Napadení Ukrajiny pro Rusko znamenalo nezískat nic a ztratit prakticky všechno, řekl v úterním projevu na Pražském hradě českým velvyslancům prezident Miloš Zeman. Připomněl ekonomické, lidské, materiální i reputační ztráty. Věrohodné vysvětlení ruské agrese podle Zemana nabídl izraelský prezident Jicchak Herzog při červencové návštěvě Prahy. Uvedl podle něj, že ruský prezident Vladimir Putin zaútočil na Ukrajinu v důsledku kapitulace Severoatlantické aliance (NATO) v Afghánistánu. Zeman také kritizoval evropskou ekologickou politiku známou jako Green Deal a postavil se proti zpochybňování spolupráce v rámci Visegrádské skupiny.
Názor, že válka je způsobena ruskou agresí, v české politice podle Zemana zastávají prakticky všichni. Prezident řekl, že plně podporuje dodávky zbraní na Ukrajinu, ocenil přijetí ukrajinských uprchlíků v Česku. Věří, že se Česko zapojí do rekonstrukce napadené země. Míní, že je nutné realisticky počítat s dlouhou opotřebovávací válkou.
„Samozřejmě, že při prvním hnutí mysli jsme dospěli k názoru, že u vedoucích představitelů Ruské federace došlo k jakési duševní poruše, ale toto vysvětlení by bylo poněkud laciné,“ řekl k příčinám invaze. Věrohodnou hypotézu, o které je nutné přemýšlet, podle prezidenta přinesl Herzog.
Odchod z Afhánistánu jako důvod války
Zeman od počátku kritizoval odchod spojeneckých vojsk z Afghánistánu, po kterém loni radikální islamistické hnutí Taliban obsadilo prakticky celou zemi. „Upozorňoval jsem, že vyklízení pozic Talibanu povede k vytvoření nového teroristického centra,“ poznamenal.
„Domnívám se, že cíl mezinárodního společenství, kterým bylo bojovat proti mezinárodnímu terorismu, zdaleka ještě není dosažen a že nám hrozí nebezpečí,“ řekl prezident. Odchod z Afghánistánu označil za zbabělost.
Ruské vedení podle něj zřejmě dospělo k názoru, že když NATO ustoupilo v Afghánistánu, ustoupí i v případě ruského útoku na Ukrajinu. „Mohu říci, že toto očekávání, díky bohu, nenabylo platnosti, ale, a to je důležité, bylo pravděpodobně ruskou motivací k tomuto útoku,“ řekl Zeman.
Kritika Green Dealu
Podle Zemana je jednou z podstatných příčin energetické krize „zelený fanatismus“, za nějž označil také evropskou ekologickou politiku přezdívanou Green Deal. Apeloval na velvyslance, aby pečovali o prosazení českých exportérů na zahraničních trzích a o přivedení efektivních zahraničních investic do Česka.
Zeman připomněl sousední Německo, které podle něj má v úmyslu uzavřít tři zbývající jaderné elektrárny. „O uhelných elektrárnách nemluvě. Pak je celkem jednoduchá bilance, kdy snížení nabídky energie při konstantní poptávce vede ke zvýšení cen elektrické energie a podobně ke zvýšení cen energetických surovin,“ domnívá se.
V Německu se v současnosti vedou debaty o prodloužení životnosti posledních tří tamních jaderných elektráren kvůli úsporám plynu. Nevyloučil to kancléř Olaf Scholz, podle ministra hospodářství za Zelené Roberta Habecka by se to ale nevyplatilo.
V cenách energií se podle prezidenta musela projevit též rostoucí cena emisních povolenek. V EU nedávno vystoupila na rekord, blíží se ke 100 eurům za tunu. Zeman kritizoval také plánované zásadní omezení prodeje aut se spalovacími motory. Povede to podle něj k nástupu energeticky daleko náročnější elektromobility.
Prezident uvítal pondělní slova premiéra Petra Fialy (ODS), který vybídl velvyslance, aby hledali všechny i dosud přehlížené možnosti v energetice. Připomněl, že v pondělí přijal dubajskou princeznu šajchu Latífu, jednu z dcer dubajského vládce Muhammada bin Rašída Maktúma, a že na podzim by měl Česko navštívit katarský emír Tamim bin Hamad Sání. Oba státy jsou významnými vývozci ropy a plynu.
Zeman nechce zpochybňovat Visegrád
Česká republika by si podle Zemana neměla hrát na velmoc, protože je malý až střední stát, kde osmdesát procent hrubého domácího produktu tvoří export. Za hlavní úkol velvyslanců považuje péči o prosazení vývozců v zahraničí a o přivádění zahraničních investic do Česka. Opět kritizoval pražské komunální politiky, jejichž gesta podle něj komplikují přístup exportérů na trh v Číně.
Prezident považuje za důležité, aby se o otázkách dotýkajících se suverenity země hlasovalo v Unii nadále jednomyslně. Zeman také uvedl, že považuje spolupráci ve visegrádském formátu za užitečnou, její zpochybňování pokládá za hloupé. Zabránila podle něj například povinnému zavedení migračních kvót před několika lety.
„Odsuzuji útoky, které jsou z některých bruselských míst vedeny jak vůči Polsku, tak vůči Maďarsku,“ poznamenal. Unijní instituce vedou s Budapeští a Varšavou řízení kvůli obavám z porušování pravidel právního státu, především principu dělby moci.
Porada trvá do pátku, přijetí na Hradě je jedním z tradičních bodů. Zeman se jakožto prezident letos setkává s velvyslanci naposled. V minulosti byl na setkání na Hradě zván i ministr zahraničí, letos se tak ale nestalo. Zeman Jana Lipavského (Piráti), kterého původně nechtěl do úřadu jmenovat, opakovaně kritizoval.
