina podobnou ochranu nemá.
Dvě procenta HDP na obranu splníme, říká
Ministryně také v Událostech, komentářích komentovala závazek členských států NATO investovat dvě procenta hrubého domácího produktu do obrany. Jde o často připomínaný požadavek Spojených států, jejichž obranný rozpočet tvoří více než dvě třetiny celkových vojenských výdajů členů NATO. Česká republika tento závazek dlouhodobě neplní.
Černochová řekla, že její snahou bude, aby nová česká vláda byla prvním kabinetem, který tento závazek splní, podle ní neexistuje jiná cesta. „Jsme si vědomi toho, že to bude velký skok v rozpočtu, ale pokud si uvědomíme, že armáda má vnitřní dluh přes 100 miliard korun, tak si myslím, že kdy jindy než v době, kdy vnímáme, že se kolem nás bezpečnostní prostředí zhoršuje, by vláda měla investovat do obrany,“ vysvětlila ministryně.
Výběrové řízení na nákup takzvaných BVP, pásových bojových vozidel pěchoty, ovšem není podle ministryně obrany ve stavu, kdy by mohlo být realizované. Nákup nových BVP, který je největší armádní akvizicí v novodobé historii, označila za jednu z priorit svého resortu, do letošního rozpočtu se ale nedostane.
Podle ní se potřebuje armáda kromě modernizace vybavení také soustředit na nábor nových vojáků. Kritizovala fakt, že v loňském roce došlo k poklesu při přijímání nových rekrutů. „Pokud bychom chtěli dosáhnout v roce 2030 třicetitisícové armády, tak musíme každý rok rekrutovat něco přes dva tisíce lidí, a to v těch plánech, které připravovala předešlá vláda, není,“ dodala.