„Myslím, že tam půjde.“ Biden tuší Putinovu invazi na Ukrajinu. Velkou válku nečeká

Joe Biden na konferenci rok od nástupu do funkce hájil svou vládu a kritizoval zarputilost republikánů odmítajících jeho návrhy. Hovořil o roce výzev i obrovském pokroku. Zmínil zvýšení proočkovanosti proti covidu-19. Zdůraznil, že za jeho vlády bylo vytvořeno šest milionů nových pracovních míst, nezaměstnanost a chudoba se snížily, zatímco mzdy vzrostly. Zároveň přislíbil, že zemi nečekají další lockdowny. Věnoval se i dění mezi Ruskem a Ukrajinou.

Biden si myslí, že Rusko invazi na Ukrajinu podnikne. „Musí něco udělat,“ vysvětlil s odkazem na prezidenta Vladimira Putina. Ten si však velkou válku podle něj nepřeje.

„Záleží na tom, co udělá. Jedna věc je, pokud to bude menší vpád a my se budeme dohadovat o tom, co dělat anebo nedělat. Ale pokud skutečně udělají to, co jsou schopni udělat se silami shromážděnými na hranicích, pokud dále napadnou Ukrajinu, bude to pro Rusko katastrofa,“ varoval.

Spojené státy připravily široký balík sankcí, které by mimo jiné odstřihly ruské banky od dolarů. Pro Moskvu to a další sankce budou „pohromou“, pohrozil Biden. „Takové sankce ještě neviděl.“

Za nejdůležitější považuje jednotu v NATO. Přiznal rozdíly v představách členských zemí, jak by měla vypadat reakce na různé scénáře vývoje.

Americký prezident nicméně pronesl vstřícná slova v případě dvou požadavků Kremlu, konkrétně v otázce možného vstupu Ukrajiny do NATO a rozmístění strategických zbraní Západem na ukrajinském území, upozornila agentura AFP. V první záležitosti Biden prohlásil, že je nepravděpodobné, aby se Ukrajina v blízké budoucnosti stala členem Aliance, byť ta v zásadě nezavírá dveře. V případě strategických zbraní lze podle něj najít řešení.

Domácí spory

Většina projevu se věnovala domácí politice. Opozičním republikánům vytkl, že se zajímají víc o „porážku prezidenta“ než o to, co mohou udělat pro Američany. „Řekněte mi jedinou věc, s níž souhlasí,“ rozhořčil se. Jejich zarputilost prý podcenil, zdůraznil ale, že jeho práce není u konce.

Vyzdvihl úspěchy své vlády. Spojené státy podle něj zažívají rekordní tvorbu pracovních míst a ekonomický růst. Slíbil vytvoření lepších pracovních míst a modernizaci americké infrastruktury. Zároveň uvedl, že si je vědom „frustrace a únavy v zemi“, což zdůvodnil covidem-19.

Spojené státy se podle Bidena učí, jak se adaptovat na pandemii, a zároveň se připravují na postpandemický svět. Prezident hovořil také o potřebě naočkovat dosud neočkované a rozšířit kapacity testování. V této souvislosti zmínil, že jeho administrativa mohla v otázce testování jednat rychleji. Zároveň uvedl, že varianta omikron není důvodem k panice a přislíbil, že se země nevrátí do lockdownu.

Nízká obliba

Bidenova obliba od nástupu do úřadu výrazně klesla, podle průzkumů je s jeho prací spokojeno pouze 42 procent Američanů. Obavy vyvolává inflace, spotřebitelské ceny ve Spojených státech rostou nejrychleji za 40 let. Prezident ve svém projevu vyzval americkou centrální banku, aby dělala pro zmírnění inflace víc.

Biden také nesplnil několik klíčových slibů. V Kongresu zatím neuspěl s plány na reformy volebního zákona a legislativním balíčkem pro sociální a klimatickou ochranu – ačkoli jeho demokraté mají těsnou většinu jak ve Sněmovně reprezentantů, tak v Senátu. V horní komoře však může i menšina senátorů významnější legislativu blokovat.

V listopadových volbách do Kongresu by republikáni mohli získat zpět většinu v obou komorách, píše agentura DPA.

Na dotaz, zda toho nasliboval víc, než byl schopen splnit, šéf Bílého domu odpověděl, že nikoliv. Prezident míní, že jeho sociální balík nazvaný Build Back Better, není pohřbený a očekává, že se mu podaří prosadit rozsáhlé části legislativy. „Myslím, že můžeme balíček rozdělit, získat tolik, kolik teď můžeme, a vrátit se k tomu a bojovat o zbytek později,“ věří.

Ačkoliv jsou Spojené státy nyní podle Bidena v mnoha směrech méně rozdělené než dříve, „nejsou tak jednotné, jak by měly být“. Prezident zdůraznil, že svět nyní prochází důležitým historickým zlomovým bodem. „V nadcházejících deseti letech budeme svědky větších změn, než jsme viděli v posledních 15 letech,“ řekl. „Myslím, že uvidíte strašně moc změn. Otázkou je, jestli s tím dokážeme držet krok,“ pokračoval. Dodal, že bude těžké udržet demokratické instituce, ale odmítá se vzdát.

3 minuty
Události ČT: Biden rok ve funkci
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 1 mminutou

Syrské síly ovládly dvě kurdská města a ropná pole

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městy Dajr Háfir a Maskana na severu země, z nichž se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Armáda obsadila i dvě ropná pole Súfján a Saurá. Kurdové dříve oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
10:48Aktualizovánopřed 3 mminutami

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si prý rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu teokratický režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kadyrovův syn byl po autonehodě hospitalizován ve vážném stavu, píší média

Osmnáctiletý syn autoritářského čečenského vůdce Ramzana Kadyrova se zranil při automobilové havárii v Grozném, správním středisku severokavkazského Čečenska, které je autonomní republikou Ruské federace. Informovala o tom ruská opoziční média či stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Adam Kadyrov byl v pátek v bezvědomí hospitalizován v hlavní grozenské nemocnici a v noci na sobotu letecky dopraven do Moskvy. Podle RFE/RL je jeho stav vážný.
před 1 hhodinou

Americký úřad vydal varování pro lety nad částí východního Pacifiku

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) vydal v pátek varování pro americké letecké společnosti a vyzval je, aby dbaly zvýšené opatrnosti při letech nad východním Tichým oceánem poblíž Mexika, Střední Ameriky a částí Jižní Ameriky. Zdůvodnil to vojenskými aktivitami a možným rušením satelitní navigace, informovala agentura AP.
před 2 hhodinami

Rusko v noci zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti

Rusko v noci na sobotu zaútočilo v jihovýchodní ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža na telegramu oznámil, že ruské drony a dělostřelectvo způsobily škody ve městech Nikopol, Marhanec a Pokrovsk, ale nikdo nebyl zraněn. Moskva zároveň tvrdí, že ruská protivzdušná obrana ráno zničila desítku ukrajinských dronů mířících na blíže neupřesněné cíle v Astrachaňské, Rostovské a Volgogradské oblasti.
před 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 6 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 7 hhodinami
Načítání...