Nebyly to zlomené osobnosti, říká Surovcová o knize rozhovorů na hraně života

Nahrávám video

Jsou často plní života, plánů a dál bojují, přestože jsou vážně nemocní. Kniha s názvem Jenom chci bejt, kterou napsala redaktorka a dokumentaristka Lea Surovcová, nabízí rozhovory s těmi, kteří vědí, že se jejich čas krátí, nebo zažívají náročné období. Jak sama autorka dodává, kniha je velmi pozitivní a pro všechny. Surovcová se podobným tématům dlouhodobě věnuje.

Kniha obsahuje celkem deset rozhovorů. S kým konkrétně?

Je to devět rozhovorů s lidmi (deset rozhovorů, viz vysvětlení níže, pozn. red.), kteří jsou na hraně života. Původně jsem myslela, že to bude kniha s lidmi v závěru života. Akorát se ukázalo, že medicína je mocná, hlava je mocná, psychika je mocná a řada těch lidí stále bojuje a nejen bojuje. Je aktivní ve svém životě, pracuje a možná někteří i svoji fatální diagnózu zvrátí. Takže je to všechno s otazníkem.

Jak těžké bylo přemluvit je k tomu, aby vyprávěli svoje pocity, svoje příběhy, aby se zkrátka svěřili a dali o sobě veřejnosti vědět?

Pro mě bylo spíše těžké najít těch devět příběhů, ale hlavně v tom, aby to dávalo smysl. Protože já tyto věci často točím a chtěla jsem, aby to mělo nějaký smysl. Jsou tam lidé od 23 až do 98 let, kteří mají různé typy diagnóz, různé druhy péče, různá témata, takže aby to bylo pestré.

Dostat je do knihy vlastně nebylo potom už tak náročné, protože jsem věděla přes kterou organizaci, někteří jsou i z mých reportáží. Ale je pravda, že to bylo pro mě výjimečné v tom, že jsem s nimi trávila intenzivnější čas, protože s kamerou tam jedu se štábem a teď jsem s nimi byla třeba celý den, v hospici, seděli jsme v kavárně, venku a bylo to velmi intenzivní.

Kniha L. Surovcové s názvem Jenom chci bejt
Zdroj: ČT24

„Nikdo nebyl na smrtelném lůžku“

V úvodu jsi říkala, že jsi musela změnit podtitul – místo na konci života, na hraně života. Co dalšího tě překvapilo? Co se lišilo od představ, které jsi měla?

Témata opravdu točím velmi pravidelně a překvapilo mě, že jsem před sebou měla v podstatě devět zdravých lidí. Setkávali jsme se v kavárnách, v parcích, na různých místech, doma, ale nikdy to nebylo, že bych se s někým setkala, když to řeknu špatně, na smrtelném lůžku.

Je pravda, že jedna z hrdinek, Daniela, ta už byla v terminální fázi rakoviny, ale když jsem byla u ní doma, tak byla v pyžamu, ale vypadala, že má třeba angínu. To mě překvapilo, jak ti lidé, ač jsou tam fatální diagnózy jako ALS, rakovina slinivky, svalová dystrofie, jsou plní života, elánu, plánů, chuti do života. Nebyly to žádné zlomené osobnosti.

O čem si povídáte? Popisují spíše pocity, jak to mají, jak to vnímají, že se jim na světě krátí ten čas, anebo vzpomínají na to, co zažívali?

Hlavně jsem nechtěla, aby kniha byla patetická. O to se snažím i ve svých reportážích nebo dokumentech. Spíše jsme mluvili o životě, protože jsem si hodně kladla otázku, kdo by to vlastně měl číst. Máme řadu těžkých chvil kolem sebe, frustrací a teď si budeme číst knihu o smrti? Ale je to velmi pozitivní, hlavně jsme se bavili o přístupu k životu, přehodnotili, co vlastně už není podstatné. A pořád říkám, že mi dali obrovský dar, že jsem si ty věci uvědomila a můžu se podle toho zařídit ve zdraví, takže kniha je opravdu pro všechny.

Každý je jiný

Ilustrace v knize nejsou fotografie, ale jsou na nich zachyceni lidé, jak by si oni sami sebe představovali v pozicích a situacích, které jsou jim nějakým způsobem blízké.

Knížka je z mého pohledu krásná v tom, že se zapojili tvůrčím procesem. Pojďme si říct, že příběhů je deset – desátý je pozůstalý Felix Slováček mladší po Aničce. Moje sestra Lucie Charvátová dělala ilustrace a vlastně si vymysleli, kým by na nich chtěli být. Nechtěla jsem, aby šlo o fotky na parte nebo nějaké vzpomínání s černobílými fotografiemi, jak byli mladí, ale aby sami sebe vystihli. Myslím, že je to hodně bavilo a jsou rádi. Jsou rádi, že to třeba stihli, protože bych dodala, že z deseti lidí už tři nejsou.

Není to jenom o tom portrétu člověka, ale jsou tam i skryté různé významy, které obrázkům dodávali, které třeba mají symbol jenom pro ně a běžný čtenář to nepostřehne.

Přesně tak. Třeba Karik s dredy je člověk, který je hudebník, je to významný člověk, devadesátá léta, scéna reggae. Jel třeba rozlučkovou tour, kde lidem říkal, že onemocněl rakovinou slinivky, vlastně se na koncertech loučil. Nebo Dan se svalovou dystrofií, který je sportovec. Závodí a to je jeho hnacím motorem. Daniela ráda četla a psala, bylo to pro ni důležité, takže chtěla být vidět, že píše nějaké povídky, knížky. A třeba Adam – kluk 23 let, který má rakovinu, ten je taky sportovec. Má rád vinylové desky a hudbu, takže chtěl být takto ztvárněný.

Když jsem nahlédl do knihy, tak jsem si všiml, že tam často do toho vstupují i rodinní příslušníci. Takže byli u toho a vložili nějakou svoji poznámku, kterou jsi tam doplnila?

Pro mě ta knížka je hezká i v tom, že je to pestré, že každý příběh je jiný, jak jsme individuality. Každý to třeba neutáhl sám. Je tam paní, které je 98 let, tak jí trochu musela pomoci její dcera, nebo pražský kriminalista, který má ALS, tak do toho vstupovala jeho žena. Oni se tak hezky špičkovali, tak to přináší i velmi hezké úsměvné momenty. Říkám, není to žádný smutek, nemusíte se z toho bát.

Kdo tě zná, tak si určitě často klade otázku, jak zvládáš věnovat se těžkým sociálním tématům, často se smutným koncem. Sama jsi řekla, že tři z těch lidí se už nedočkali vydání. Jak s tím pracuješ v sobě, aby tě to nepohltilo?

Jela jsem třeba od Daniely, která byla v terminálním stádiu rakoviny, a opravdu jsme si sedly. Poprvé v životě jsme se viděly, seděla jsem s ní šest hodin, šla jsem domů a byla jsem hrozně naštvaná. Říkala jsem si, že život není fér, a to mě třeba opravdu zlomilo. Pár dnů jsem nemohla vůbec komunikovat a byla jsem velmi smutná.

Když mi její sestra o pár měsíců později napsala, že Daniela zemřela, tak to bylo velmi těžké, ale pořád mám v hlavě, že pro mě i pro ně to má obrovský smysl. Všichni se v knížce shodovali na tom, že mohli a mohou v životě něco udělat, dokázat. Je to pro ně výjimečné, cítí se prospěšní a to jsou hnací motory, že pak už vůbec nepřemýšlíte nad tím, jak je to smutné. Navíc mám v sobě furt takové naděje, nechci říct plané, ale řadu těch věcí vidím často nadějeplně, takže do poslední chvíle vždycky věřím, že se třeba stane zázrak.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

SledujtePietní akt k 84. výročí vyhlazení obce Lidice

Lidé si připomínají 84 let od vyhlazení obce Lidice nacisty. Vzpomínkové akce se zúčastní premiér Andrej Babiš (ANO), předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) nebo ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Nacisté vesnici přepadli po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, ačkoli obec neměla s činem nic společného. Dne 10. června 1942 zastřelili 173 mužů, ženy odvezli do koncentračních táborů a většinu dětí zavraždili, nebo odvlekli na poněmčení.
před 29 mminutami

Finský program proti šikaně pomáhá na více než stovce českých škol, připojí se další

Sto jedenáct českých škol už bojuje proti šikaně pomocí finského programu KiVa. Letos se k nim přidají přes dvě desítky dalších, uvedla organizace Schola Empirica, která KiVu v Česku koordinuje. Školy si od programu slibují zlepšení atmosféry i vztahů ve třídě mezi žáky. Finská metoda stojí na třech pilířích – prevenci, intervenci a monitorování. Rozšířila se už do téměř třiceti zemí světa.
před 31 mminutami

Česnek, dýně i bylinky. Farmy rozšiřují samosběry i na další plodiny

Farmy napříč Českem rozšiřují nabídku samosběrů o další ovoce, zeleninu i bylinky. Vedle oblíbených jahod nebo borůvek si tak lidé mohou sami nasbírat například melouny, lilky, česnek, meruňky nebo bylinky. Zájem je také o řezané květiny. České televizi to potvrdili oslovení farmáři. Sezona začala začátkem června, nyní si zájemci mohou sami nasbírat například kopr nebo rebarboru.
před 2 hhodinami

VideoEU je na migranty připravena lépe než před jedenácti lety, míní Vondra

V Evropské unii vstoupil v platnost migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle europoslance a místopředsedy ODS Alexandra Vondry, který byl hostem pořadu Interview ČT24, je EU připravena lépe než v roce 2015 během velké migrační krize. „Migrační pakt je kompromis, kde se skutečně posílila opatření, která tok migrantů, zejména ten nelegální, nekontrolovatelný, budou umět brzdit,“ podotknul Vondra. Zmínil lepší přehled a sběr informací o příchozích. „Trvám na tom, že skutečně není v zájmu Evropy, aby sem přijížděli masivně lidi z Blízkého, Středního východu, zejména muslimského vyznání, protože je to velmi často bezpečnostní hrozba,“ doplnil.
před 4 hhodinami

Ministerstvo USA schválilo převzetí Warner Bros společností Paramount

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek schválilo převzetí studia Warner Bros. Discovery společností Paramount Skydance. Obchod podle jeho zjištění nepoškodí hospodářskou soutěž. Úřad tím otevřel cestu k obří megafúzi za zhruba 111 miliard dolarů (2,3 bilionu korun) a ke vzniku nového mediálního giganta. Informuje o tom agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Schillerová navrhuje zvýšit schodek rozpočtu na příští rok o dvacet miliard

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) navrhla pro příští rok zvýšení schodku veřejných financí o necelých dvacet miliard korun, tedy z letošních 2,6 na 2,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). ČT spočítala, že v případě takového zvýšení by vzrostl deficit státního rozpočtu na 330 až 340 miliard korun. Stejný odhad má i Národní rozpočtová rada. Státní kasa se bude muset vypořádat například s výrazným růstem požadavků ministerstev, zejména u obrany, školství, zdravotnictví a sociálních věcí.
před 14 hhodinami

Sociální sítě měly výpadek. Nefungoval Instagram, Facebook i Messenger

Tisíce uživatelů po celém světě hlásily během pátku výpadek služeb u sociálních sítí Instagram a Facebook a také u komunikační platformy Messenger, tedy aplikací ze skupiny Meta Platforms. Večer se sociální sítě začaly z výpadku pomalu zotavovat, uvedl web Downdetector, který výpadky internetových služeb monitoruje. Mluvčí společnosti Meta Andy Stone uvedl, že firma na řešení problému pracuje, žádné další detaily, včetně možných příčin výpadku, však zatím neoznámila, napsala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Na některých místech lipenské přehrady jsou sinice s toxiny, zjistili vědci

Vědci potvrdili, že na některých místech lipenské přehrady se mohou vyskytovat sinice s toxiny. Sinice s toxiny nejsou nebezpečné pro člověka, ale mohou být jedovaté pro zvířata. V minulých dnech uhynuli dva psi, kteří se u přehrady pohybovali. Případ prověřuje policie.
před 14 hhodinami
Načítání...