Plaga chce po Vojtěchovi jasná pravidla pro zavření škol. Spory se vedou také o ošetřovné

Co s dětmi, které zůstaly doma, a jak to bude s ošetřovným. Tím vším se musejí zabývat rodiče žáků, jejichž školy zůstaly kvůli karanténě pedagogů zavřené. Přestože děti nemá kdo učit, hygienici tato zařízení oficiálně neuzavřeli. Ministr školství Robert Plaga (ANO) proto žádá, aby resort zdravotnictví vydal přesné pokyny.

Na Základní škole profesora Švejcara v Praze 12 školní rok v úterý vůbec nezačal. Není tam totiž nikdo, kdo by žáky učil či alespoň pohlídal, protože pedagogický sbor je v karanténě. Ředitel školy Ondřej Lněnička přesto rozhodnutí o uzavření školy od hygieniků nedostal. „V tuhle chvíli se nacházíme někde v mezistupni, kdy je škola stále otevřená, ačkoliv nemáme žádné pedagogy,“ popisuje ředitel.

Ředitelka pražské hygienické stanice Zdeňka Jágrová tvrdí, že není důvod školu zavřít. Učitelé se totiž nepotkali s dětmi, jsou izolováni a nehrozí tak šíření nákazy. „Ve škole není nikdo, kdo by onemocnění přenášel, takže hygienická stanice nemůže v souladu s dikcí zákona uzavírat školu,“ konstatuje.

Čtrnáct zasažených škol nás možná zaskočilo, říká Vojtěch

Podle ministra školství by ale hygienici o zavření rozhodnout měli. Chce proto po ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi (za ANO), aby vydal jasné pokyny. „Není možné, aby hygieny v těchto případech postupovaly alibisticky a přenášely zodpovědnost na ředitele škol,“ má jasno Plaga.

„Musíme najít společné řešení a zpřesnit pravidla, která jsou nastavena manuálem, ale u zavírání škol se zdá, že to není úplně zřejmé. Možná nás zaskočilo, že už dnes máme zasažených 14 škol. Musíme na to reagovat a pravidla sjednotit. Pracujeme na tom společně s epidemiology a do pátku bychom to chtěli mít vydiskutováno tak, aby pravidla byla jasná,“ konstatoval pro ČT Vojtěch.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je potřeba metodiku sjednotit, protože každý má na problém jiný názor.

Nahrávám video

Otazník nad ošetřovným

Někteří rodiče se podle školských odborářů na pedagogy i zřizovatele zlobí, protože musí zůstat doma s dětmi a nemají nárok na ošetřovné. Potíž je podle odborů i s výukou na dálku, kterou chtějí uzavřené školy poskytovat. Pokud totiž hygienici sami o uzavření školy nerozhodnou, neplatí ustanovení zákona, že se žáci musí distančního vzdělávání účastnit.

Někteří rodiče pak podle zástupkyně odborů v Praze Evy Dvořáčkové nadávají učitelům, že chtějí po dětech, aby se učily, když mají ředitelské volno. „Pokud by byla škola krajskou hygienickou stanicí uzavřena, tento problém by nenastal,“ napsal šéf odborů František Dobšík v dopise ministru Plagovi.

Počet škol, které nefungují, přitom pomalu roste. Kvůli nákaze mezi pedagogy zůstaly zavřené třeba ZŠ profesora Švejcara v Praze 12, ZŠ waldorfská v Jinonicích nebo Fakultní základní škola v Praze 13. Všechny tři počítají předběžně se začátkem školního roku v pondělí 14. září.

„Musí se chránit děti, samozřejmě i učitelé. Na druhou stranu ta práce, hlídání, finance, už tak děti hodně zameškaly,“ komentuje situaci matka jednoho z žáků ZŠ U Červených domků v Hodoníně.

Do řešení problému by se podle Dvořáčkové měla zapojit i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Odborářka podotkla, že bez ošetřovného musí být nyní s dětmi doma stovky rodičů a později by se podle ní mohl problém týkat mnohem více lidí. „O uzavření škol, pokud má vzniknout nárok na ošetřovné, rozhoduje hygiena,“ reaguje ministryně.

Ošetřovné se nyní dává z nemocenského pojištění ve výši 60 procent základu výdělku devět dnů na děti do deseti let. Aktuální návrh ministerstva práce počítá s tím, že by se vyplácelo po celou dobu případného uzavření tříd či škol. Podpora by měla být na školáky do 13 let. Podle Dvořáčkové to ale Maláčová měla řešit dřív. „To je všechno už pozdě, když některé školy máme zavřené,“ uzavírá Dvořáčková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoPočet střetů se zvěří se zvyšuje, prevencí je nižší rychlost jízdy

S příchodem zimních měsíců narůstá riziko střetu se zvěří. Podle nejnovějších statistik dochází v tomto období v průměru ke stovce srážek za den. Rekordní počet střetů v nedávné době zapříčinilo i letošní sucho, kvůli němuž musí lesní zvěř častěji migrovat za vodou i potravou. Zvyšuje se i samotná škoda, kterou řidičům pojišťovny vyplácí – jedna takováto nehoda „vyjde“ v průměru na 53 tisíc korun. Kolize hrozí i ve městech, nejrizikovější jsou ale silnice nižších tříd. „Určitě bychom měli uzpůsobit rychlost tak, že když se jezdí devadesát, klidně pojedu osmdesát, sedmdesát. Přece jen jde o moje bezpečí, zvěř je nevyzpytatelná a může skočit odkudkoliv,“ doporučuje Ondřej Žabenský z BESIPu. Pokud se střetu nedá zabránit, je třeba brzdit a hlavně nestrhávat volant. Poté zapnout výstražná světla, umístit trojúhelník a volat linku 158.
před 6 hhodinami

Lidé v Brně a dalších městech se sešli, aby podpořili ČT a ČRo

Lidé v několika městech v sobotu vyjadřovali nesouhlas s chystanými změnami ve financování veřejnoprávních médií. Účastníci shromáždění přišli podpořit nezávislost České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), které podle nich mají patřit občanům, nikoli politikům. Demonstrace se konaly v Brně, Liberci či Českých Budějovicích. Koaliční poslanci v noci poslali návrh na zrušení poplatků do druhého čtení navzdory odporu opozice.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Opozice kritizuje jednání o poplatcích. Média budou mít nezávislost, ujišťuje Babiš

Opoziční politici kritizují podobu projednávání návrhu na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Opozice avizovala, že proti návrhu bude bojovat ve zbytku legislativního procesu. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně v sobotu uvedl, že financování obou médií po zrušení poplatků zaručí zákon jako mandatorní výdaj a bude navázáno na inflaci. Veřejnoprávní média podle něj získají větší jistotu, stabilitu a nezávislost.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Způsob jednání o poplatcích dle Pavla budí pochyby o záměrech předkladatelů

Neočekávané zařazení a noční víkendové hlasování o návrhu novely zákona, jež ruší poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas, podkopává víru v dobré úmysly a vede k vážným pochybnostem o záměrech předkladatelů, napsal v sobotu odpoledne na síti X prezident Petr Pavel. Doplnil, že média veřejné služby řadí mezi základní pilíře české demokracie a každé velké změně má předcházet široká odborná i veřejná diskuse.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Krajně neobvyklé, hodnotí analytici a politologové noční jednání o poplatcích

Překotné schvalování zrušení poplatků České televizi (ČT) a Českému rozhlasu (ČRo) a přechod na financování médií veřejné služby ze státního rozpočtu je krajně neobvyklé, shodují se analytici a politologové. Podle nich k tomu nebyl věcný důvod a chybí celospolečenská debata. Poukazují ale na to, že jde o reakci kabinetu na komunální a senátní volby, kdy musí doručit voličům „nějaký výsledek“. Někteří experti míní, že vláda nyní testovala, jak budou voliči reagovat. Kabinet v sobotu velmi brzy ráno nečekaně prosadil v prvním čtení návrh novely, která ruší poplatky a převádí financování obou veřejnoprávních médií na státní rozpočet.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Lidé protestovali u sněmovny proti záměru zrušit mediální poplatky

Lidé se v pátek odpoledne sešli na demonstraci na pražském Malostranském náměstí u sněmovny proti záměru vládní koalice zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Narychlo svolaný protest, který dle ČTK do večera náměstí zaplnil, reagoval na to, že koaliční poslanci ve sněmovně prosadili přednostní projednání tohoto návrhu v prvním čtení. Podle organizátorů protestu poslanci zvolili tento postup, protože se bojí reakce občanské společnosti. Večer se na místě objevili i policejní těžkooděnci. Protestující se sešli už dříve během dne také v Olomouci.
23. 10. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoMasivní porušování jednacího řádu, říká Hřib k jednání o poplatcích. Vondráček o tom prý dopředu nevěděl

Koalice ANO, SPD a Motoristů v pátek nečekaně zařadila do projednávání předlohu, která ruší poplatky za Českou televizi a Český rozhlas, snižuje také příjem obou médií. V sobotu nad ránem ji poslala hlasy svých poslanců do druhého čtení. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že o projednávání bodu dopředu nevěděl. Poslanci prý připravovaný zákon „znají dost dobře a baví se o něm velice dlouho“, byť nebyl ani jednou načten na pořad jednání. Člen hospodářského výboru Zdeněk Hřib (Piráti) podotknul, že způsob projednávání není ani legitimní, ani legální. Podle něj dochází „k masivnímu porušování jednacího řádu“ – jak ze strany předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD), tak i dalších členů koalice. Debatou v Událostech, komentářích provázel Petr Obrovský.
před 18 hhodinami

Noc na neděli bude o hodinu delší, končí letní čas

O víkendu skončí letní čas a začne platit standardní středoevropský čas (SEČ) označovaný jako zimní. V neděli ve 3:00 se hodiny posunou zpátky na 2:00, noc tak bude o hodinu delší. S posunem času by měli počítat mimo jiné lidé, kteří budou v tu dobu cestovat veřejnou dálkovou dopravou. Noční vlaky a autobusy totiž ve stanicích hodinu vyčkají. Dopravní experti upozorňují na rizika spojená se změnou, která mohou negativně ovlivnit chování řidičů. Zimní čas bude platit následujících pět měsíců, tedy do poslední březnové neděle.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.