Osud Ukrajiny nám připomíná, jak klíčové před čtvrt stoletím bylo, že se Česko spolu s dalšími zeměmi dokázalo chopit příležitosti a dovést k cíli svou integraci do Severoatlantické aliance (NATO). Na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost, která se koná na Pražském hradě u příležitosti 25. výročí vstupu ČR do NATO, to v úterý prohlásil prezident Petr Pavel.
Pavel: Osud Ukrajiny nám připomíná, jak klíčové bylo dotáhnout integraci do NATO
Projev prezidenta Pavla na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost (zdroj: ČT24)
„Přesvědčovat veřejnost, že naše bezpečnost není samozřejmost, je již třetím rokem opět o něco snadnější. Bohužel z důvodů, které rozhodně nejsou radostné,“ započala svůj projev hlava státu.
„V loňském roce jsem na této konferenci připomněl, jak hluboce jsme se na Západě mýlili, když jsme usoudili, že v Evropě už není možná velká konvenční válka. Mluvil jsem o tom, jak jsme kolektivně přehlíželi všechna varování. Chtěli jsme věřit v sílu pravidel. Byli jsme přesvědčeni, že nás obchodní a diplomatická spolupráce sblíží a že nedovolí, abychom proti sobě pozvedli zbraně,“ pokračoval český prezident.
Přiznal, že rozsah agrese vůči Ukrajině i brutalita ruských jednotek pro něj byla šokem. „Další rok bohužel potvrdil, že válka jen tak neskončí. Nenaplnily se příliš smělé naděje, že Ukrajinci, kteří převzali iniciativu, okupanty ze své země vytlačí. Ukrajina se dostává do defenzivy. Ukrajinci, kteří poznali, čeho je agresor schopen, se přesto, nebo právě proto, statečně brání dál a vzdorují. Vědí, že bojují o přežití i o svou vlastní budoucnost. Chtějí to, co jsme chtěli vždy i my. Právo žít v míru a svobodně se rozhodovat o svém dalším osudu,“ uvedl Pavel.
V tomto kontextu zdůraznil, jak klíčové před čtvrt stoletím bylo, že se Česko spolu s dalšími zeměmi dokázalo chopit příležitosti a dovést k cíli svou integraci do Severoatlantické aliance (NATO). Mimo jiné připomněl i fakt, že vstup do NATO tehdy rozhodně nebyl samozřejmostí a že měl odpůrce v Česku i v zahraničí.
„V USA se na toto téma vedla zásadní diskuse, ve které byl důležitou postavou prezident Bill Clinton,“ ocenil Pavel. Bývalého amerického prezidenta proto na konferenci pozval jako „dobrého přítele České republiky“.
Bezpečnost není samozřejmost
Lidé v Česku si podle Pavla už zvykli brát členství v NATO a pocit bezpečí jako dané. „Nebýt spojeneckého závazku, není vyloučené, že bychom čelili my, nebo naši sousedé na východ, stejné zvůli jako Ukrajina,“ zmínil. „NATO bude nicméně zárukou bezpečí pouze tehdy, budeme-li všichni ke svým závazkům přistupovat pozorně,“ doplnil český prezident.
Zároveň ocenil, že Česko patří mezi státy, které berou vážně závazek vynakládat dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu. „Situace bude pravděpodobně žádat, abychom do obrany dávali ještě více,“ odhadl.
NATO se podle něj musí do budoucna soustředit na vševojskové kapacity tak, aby mohlo zvítězit v konfliktu s rovnocenným soupeřem. Musí si také udržet kvantitativní náskok – zejména v nových technologiích. „V zemích NATO se musí navýšit výroba ve všech segmentech obranného průmyslu. Je také nutné zvýšit bojové kapacity jednotlivých evropských armád a důsledně přitom uplatňovat inovace a zkušenosti z ukrajinského bojiště,“ zdůraznil.
Prezident v tomto kontextu upozornil na hybridní hrozby a informační operace ze strany Ruské federace. „Neměli bychom zapomínat, že kybernetický prostor se stal novou operační doménou. Proto oceňuji, že postupně posilujeme informační i kybernetickou bezpečnost,“ prohlásil.
„Jsem rád, že se Česká republika stane v letošním roce hostitelem několika událostí, které se budou těmto úkolům Aliance blíže věnovat,“ doplnil s odkazem na květnové setkání ministrů zahraničí a zářijové výjezdní zasedání Vojenského výboru NATO.
Zájem o bezpečnost a v horším případě také o obranu by podle něj měl být otázkou, na níž je potřeba se shodnout bez ohledu na politickou příslušnost. „Nejde o to, zdali má mít obrana přednost před zdravotnictvím... Jde o to, že bezpečnost je předpokladem všeho, co svobodná a prosperující společnost nabízí. Spravedlivou a inkluzivní správu věcí veřejných, otevřenou ekonomiku, živou kulturu a také příležitosti pro každého jednotlivce,“ uzavřel Pavel.