„Myslím, že tam půjde.“ Biden tuší Putinovu invazi na Ukrajinu. Velkou válku nečeká

Joe Biden na konferenci rok od nástupu do funkce hájil svou vládu a kritizoval zarputilost republikánů odmítajících jeho návrhy. Hovořil o roce výzev i obrovském pokroku. Zmínil zvýšení proočkovanosti proti covidu-19. Zdůraznil, že za jeho vlády bylo vytvořeno šest milionů nových pracovních míst, nezaměstnanost a chudoba se snížily, zatímco mzdy vzrostly. Zároveň přislíbil, že zemi nečekají další lockdowny. Věnoval se i dění mezi Ruskem a Ukrajinou.

Biden si myslí, že Rusko invazi na Ukrajinu podnikne. „Musí něco udělat,“ vysvětlil s odkazem na prezidenta Vladimira Putina. Ten si však velkou válku podle něj nepřeje.

„Záleží na tom, co udělá. Jedna věc je, pokud to bude menší vpád a my se budeme dohadovat o tom, co dělat anebo nedělat. Ale pokud skutečně udělají to, co jsou schopni udělat se silami shromážděnými na hranicích, pokud dále napadnou Ukrajinu, bude to pro Rusko katastrofa,“ varoval.

Spojené státy připravily široký balík sankcí, které by mimo jiné odstřihly ruské banky od dolarů. Pro Moskvu to a další sankce budou „pohromou“, pohrozil Biden. „Takové sankce ještě neviděl.“

Za nejdůležitější považuje jednotu v NATO. Přiznal rozdíly v představách členských zemí, jak by měla vypadat reakce na různé scénáře vývoje.

Americký prezident nicméně pronesl vstřícná slova v případě dvou požadavků Kremlu, konkrétně v otázce možného vstupu Ukrajiny do NATO a rozmístění strategických zbraní Západem na ukrajinském území, upozornila agentura AFP. V první záležitosti Biden prohlásil, že je nepravděpodobné, aby se Ukrajina v blízké budoucnosti stala členem Aliance, byť ta v zásadě nezavírá dveře. V případě strategických zbraní lze podle něj najít řešení.

Domácí spory

Většina projevu se věnovala domácí politice. Opozičním republikánům vytkl, že se zajímají víc o „porážku prezidenta“ než o to, co mohou udělat pro Američany. „Řekněte mi jedinou věc, s níž souhlasí,“ rozhořčil se. Jejich zarputilost prý podcenil, zdůraznil ale, že jeho práce není u konce.

Vyzdvihl úspěchy své vlády. Spojené státy podle něj zažívají rekordní tvorbu pracovních míst a ekonomický růst. Slíbil vytvoření lepších pracovních míst a modernizaci americké infrastruktury. Zároveň uvedl, že si je vědom „frustrace a únavy v zemi“, což zdůvodnil covidem-19.

Spojené státy se podle Bidena učí, jak se adaptovat na pandemii, a zároveň se připravují na postpandemický svět. Prezident hovořil také o potřebě naočkovat dosud neočkované a rozšířit kapacity testování. V této souvislosti zmínil, že jeho administrativa mohla v otázce testování jednat rychleji. Zároveň uvedl, že varianta omikron není důvodem k panice a přislíbil, že se země nevrátí do lockdownu.

Nízká obliba

Bidenova obliba od nástupu do úřadu výrazně klesla, podle průzkumů je s jeho prací spokojeno pouze 42 procent Američanů. Obavy vyvolává inflace, spotřebitelské ceny ve Spojených státech rostou nejrychleji za 40 let. Prezident ve svém projevu vyzval americkou centrální banku, aby dělala pro zmírnění inflace víc.

Biden také nesplnil několik klíčových slibů. V Kongresu zatím neuspěl s plány na reformy volebního zákona a legislativním balíčkem pro sociální a klimatickou ochranu – ačkoli jeho demokraté mají těsnou většinu jak ve Sněmovně reprezentantů, tak v Senátu. V horní komoře však může i menšina senátorů významnější legislativu blokovat.

V listopadových volbách do Kongresu by republikáni mohli získat zpět většinu v obou komorách, píše agentura DPA.

Na dotaz, zda toho nasliboval víc, než byl schopen splnit, šéf Bílého domu odpověděl, že nikoliv. Prezident míní, že jeho sociální balík nazvaný Build Back Better, není pohřbený a očekává, že se mu podaří prosadit rozsáhlé části legislativy. „Myslím, že můžeme balíček rozdělit, získat tolik, kolik teď můžeme, a vrátit se k tomu a bojovat o zbytek později,“ věří.

Ačkoliv jsou Spojené státy nyní podle Bidena v mnoha směrech méně rozdělené než dříve, „nejsou tak jednotné, jak by měly být“. Prezident zdůraznil, že svět nyní prochází důležitým historickým zlomovým bodem. „V nadcházejících deseti letech budeme svědky větších změn, než jsme viděli v posledních 15 letech,“ řekl. „Myslím, že uvidíte strašně moc změn. Otázkou je, jestli s tím dokážeme držet krok,“ pokračoval. Dodal, že bude těžké udržet demokratické instituce, ale odmítá se vzdát.

3 minuty
Události ČT: Biden rok ve funkci
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americké úřady zveřejnily další dokumenty ke kauze Jeffreyho Epsteina

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek zveřejnilo novou várku dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ustoupilo tím tlaku zákonodárců, kteří jejich zveřejnění vynutili novým zákonem, napsala agentura Reuters. Ta nyní prověřuje obsah těchto dokumentů. Náměstek americké ministryně spravedlnosti Pam Bondiové Todd Blanche podle portálu BBC už dříve řekl, že jeho úřad plánuje zveřejnit několik stovek tisíc stran, zbytek chce zpřístupnit v nadcházejících týdnech.
včeraAktualizovánopřed 49 mminutami

USA tvrdě útočí na IS v Sýrii v odvetě za zabití tří Američanů, uvedl Trump

Spojené státy zahájily v Sýrii údery na pozice teroristické skupiny Islámský stát. Oznámil to v pátek americký prezident Donald Trump, podle něhož jde o tvrdou odvetu za útok z minulého týdne, při němž zahynuli tři Američané. Sýrie zároveň posílí vlastní operace proti IS, uvedlo podle agentury Reuters syrské ministerstvo zahraničí.
před 1 hhodinou

Ruský raketový útok na ukrajinský přístav Oděsa zabil sedm lidí

Ruský raketový útok na infrastrukturu v okolí ukrajinského černomořského přístavu Oděsa v pátek večer zabil sedm lidí a dalších 15 zranil. Napsala to agentura Reuters. „Rusko pozdě večer zaútočilo balistickými raketami na přístavní infrastrukturu v oblasti Oděsy. Podle předběžných informací bylo zabito sedm lidí. Asi 15 (osob) bylo zraněno a je jim poskytována pomoc,“ napsal na sociální síti telegram ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba.
před 3 hhodinami

Bulhaři pokračují v protestech i po demisi vlády

Tisíce lidí znovu vyšly do ulic bulharských měst, přestože vláda už před týdnem podala demisi. Protesty vyvolal plán na zvýšení daní a odvodů, postupně se ale proměnily v širší odpor proti korupci a politickým elitám. Nejhlasitější jsou především mladí lidé, kteří se obávají rostoucí finanční zátěže po zavedení eura od příštího roku. Poslední demonstrace byly pokojné, při předchozích střetech ale policie zadržela přes sto lidí.
před 7 hhodinami

Ztráta důstojnosti, hodnotí summit opozice. Černý den pro EU, píší v Německu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

SBU: Ukrajina poprvé zasáhla tanker stínové flotily ve Středozemním moři

Ukrajina poprvé zasáhla a kriticky poškodila tanker ruské stínové flotily ve Středozemním moři, píše Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj v ukrajinské tajné službě SBU, podle něhož Ukrajinci úder podnikli bezpilotními letouny a zasáhli plavidlo v neutrálních vodách. Informace nelze nezávisle ověřit. Ukrajinská média s odkazem na SBU informovala také o zásahu těžební plošiny v Kaspickém moři, která patří ruské společnosti Lukoil.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Putin trvá na podrobení Ukrajiny a oslabení Západu. Tvrdí, že jednat nechce Kyjev

Šéf Kremlu Vladimir Putin dal opět najevo, že Rusko trvá na zničení nezávislé Ukrajiny a na tom, aby se podrobila Moskvě. Navzdory tomu sousední zemi obvinil, že právě ona mírová vyjednávání sabotuje. Putin o tom mluvil ve svém výročním zorchestrovaném televizním vystoupení, v němž „reaguje“ na předem schválené dotazy diváků a novinářů. Tvrdil také, že Moskva nenapadne Západ, pokud bude respektovat její zájmy. Ty se ale reálně rovnají ruské sféře vlivu v Evropě, do které by spadalo i Česko.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropská unie půjčí Ukrajině 90 miliard eur, rozhodl summit

Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...