„Myslím, že tam půjde.“ Biden tuší Putinovu invazi na Ukrajinu. Velkou válku nečeká

Joe Biden na konferenci rok od nástupu do funkce hájil svou vládu a kritizoval zarputilost republikánů odmítajících jeho návrhy. Hovořil o roce výzev i obrovském pokroku. Zmínil zvýšení proočkovanosti proti covidu-19. Zdůraznil, že za jeho vlády bylo vytvořeno šest milionů nových pracovních míst, nezaměstnanost a chudoba se snížily, zatímco mzdy vzrostly. Zároveň přislíbil, že zemi nečekají další lockdowny. Věnoval se i dění mezi Ruskem a Ukrajinou.

Biden si myslí, že Rusko invazi na Ukrajinu podnikne. „Musí něco udělat,“ vysvětlil s odkazem na prezidenta Vladimira Putina. Ten si však velkou válku podle něj nepřeje.

„Záleží na tom, co udělá. Jedna věc je, pokud to bude menší vpád a my se budeme dohadovat o tom, co dělat anebo nedělat. Ale pokud skutečně udělají to, co jsou schopni udělat se silami shromážděnými na hranicích, pokud dále napadnou Ukrajinu, bude to pro Rusko katastrofa,“ varoval.

Spojené státy připravily široký balík sankcí, které by mimo jiné odstřihly ruské banky od dolarů. Pro Moskvu to a další sankce budou „pohromou“, pohrozil Biden. „Takové sankce ještě neviděl.“

Za nejdůležitější považuje jednotu v NATO. Přiznal rozdíly v představách členských zemí, jak by měla vypadat reakce na různé scénáře vývoje.

Americký prezident nicméně pronesl vstřícná slova v případě dvou požadavků Kremlu, konkrétně v otázce možného vstupu Ukrajiny do NATO a rozmístění strategických zbraní Západem na ukrajinském území, upozornila agentura AFP. V první záležitosti Biden prohlásil, že je nepravděpodobné, aby se Ukrajina v blízké budoucnosti stala členem Aliance, byť ta v zásadě nezavírá dveře. V případě strategických zbraní lze podle něj najít řešení.

Domácí spory

Většina projevu se věnovala domácí politice. Opozičním republikánům vytkl, že se zajímají víc o „porážku prezidenta“ než o to, co mohou udělat pro Američany. „Řekněte mi jedinou věc, s níž souhlasí,“ rozhořčil se. Jejich zarputilost prý podcenil, zdůraznil ale, že jeho práce není u konce.

Vyzdvihl úspěchy své vlády. Spojené státy podle něj zažívají rekordní tvorbu pracovních míst a ekonomický růst. Slíbil vytvoření lepších pracovních míst a modernizaci americké infrastruktury. Zároveň uvedl, že si je vědom „frustrace a únavy v zemi“, což zdůvodnil covidem-19.

Spojené státy se podle Bidena učí, jak se adaptovat na pandemii, a zároveň se připravují na postpandemický svět. Prezident hovořil také o potřebě naočkovat dosud neočkované a rozšířit kapacity testování. V této souvislosti zmínil, že jeho administrativa mohla v otázce testování jednat rychleji. Zároveň uvedl, že varianta omikron není důvodem k panice a přislíbil, že se země nevrátí do lockdownu.

Nízká obliba

Bidenova obliba od nástupu do úřadu výrazně klesla, podle průzkumů je s jeho prací spokojeno pouze 42 procent Američanů. Obavy vyvolává inflace, spotřebitelské ceny ve Spojených státech rostou nejrychleji za 40 let. Prezident ve svém projevu vyzval americkou centrální banku, aby dělala pro zmírnění inflace víc.

Biden také nesplnil několik klíčových slibů. V Kongresu zatím neuspěl s plány na reformy volebního zákona a legislativním balíčkem pro sociální a klimatickou ochranu – ačkoli jeho demokraté mají těsnou většinu jak ve Sněmovně reprezentantů, tak v Senátu. V horní komoře však může i menšina senátorů významnější legislativu blokovat.

V listopadových volbách do Kongresu by republikáni mohli získat zpět většinu v obou komorách, píše agentura DPA.

Na dotaz, zda toho nasliboval víc, než byl schopen splnit, šéf Bílého domu odpověděl, že nikoliv. Prezident míní, že jeho sociální balík nazvaný Build Back Better, není pohřbený a očekává, že se mu podaří prosadit rozsáhlé části legislativy. „Myslím, že můžeme balíček rozdělit, získat tolik, kolik teď můžeme, a vrátit se k tomu a bojovat o zbytek později,“ věří.

Ačkoliv jsou Spojené státy nyní podle Bidena v mnoha směrech méně rozdělené než dříve, „nejsou tak jednotné, jak by měly být“. Prezident zdůraznil, že svět nyní prochází důležitým historickým zlomovým bodem. „V nadcházejících deseti letech budeme svědky větších změn, než jsme viděli v posledních 15 letech,“ řekl. „Myslím, že uvidíte strašně moc změn. Otázkou je, jestli s tím dokážeme držet krok,“ pokračoval. Dodal, že bude těžké udržet demokratické instituce, ale odmítá se vzdát.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Europarlament přijal rezoluci o stavu právního státu na Slovensku

Evropský parlament (EP) přijal rezoluci o stavu právního státu a podezření na zneužívání fondů EU na Slovensku. Evropský parlament skrze ni přímo vyzývá Evropskou komisi (EK), aby všemi možnými prostředky posoudila narušování hodnot EU na Slovensku a ochránila peníze evropských daňových poplatníků. Pro přijetí usnesení, které není závazné, hlasovalo 347 europoslanců, 165 bylo proti a 25 se zdrželo.
13:12Aktualizovánopřed 17 mminutami

V Litvě krátce platil vzdušný poplach kvůli dronu

Litevská armáda vyhlásila ve středu dopoledne vzdušný poplach a vyzvala obyvatele, aby vyhledali úkryt. Ministerstvo obrany oznámilo, že litevský vzdušný prostor narušil dron, proti němuž zasahovala letecká mise Severoatlantické aliance. Poplach platil několik desítek minut pro část země včetně hlavního města Vilniusu, kde byl dočasně uzavřen prostor nad mezinárodním letištěm.
09:56Aktualizovánopřed 22 mminutami

Polsko a Maďarsko mohou spolupracovat na energetické bezpečnosti, řekli premiéři

Maďarsko a Polsko jsou připraveny posílit spolupráci v otázkách energetické bezpečnosti, pro níž je klíčová stabilita dodávek narušená konflikty na Ukrajině a Blízkém východě, shodli se ve středu premiéři Polska a Maďarska Donald Tusk a Péter Magyar během druhého dne Magyarovy návštěvy Polska. Obě země budou dle Tuska postupovat jednotně v Evropské unii. Podle Magyara by měla větší roli hrát spolupráce středoevropských zemí ve visegrádské skupině zahrnující i Česko a Slovensko, která by se prý mohla rozšířit o další státy.
před 34 mminutami

Česko nepřipustí žádné další obchodní sankce proti Izraeli, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar ve středu v Praze jednal s českým šéfem diplomacie Petrem Macinkou (Motoristé). Probírali mimo jiné prohloubení ekonomické spolupráce i aktuální krize na Blízkém východě a jejich dopad na Evropskou unii. Macinka po jednání sdělil, že chce, aby bylo jasné, že Česko patří mezi přátele Izraele. V té souvislosti mimo jiné uvedl, že tuzemsko nepřipustí žádné další obchodní sankce proti Izraeli, i kdyby mělo být jediným státem EU, který by je blokoval.
11:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Putin mluví o „bezprecedentním“ vztahu s Čínou, dohoda na Síle Sibiře 2 zatím není

Ruský vůdce Vladimir Putin po schůzce se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem v Pekingu uvedl, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentní úrovně a dále se rozvíjejí. Podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova se však oba státy zatím neshodly na výstavbě nového plynovodu Síla Sibiře 2, což mělo být jedním z hlavních témat jednání. Kromě oficiálních rozhovorů mají oba prezidenti zakončit den neformálním setkáním u čaje.
08:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina zasáhla jednu z největších rafinerií v Rusku

Ukrajinská armáda ve středu uvedla, že zasáhla rafinerii v Kstovu v ruské Nižegorodské oblasti. Ruské úřady hlásí požár v průmyslových objektech, který podle nich způsobil pád trosek dronů. Podle ruského ministerstva obrany se poslední ukrajinské útoky opět týkaly většiny západního a středního Ruska.
před 1 hhodinou

Finanční úřad už nikdy nesmí kontrolovat dřívější Trumpova daňová přiznání

Americký finanční úřad (IRS) už nikdy nesmí z podnětu vlády kontrolovat dřívější daňová přiznání prezidenta Donalda Trumpa, vyplývá dle agentury DPA z druhé části právního urovnání hlavy státu s ministerstvem spravedlnosti USA, která byla nově zveřejněna. Trump předtím zažaloval IRS o odškodné ve výši nejméně deseti miliard dolarů (210 miliard korun) za únik jeho daňových dat.
před 2 hhodinami

EU se předběžně dohodla na legislativě, která má završit obchodní dohodu s USA

Evropská unie (EU) v noci na středu dosáhla předběžné dohody o legislativě, která má zrušit dovozní cla na průmyslové zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem, která by měla zabránit zavedení vyšších amerických cel na výrobky z EU. Informovaly o tom agentury Reuters a DPA s odvoláním na kyperské předsednictví EU a europoslankyni Željanu Zovkovou, hlavní vyjednavačku pro obchodní dohodu.
03:58Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...