Otevírají obchody, rozšiřuje se i rotační výuka

Nahrávám video

V neděli přibylo 381 nových případů onemocnění covid-19, očkování dostalo 24 819 lidí. V další vlně rozvolňování otevírají od pondělí všechny obchody a další provozy služeb. Zmírňují se také pravidla nošení respirátorů a roušek venku. Do lavic se rotačně vracejí starší žáci základních škol v sedmi krajích. V omezeném režimu mohou otevřít památky, muzea či galerie tam, kde dosud nebyly otevřené. Na pondělním jednání vláda schválila otevření zahrádek restaurací od 17. května.

On-line přenos

Koronavirus - květen

  • 22:15

    Španělské regiony, včetně hlavního města Madridu, zvažují, že zruší povinnost nosit roušky venku.

  • 21:17

    Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil další postupné uvolňování pandemických opatření. V zemi se zkrátí zákaz nočního vycházení a otevřou se bary a restaurace, uvedla agentura Reuters. 

  • 20:17

    Dánská vláda v pondělí požádala zdravotní úřady země, aby přehodnotily rozhodnutí vyřadit proticovidové vakcíny společností Johnson & Johnson a AstraZeneca z očkovacího programu. Ke kroku vládu přiměl dvoutýdenní skluz v dánském vakcinačním plánu.

Laboratoře v neděli potvrdily 381 nových případů onemocnění covid-19. Byl to nejnižší denní přírůstek od konce srpna, v mezitýdenním srovnání je to zhruba o 130 méně. Víkendové přírůstky bývají nižší, méně se totiž testuje.

Zdravotníci v neděli naočkovali proti koronaviru 24 819 lidí, zhruba o čtyři tisíce více než před týdnem. V sobotu zdravotníci oočkovali přes 30 tisíc. Je to výrazně méně než v předchozích třech rekordních dnech, ale proti minulým víkendovým dnům počet očkovaných stoupl. V Česku bylo dosud celkem podáno 3 654 376 dávek vakcíny proti covidu-19, plně očkováno je 1,058 milionu lidí.

Od loňského března se nákaza v zemi potvrdila u více než 1,645 milionu lidí. Z toho 29 711 pacientů s potvrzenou nemocí covid-19 zemřelo. Na Pražském hradě se v pondělí uskuteční pietní akt za oběti pandemie covidu-19. Na nádvořích se při něm rozsvítí téměř 30 tisíc svíček. První z nich zapálí prezident Miloš Zeman.

Rozvolňuje se ve školách, obchodech i službách

V posledních týdnech se epidemická situace zlepšuje, a zmírňují tak proticovidová opatření. Od pondělí lidé venku musí nasadit ochranu dýchacích cest pouze při setkání dvou a více osob vzdálených od sebe méně než dva metry, pakliže nejde o členy jedné domácnosti.

Povinnost zakrytí dýchacích cest zůstává v prodejnách, kde také stále platí omezení povoleného počtu lidí. Kromě maloobchodu mohou nově otevřít například opravny obuvi, autobazary, autosalony, lanovky, solária, hodinářství, zlatnictví či truhlářství nebo cestovní kanceláře.

Postupně se také vracejí žáci a studenti do škol v jednotlivých regionech podle epidemické situace v daném kraji. V pondělí se k ostatním regionům Česka přidávají školy ve Zlínském a Jihočeském kraji a na Vysočině v rotační výuce na druhém stupni základních škol a k plné výuce v mateřských školách. Obnovuje se také klinická a praktická výuka vysokých škol.

Nahrávám video

Podle ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO) vláda zvažovala, že se obchody a školy v některých okresech Vysočiny, Zlínského a Jihočeského kraje, kde je epidemická situace horší, zatím neotevřou. Kabinet ale nakonec uznal, že okresy jsou velmi malé jednotky a mobilitu významně nezvýší. Řada lidí dojíždí stejně do školy nebo do obchodu mimo okres, kde žije. Vláda tedy schválila, že školy, obchody a další služby se od pondělí otevřou v celém Česku.

Muzea, galerie a památky mohou otevírat jen za podmínky striktních hygienických pravidel. Jeden návštěvník by měl mít k dispozici patnáct metrů čtverečních, povoleny nejsou skupinové prohlídky. Již před týdnem otevřely v takovémto režimu v Královéhradeckém, Plzeňském, Karlovarském, Středočeském, Libereckém a Pardubickém kraji a v Praze.

Ministr zdravotnictví avizoval, že kabinet bude při rozhodování vycházet z aktuálních čísel a doporučení epidemiologů. Třicet až čtyřicet procent Čechů podle něj stále může onemocnět covidem-19, a proto je potřeba rozvolňovat opatrně.

Evropská komise schválila český program na podporu podniků

Podnikům zasaženým koronavirem má pomoct český program v hodnotě 50 miliard korun, který schválila Evropská komise (EK). Příjemcům má zajistit dostatečnou likviditu k pokračování činnosti. Oznámila to komise. 

Pomoc bude mít v rámci programu podobu grantů, záruk či úvěrů, jejichž úkolem bude kompenzovat příjemcům náklady z období od loňského února do letošního prosince. Pomoc mohou získat podniky, které prokážou požadovaný pokles příjmů oproti období před příchodem koronavirové krize. Program se týká podniků všech velikostí a ze všech odvětví s výjimkou finančního sektoru.

„Mnoho firem v EU registruje výrazný pokles svých tržeb a aktivit kvůli restriktivním opatřením k omezení šíření koronaviru,“ upozornila v tiskové zprávě o schválení programu místopředsedkyně EK pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová. „Nadále v úzké spolupráci s členskými státy hledáme funkční řešení k minimalizaci ekonomických dopadů šíření koronaviru,“ dodala.

Správa hmotných rezerv by měla vypsat další zakázku na testy do škol

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) požádal předsedu Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavla Švagra o vypsání ještě jedné soutěže na nákup antigenních testů pro školy, aby jich byl do konce června centrálně dostatek.

„V pátek jsem svým dopisem, tak jak mám podle usnesení vlády činit, oslovil šéfa státních hmotných rezerv, aby ještě jedna soutěž proběhla, abychom skutečně měli dostatek antigenních testů pro školy centrálně do 30. 6.,“ uvedl Plaga.

Podle ministra platí informace z minulého týdne, že Národní pedagogický institut má rezervní množství antigenních testů a provoz škol je pokryt do 17. května. Nad tuto rezervu školy získají příspěvek 300 tisíc testů od obchodního řetězce. „V současné chvíli je testů v rámci vzdělávacích institucí nedostatek, proto jsme se rozhodli nabídnout školám pomoc,“ uvedl generální ředitel Kauflandu Stefan Hoppe.

Plošné testování ve školách začalo 12. dubna. Stát jim rozdělil asi 7,6 milionu testů, dalších 5,6 nyní Správa státních hmotných rezerv pořizuje. Předchozí tendr na konci dubna zrušila, protože ani jeden ze čtyř zájemců nesplnil zadávací podmínky. Vítěz nové soutěže má být známý v pondělí. Pokud tato zakázka vyjde, vystačí množství testů při plném návratu dětí do škol zhruba na tři týdny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 8 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 9 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 15 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 16 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 16 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 16 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...