Praha - Novou pražskou vrchní státní zástupkyní je ode dneška Lenka Bradáčová. Ministr Blažek prohlásil, že „nenašel žádný důvod, aby mohl říci ne“. Už dříve připustil tlaky vlivných lidí, kteří Bradáčovou v čele vrchní žalobkyně odmítali. Blažek dnes uvedl, že vyšetří okolnosti, které její jmenování provázely. Naznačil, že s návrhem bylo manipulováno. Jeho předchůdce Jiří Pospíšil to ale odmítá.
Rampulu nahradí Bradáčová
Návrh na jmenování Bradáčové byl podle Blažka podán až 3. 7., tedy v den jeho nástupu do funkce ministra. Do té doby byl prý v rukou vysoce postaveného úředníka (Pospíšilova náměstka Filipa Melzera), který už ale ve funkci nepůsobí. „Tento úředník ten návrh schovával v zásadě až do 3. července, tedy až do doby mého nastoupení do úřadu, kdy z důvodů, které teprve budou předmětem interního vyšetřování, byl návrh hodinu před tím, než jsem byl jmenován, teprve podán v podatelně,“ prohlásil Blažek. Podle něho prý hrozí podezření z trestné činnosti.
Premiér ministra spravedlnosti Pospíšila odvolal kvůli tomu, že ministr žádal miliardu navíc z rozpočtu na provoz věznic, opozice i část koaličních poslanců ale za odvoláním Pospíšila viděla právě snahu, aby nebyla Lenka Bradáčová jmenována do funkce. Podle Blažka ale Nečas nemohl o návrhu na jmenování Bradáčové vědět.
Na stranu Blažka se dnes postavil i místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek, podle kterého dnešní rozhodnutí vyvrací spekulace okolo důvodů odchodu Blažkova předchůdce Jiřího Pospíšila (ODS) z vlády. Pospíšil byl podle něj skutečně odvolán kvůli tomu, že svůj resort rozpočtově a manažersky nezvládal. „Mohu potvrdit, že řízení rozpočtu ministerstva spravedlnosti bylo dlouhodobým problémem,“ uvedl Kalousek.
Pospíšil manipulaci s návrhem odmítl
Jiří Pospíšil možnou manipulaci s návrhem odmítl. „Můžu říct jednu věc: 21. června, několik dní před mým odvoláním, ten návrh oficiálně převzal můj náměstek (Filip) Melzer, který to měl na starosti. Já jsem o tom byl informován,“ uvedl Pospíšil. Exministr dodal, že následný procesní postup na ministerstvu hodnotit nemůže.
„Jestli tam byly nějaké technické problémy, to ať případně vyšetří nějaký příslušný orgán. Ať pana bývalého náměstka klidně vyšetří,“ podotkl. Podle něho to však v nynější politické debatě o jmenování či nejmenování Bradáčové není příliš důležité. „Nic to nemění na fakticitě stavu, že návrh byl vytvořen před mým odvoláním,“ uvedl. Možná manipulace s návrhem, jejímž cílem by bylo zdiskreditovat premiéra, je podle Pospíšila nesmyslem.
GALERIE
Pavel Blažek zdroj: ČT24
Melzer: Trezor měl návrh ochránit před vnějšími tlaky
Filip Melzer ve Studiu ČT24 potvrdil, že návrh jako pověřený zástupce ministra převzal, jakékoliv manipulace ale odmítl: „Tento návrh jsem oficiálně převzal já, (…) toto oficiální převzetí jsem také písemně potvrdil, a to jak na verzi, kterou odnesla zástupkyně nejvyššího státního zastupitelství, tak také na verzi podání, které zůstávalo na ministerstvu spravedlnosti.“
S ohledem na to, aby informace neunikly na veřejnost, prý Melzer návrh zalepil do obálky, kterou označil, že jde o podání od nejvyššího státního zástupce, a uložil ji na ministrův sekretariát do trezoru. V opačném případě by totiž získal dokument veřejný charakter a snadno by unikl na veřejnost.
„Důvod bylo existenci návrhu nemedializovat a z toho důvodu poskytnout ministru spravedlnosti lepší prostor pro rozhodování,“ vysvětlil Melzer s tím, že tak chtěl Pospíšila chránit před nespecifikovanými vnějšími tlaky, které se s obsazením funkce šéfa pražských žalobců pojily. Když se poté návrh na jmenování Bradáčové stal mediálně známým, tak už prý nebyl důvod tuto informaci tajit.
Nečas se o návrhu neměl dozvědět
Někdejší náměstek ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila Filip Melzer rovněž připustil, že jedním z důvodů, proč návrh uložil do trezoru, a zabránil tak jeho zveřejnění, byla snaha o nezpolitizování celé kauzy. O návrhu se dle jeho slov neměl předseda vlády dozvědět. „Neměl se to dozvědět pan premiér. Toto rozhodování (o obsazení vrchního státního zastupitelství) mu nepřísluší, a nemá-li být zpolitizováno, tak je to čistě odborné posouzení odborných kvalit uchazeče ze strany ministra spravedlnosti. Já se domnívám, že by nemělo být předmětem politického posuzování ze strany politických grémií,“ uvedl Melzer v Interview ČT24.
GALERIE
videogallery_251476
Z prozatímních výsledků šetření ministerské inspekce údajně vyplývá, že Melzer nebyl oprávněn návrh převzít. „21. června fakticky nevykonával funkci náměstka. Podle přehledu docházky pracoval od středy do pátku pouze jako vedoucí Kanceláře pro implementaci soukromého práva,“ oznámil náměstek ministra spravedlnosti Daniel Volák. „Podle spisového řádu měl povinnost neprodleně návrh předat na podatelnu nebo příslušnému úseku,“ řekl. Pokud se podle Voláka prokáže, že Melzer pochybil, bude prý volán k odpovědnosti. S tím ostatně souhlasí i Pospíšil. „Pokud se tato informace potvrdí, měl by být pan bývalý náměstek potrestán,“ konstatoval v Událostech, komentářích.
Zeman jmenování Bradáčové přivítal
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman na brífinku po jmenování Bradáčové uvedl, že je rád, že ministr spravedlnosti vyhověl jeho návrhu: „Poněvadž mám za to, že jsem představil velice kvalitní kandidátku na post vrchní státní zástupkyně v Praze,“ podotkl Zeman. Ten si pochvaloval i relativní rychlost, s jakou byla Bradáčová do funkce jmenována.
Sama Bradáčová má prý ze svého jmenování smíšené pocity, s ohledem na všechny mediální a politické spekulace, které tomuto kroku předcházely. Chápe však, že pokud vyvolaly
mediální pozornost některé kroky jejího předchůdce Vlastimila Rampuly, tak veřejnost sleduje i proces ustavování nového pražského vrchního státního zástupce. O svých dalších krocích v čele VSZ má prý jasno, nechce je ale sdělovat přes média: „Nejdříve se dozvědí mé kroky a veškeré záměry státní zástupci tohoto úřadu, to je korektní. Samozřejmě poté se to dozví veřejnost, pokud to budou informace, které podle trestního řádu mají být sdělovány veřejnosti.“
Zástupci politických stran přijali rozhodnutí ministra spravedlnosti jmenovat ústeckou žalobkyni Lenku Bradáčovou do čela pražského vrchního státního zastupitelství vesměs kladně. Pro vládní TOP 09 je ministrův krok „dobrou zprávou“, uvedl předseda poslaneckého klubu Petr Gazdík. Podle vicepremiérky Karolíny Peake (LIDEM) se rozhodnutím ministra stabilizuje situace na Vrchním státním zastupitelství v Praze. Premiér Petr Nečas pak konstatoval, že je jmenování vrchního státního zástupce plně v kompetenci ministra spravedlnosti a jeho rozhodnutí respektuje. Jmenování Bradáčové uvítal i místopředseda ČSSD a prezidentský kandidát Jiří Dienstbier. Lídr opoziční KSČM Vojtěch Filip podotkl, že je Bradáčová vhodnou kandidátkou, na hodnocení si ale chce ještě počkat.
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman pak navrhl Bradáčovou i novému ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi, ten s jejím jmenováním váhal. Podle Blažka by totiž jmenování Bradáčové mohlo znovu vyvolat válku žalobců. I proto chtěl Blažek znát kroky, které by chtěla Bradáčová v úřadu podniknout. Ministr se s Bradáčovou několikrát sešel. Při rozhovorech se podle jeho slov shodli na tom, jak by mělo státní zastupitelství vypadat. Žalobci ani jiní představitelé justice také nepřišli s žádným jiným vhodným kandidátem na funkci, Zeman tak prý neměl velký výběr.
Devětatřicetiletá žalobkyně v současnosti zastává funkci náměstkyně ústeckého krajského státního zástupce a je prezidentkou Unie státních zástupců. Nedávno se dostala do popředí zájmu tím, že zpočátku dozorovala kauzu poslance a bývalého hejtmana Davida Ratha. Dříve se postavila například za vyhozeného žalobce, který kritizoval zastavení stíhání Jiřího Čunka, v roce 2009 vyzvala k odchodu nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou a kritizovala i nečinnost pražského vrchního státního zastupitelství v kauze Mostecké uhelné společnosti. Zeman dříve uvedl, že žalobkyně není příliš oblíbená u některých členů ODS.
