Jiří Pospíšil do politiky vstoupil v roce 1994. Nejprve do ODA, aby o čtyři roky později přešel k ODS, kde setrval až do roku 2014. Letos v říjnu se pak stal členem TOP 09. V neděli, dva dny po svých 42. narozeninách, dostal dárek – křeslo šéfa partaje.
Nový šéf TOP 09 Pospíšil před lety udával směr spravedlnosti. Fandil Vesecké, pak Bradáčové
Jiří Pospíšil se narodil 24. listopadu 1975. Získal magisterský titul na právnické fakultě v Plzni v roce 1999 a v roce 2002 tam také obhájil titul JUDr.
O pár let později se stal pro tuto školu čímsi jako záchranným kruhem. Plzeňská práva se potápěla kvůli kauze „rychlostudií“ politiků, byznysmenů či úředníků – dokonce na čas přišla o akreditaci. V bouřlivé atmosféře byl Pospíšil jmenován dočasným děkanem, aby od září 2009 do srpna 2010 zastával tuto funkci „naplno“.
Ale záchranná mise v Plzni byla jen epizodou v dlouholeté politické kariéře. Ta začala strmě stoupat už v době, kdy bylo Pospíšilovi jednatřicet let – tehdy se dostal do první vlády Mirka Topolánka a udržel se i v jeho druhém kabinetu, přičemž zastával do roku 2009 post ministra spravedlnosti.
V roce 2007 odvolal vrchního státního zástupce Jiřího Kulvejta a novým jmenoval Vlastimila Rampulu, toho však později, zejména z důvodu účelového protahování ve vyšetřování některých kauz, taktéž odvolal. Byl v té době také kritizován za to, že si nedokázal poradit s údajnými machinacemi při vyšetřování případu tehdejšího lidoveckého předsedy Jiřího Čunka a za váhavý postup v související kauze takzvané justiční mafie.
Do funkce ministra spravedlnosti se vrátil ve vládě Petra Nečase v roce 2010 a v téže době se na volebním kongresu ODS v červnu 2010 stal jedním z místopředsedů. Od července 2010 do července 2011 působil jako předseda Legislativní rady vlády.
obrázek
V Topolánkově vládě nejprve podpořil nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou při postupu v kauze Čunek, kdy došlo den před podáním obžaloby k odejmutí případu státnímu zástupci. Tento postup svým právním posudkem podpořilo jako jediné právě ministerstvo spravedlnosti.
V Nečasově vládě ale Pospíšil přitvrdil: prosadil v roce 2010 odvolání Vesecké, kterou nahradil novým nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem, tehdejším zástupcem českého státu u Eurojustu v Haagu, za což si v médiích vysloužil vesměs pochvalné reakce. A také připravil nový zákon o státním zastupitelství, který měl výrazně posílit nezávislost veřejné žaloby.
V létě 2011 pak na Zemanův podnět odvolal z funkce šéfa pražských vrchních žalobců Vlastimila Rampulu, kterého před tím sám do funkce jmenoval a kterého jeho kritici označovali za „zametače kauz“, protože za jeho éry se nedařilo dotáhnout do konce velké korupční kauzy. V médiích se posléze objevily informace, že tento krok velmi zhoršil vztahy mezi Pospíšilem a premiérem Petrem Nečasem.
Podle kritiků byl Pospíšil odvolán proto, aby se zabránilo jmenování Bradáčové
Vedle přípravy rozsáhlých právních kodifikací došlo za ministra Pospíšila ke zrychlení soudního řízení o více než třetinu nebo navýšení počtu pracujících vězňů o téměř dvacet procent. Prezident Václav Klaus jej však 27. června 2012 odvolal z funkce ministra spravedlnosti na návrh předsedy vlády Petra Nečase.
obrázek
Odvolání Pospíšila z vlády tehdejší premiér Nečas zdůvodnil tím, že ztratil důvěru v Pospíšilovu schopnost manažersky a rozpočtově zvládnout resort. Kritici Pospíšilova odvolání naznačovali, že Nečas se tak snažil zabránit jmenování Lenky Bradáčové do čela Vrchního státního zastupitelství v Praze. Premiér takové obvinění ostře odmítl, Pospíšilův nástupce Pavel Blažek Bradáčovou pražskou vrchní státní zástupkyní jmenoval.
Proti Pospíšilovu odvolání se uskutečnilo několik demonstrací a některé nevládní protikorupční organizace vyzvaly premiéra k rezignaci.
Ve volbách do krajských zastupitelstev v roce 2012 byl v Plzeňském kraji lídrem ODS, která jako jediná z krajských kandidátek ODS ve volbách zvítězila, a Pospíšil byl považován za budoucího hejtmana. Koalici ale nakonec vytvořily druhá ČSSD s třetí KSČM a ovládly kraj.
Prosadil mimo jiné nový tresní a občanský zákoník
Od 19. prosince 2012 do 28. srpna 2013 zastával pozici místopředsedy Poslanecké sněmovny. V Topolánkově vládě Pospíšil prosadil z pozice ministra spravedlnosti mimo jiné přijetí nového trestního zákoníku, v Nečasově vládě pak nový občanský zákoník a nový zákon o obchodních korporacích. Tím došlo ke kompletní rekodifikaci českého soukromého práva. Za Pospíšila byl také přijat nový zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim či nový zákon o obětech trestných činů.
Na konci ledna 2014 odchází Pospíšil z ODS. Důvodem podle něj byla oboustranná ztráta důvěry u nemalé části členů a funkcionářů ODS. Odchodem chtěl také umožnit, aby byla ODS jednotná a schopná úspěšně projít restartem. Poslanecký mandát si ponechal. Zároveň oznámil, že možná požádá Poslanecký klub TOP 09 a STAN o spolupráci, ale vstupovat do žádné strany podle svých slov nechtěl.
Europoslanci
Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 kandidoval z pozice nestraníka za TOP 09 a STAN na 2. místě jejich kandidátky. Získal 77 724 preferenčních hlasů (v rámci voleb vůbec nejvíce – 32,15 procenta), přeskočil tak lídra kandidátky Luďka Niedermayera a byl zvolen poslancem Evropského parlamentu. Vzhledem k neslučitelnosti funkcí rezignoval 20. června 2014 na mandát poslance, ve sněmovně ho nahradil Vladislav Vilímec.
V Evropském parlamentu je členem poslaneckého klubu Evropské lidové strany, pracuje ve výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů.
Jméno Pospíšila je ale spojovnáno také s tak zvanou toskánskou aférou. V červenci 2009 byl spolu s dalšími vrcholovými politiky v Toskánsku, kde se setkal s generálním ředitelem ČEZ Martinem Romanem, správcem systému exekucí Pavlem Šikošem a lobbisty.
obrázek
V červnu 2014 v pořadu České televize 168 hodin uvedl, že nemá klasickou rodinu, manželku, děti a žije sám. Dodal, že asi proto hrají v jeho životě významnou roli starší ženy, konkrétně Věra Janoušková a Meda Mládková, které jej obohacují duchovně. V posledních letech právě s mecenáškou umění Medou Mládkovou, která stojí za Museem Kampa, úzce spolupracuje. Pospíšil je mimo jiné předsedou správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových.
