Podle senátní komise pro ústavu by nyní neměli zákonodárci jednat o případném přenesení prezidentských pravomocí, pokud se stav hlavy státu nezhorší. Také senátní organizační výbor vzal doporučení komise na vědomí. Prezident Miloš Zeman je od 10. října hospitalizován v Ústřední vojenské nemocnici, zprvu byl na jednotce intenzivní péče. Po prezidentově přesunu na standardní lůžko řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), že nyní nevidí k převodu prezidentských pravomocí důvod.
Není důvod předávat prezidentské pravomoci, dokáže-li Zeman jmenovat vládu, uvedla senátní komise
Většina ústavní komise Senátu je přesvědčena, že Miloš Zeman je schopen vykonávat alespoň ty nejdůležitější prezidentské pravomoci, jako je jmenování vlády, soudců nebo přijetí nových velvyslanců. Schválili proto doporučení pro senátní plénum, které nepodporuje přenesení pravomocí hlavy státu na jiné ústavní činitele.
„Za současné situace, kdy prezident deklaroval, že bude jmenovat premiéra, že bude jmenovat ministry, nesvolávat schůzi Senátu k aplikaci článku 66,“ shrnul předseda senátní stálé komise pro ústavu Zdeněk Hraba (STAN) první bod usnesení, které komise schválila.
Informace bude poskytovat konzilium
Senátoři nyní budou čerpat informace o zdravotním stavu hlavy státu ze zpráv lékařského konzilia, které bylo svoláno. Hraba očekává, že je bude konzilium vydávat jednou týdně.
Zároveň podle něj komise doporučila senátnímu plénu, aby si v případě, že by se prezidentův stav ještě zhoršil, vyžádalo stanovisko lékařského konzilia i nemocnice k jeho zdravotnímu stavu. „Jinými slovy, doporučili jsme dvoufázovou kontrolu, pokud bude zpráva konzilia taková, že prezident republiky není schopen vykonávat svůj úřad, vyžádat si oficiální lékařský posudek z Ústřední vojenské nemocnice,“ dodal Hraba. Senát by měl jednat pouze v případě, že by nemocnice potvrdila, že prezident z vážných zdravotních důvodů nemůže a nebude moci vykonávat svůj úřad.
Předseda Senátu Vystrčil nechtěl předjímat, jak by se měla horní komora zachovat v případě, že by Zeman zastával prezidentský úřad dlouhodobě z nemocničního lůžka v současném omezeném rozsahu.
„Záleží to na vývoji zdravotního stavu pana prezidenta. Kdyby dlouhodobě některé významné pravomoci neplnil, potom by se ta diskuse mohla znovu otevřít,“ uvedl Vystrčil. Komise mezi významné pravomoci zařadila konkrétně jmenování členů vlády, soudců, generálů nebo profesorů.
Fischer nehlasoval, ústava podle něj nerozlišuje význam pravomocí
Pro usnesení hlasovalo podle něj deset z dvanácti členů komise. Proti hlasoval Jiří Šesták (STAN), který je přesvědčen, že zásadní je sdělení lékařů, že Zeman není schopen naplno se věnovat svým povinnostem. Domnívá se proto, že by měly být jeho pravomoci přeneseny na jiné ústavní činitele. „To není úraz, co se mu stal, to je jeho nezodpovědnost,“ uvedl k charakteru Zemanova chronického jaterního onemocnění.
O usnesení vůbec nehlasoval Pavel Fischer (nestr.), který ho prohlásil za nehlasovatelné. Domnívá se, že nelze pravomoci dělit na významnější a méně významné, protože je tak nerozlišuje ústava. „Je to katalog pravomocí, které je třeba vykonávat 24 hodin denně a sedm dní v týdnu,“ uvedl.
Místopředseda komise Michael Canov (SLK) uvedl, že komise změnila svůj postoj, protože se změnil i prezidentův stav. „Na svém posledním jednání 19. října získala komise zprávu z Ústřední vojenské nemocnice. Ta zpráva byla tak jednoznačná, že komise nemohla jinak než jednomyslně konstatovat, že se článek 66 a jeho aplikace pro odebrání pravomocí naplnily,“ poukázal.
Prezident by měl zůstat v nemocnici ještě několik týdnů, radí šéf konzilia
Podle lékařského konzilia trpí Miloš Zeman chronickým onemocněním, člen konzilia Pavel Pafko upřesnil, že jde o chronické onemocnění jater, a zmínil se o cirhóze. Vedoucí konzilia Tomáš Zima po pátečním setkání všech členů zdůraznil, že „prezidentův stav i nadále vyžaduje hospitalizační péči a v tento moment mu neumožňuje věnovat se naplno pracovním povinnostem“. Některé úkony ale vykonat dokáže. Zeman by podle Zimy měl zůstat v nemocnici ještě několik týdnů.
Sám Miloš Zeman však hovořil v rozhovoru, který poskytl Frekvenci 1, o tom, že by chtěl novou vládu Petra Fialy (ODS) jmenovat na zámku v Lánech. S Fialou jednal v sobotu prostřednictvím videokonference, o den dříve telefonicky hovořil s nynějším premiérem Andrejem Babišem (ANO).
Z obou jednání vyplnulo, že je hlava státu připravena jmenovat předsedou vlády Fialu, jenž chce sestavit vládu se zástupci pěti politických stran a hnutí. Jejich předsedové v pondělí již podepsali koaliční smlouvu.