Vicepremiér Jan Hamáček nabídl křeslo ministra zahraničí – z něhož byl v pondělí odvolán Tomáš Petříček – šéfovi resortu kultury Lubomíru Zaorálkovi. Ten se ale ještě nerozhodl, zda ho přijme. Známý je už však jeho případný nástupce. Kulturu by nově vedl starosta Náchoda Jan Birke. Tato vládní rošáda mezi členy ČSSD je dozvukem jejího sněmu, na kterém minulý týden zvítězil Hamáček právě nad Petříčkem.
Plán jmenovat Birkeho ministrem kultury už má své kritiky. Některé kulturní organizace starostovi Náchoda vytýkají, že tento resort nezná. Podobné výhrady vyjádřila i opozice. Birke oponuje například tím, že jako starosta řídí kulturu alespoň na městské úrovni.
Birke jednal o svém angažmá s premiérem Andrejem Babišem (ANO) právě v době, kdy se do kamer loučil v pondělí Petříček. „Premiér mi samozřejmě řekl svoje představy, především z hlediska investic do kulturních památek,“ zmínil Birke.
Zaorálek chce své představy sdělit v úterý, informovala mluvčí ministerstva kultury Michaela Lagronová. „Do té doby skutečně nebudeme nic komentovat a není rozhodně nic rozhodnuto,“ dodala.
Hamáček však žádné překvapení neočekává. „Máme všechno vykomunikováno.“ Dodal, že pod Zaorálkem, který má s tímto postem už zkušenosti z předchozího volebního období, se na současné české zahraniční politice nic nezmění.
Přednosti a slabiny kandidáta na ministra kultury
Starosta Náchoda Jan Birke ještě v pondělí jednal s nejužším vedením města. Už brzy by chtěl kancelář nedaleko náchodského zámku vyměnit za pražský Nostický palác.
Na radnici v Náchodě má starosta Birke připravený dočasný ústupový plán. Pokud se stane ministrem, starostou zůstane, ale pravomoci předá místostarostovi a stranickému kolegovi Janu Čtvrtečkovi. A po dokončení ministerské mise se do funkce zase vrátí.
Jako kandidát na ministra kultury už má cíle. „Jsem pragmatik. To jinými slovy znamená, že pro resort dokážu sehnat, určitě z toho udělám silný resort,“ řekl Birke. Sám ale připustil i své slabiny. „Nemám vzdělání, tak to je.“ Prozradil také, že neumí dobře anglicky. Přesto věří, že díky pracovitosti resort kultury zvládne. Řešit chce dopady koronavirové krize a rozpočet na příští rok. Podporu má třeba od Asociace hudebního průmyslu.
Pro a proti
„Aktuální obsazení ministerstva kultury nemělo elementární znalosti o tom, co kultura v Česku znamená a kdo ji z velké části vytváří. V podstatě se omezovali pouze na tu nekomerční stránku,“ řekl předseda výkonného výboru Asociace hudebního průmyslu Robert Porkert.
Naopak třeba Svaz českých knihkupců a nakladatelů, část divadelníků a další organizace nechtějí, aby se tak krátce před volbami měnil ministr. „Každý resort potřebuje předvídatelnost a udržitelnost rozhodování,“ domnívá se například ředitel Národního divadla Jan Burian. Zakladatelka festivalu Tanec Praha Yvona Kreuzmannová si pak myslí, že člověk, který nepracoval v kultuře, se zorientuje určitě pomaleji. „A pro nás to bude znamenat druhý lockdown,“ dodala.
Předseda asociace profesionálních divadel Stanislav Moša v pořadu Devadesátka ČT24 připomněl časté změny na pozici ministra kultury i řadu nedodržených slibů z minulosti. Zmínil také tristní legislativní prostředí, ve kerém se kultura pohybuje i chybějící koncepční podporu a cíle.
Předseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů Martin Vopěnka řekla na adresu Birkeho, že by nemohl jít ani do konkursu na ředitele oblastního muzea, ale nyní usiluje o post ministra kultury. Zmínil své někdejší střety se Zaorálkem, které se však vyřešily. Konkrétně připomněl projekt digitálních knihoven či autorský zákon, který míří do vlády. Tyto věci se podařilo dotáhnout i díky tomu, že na ně byl čas. Ten ale chybí za současné situace, kdy do voleb zbývá půl roku.
Nastoupí čtvrtý ministr?
Birkeho nominaci kritizují i opoziční strany. Podle nich se kultuře až dosud nevěnoval. „Je to nepopsaná tabule. Podle mě to je nějaká vnitrostranická mocenská politika v rámci sociální demokracie,“ zhodnotil možnou změnu například předseda Pirátů Ivan Bartoš.
Pokud se Jan Birke stane novým ministrem kultury, bude v pořadí už čtvrtým šéfem resortu v tomto volebním období. Před ním v Nostickém paláci úřadovali Ilja Šmíd, po něm Antonín Staněk a teď je ministrem Lubomír Zaorálek.
Petříček skončil
Odvolaný ministr zahraničí Petříček v pondělí uvedl, že ho Hamáček neseznámil s kritikou konkrétních kroků, které by na ministerstvu udělal. „Skutečně vím, že jsou to politické důvody.“ Zmínil své neshody s Hradem. I to, že se na sjezdu sociální demokracie postavil Hamáčkovi v boji o post předsedy.
„Není to rozhodnutí premiéra, není to rozhodnutí prezidenta, je to rozhodnutí sociální demokracie a sociální demokracie, věřím, bude po této změně působit srozumitelněji,“ komentoval výměnu Hamáček.
„Není tajemstvím, že jsem dlouhodobě Pražskému hradu a prezidentovi trnem oku – v poslední době zejména z konkrétních důvodů, jako jsou Dukovany, kdy jasně říkám, že bezpečnost je na prvním místě. Nebo otázka očkování,“ řekl Petříček na své poslední ministerské tiskové konferenci.
Ve chvíli, když mluvil o svém odvolání, ještě netušil, kdy dveřmi do Černínského paláce projde jeho nástupce. Resort totiž dočasně vedle ministerstva vnitra povede Hamáček. Ten coby předseda ČSSD, vicepremiér a ministr vnitra už jednou resort zahraničí řídil. A to necelé čtyři měsíce v roce 2018. Ve funkci ho nahradil právě končící Tomáš Petříček.
Opozice zdůrazňuje spory Petříčka s prezidentem
Část opozice výměnu ministra zahraničí kritizovala, část to přivítala. Důvodů pro odvolání bude více, přání prezidenta Miloše Zemana je asi rozhodující. Uvedl to předseda ODS Petr Fiala. ČSSD podle něj už nemá svoji politiku, pouze plní přání Zemana a premiéra Andreje Babiše (ANO).
Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše je odvolání Petříčka výsledkem vnitrostranického boje v ČSSD. Za politicky špatné rozhodnutí považuje Petříčkovo odvolání předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. „Vnímám to tak, že ČSSD začala po sjezdu zostra plnit zadání pana prezidenta,“ uvedl.
Hamáček se návrhem odvolat Petříčka snaží všelijak zavděčit Zemanovi, myslí si šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Zájmy Hradu, potažmo Ruska a Číny, jsou tímto zase o krok blíže svému uspokojení,“ uvedla. Zmínila dostavbu Dukovan a možnost dovozu neověřených vakcín.
Za osobní mstu za oponentní zahraniční politiku vůči Hradu i vymezení se proti současnému vedení ČSSD považuje Petříčkovo odvolání předseda STAN Vít Rakušan. „Jsem přesvědčený, že tímto Jan Hamáček definitivně pohřbil jakoukoli naději na proměnu sociální demokracie a odsoudil ji k volební sebevraždě,“ uvedl.
Odchod ministra naopak uvítaly SPD a KSČM. „Je to zejména jeho nekompetencí a absencí vlastního názoru. Bylo veřejným tajemstvím, že realizoval politické postoje pana Pocheho, nikoli své,“ poznamenal k odvolání Petříčka šéf KSČM Vojtěch Filip, jehož strana po odchodu Petříčka dlouhodobě volala.
Také hnutí SPD podle svého šéfa Tomia Okamury po odvolání dlouho volalo. „Tomáš Petříček nehájil zájmy České republiky, ale zájmy Bruselu a Berlína. Za výměnou je bezesporu tlak pana prezidenta, jelikož Petříček vykonával politiku v souladu s programem ČSSD,“ uvedl.
Nový ministr zahraničí to nebude mít jednoduché
Předseda zahraničního odboru Senátu Pavel Fischer řekl v pořadu Devadesátka k výměně na postu ministra zahraničí, že si můžeme klást otázku, jestli je to ještě vláda Andreje Babiše, nebo už Miloše Zemana. Zmínil také blízkost Hamáčka či Birkeho k Číně.
Šéf zahraničního výboru sněmovny Ondřej Veselý čeká, že se na zahraniční politice nic prakticky nezmění. S případným nástupem Zaorálka čeká změny v rétorické oblasti, ale ne v obsahové.
Místopředseda zahraničního výboru sněmovny Jaroslav Bžoch (ANO) se domnívá, že Petříček zastupoval Česko nevýrazně a označil ho za člověka bez charismatu. V čele resortu by podle něho měl být „větší střelec“. Jeho směřování v ministerské funkci však nezpochybňuje. Nový ministr nebude mít lehkou úlohu vzhledem k situaci na Ukrajině či ve vztazích s Čínou a Ruskem, dodal Bžoch.
Ministr Petříček přistupoval až aktivisticky k zahraniční politice, v zájmu Evropské unie, ne v zájmu Česka, domnívá se místopředseda zahraničního výboru sněmovny Jiří Kobza (SPD). Kritizoval také například jeho vstřícnou politiku k sudetoněmeckému landsmanšaftu. Jeho nástupce nečekají jednoduché úkoly, řekl Kobza v souvislosti s očekávanými migračními krizemi.
