Jmenuje se „první“ a její narození přitáhlo do pražské zoologické zahrady davy návštěvníků. Popularitu svého rodu zvedla natolik, že se její otec stal hrdinou reality show. Gorila Moja, která slaví patnácté narozeniny, dnes žije ve Španělsku a s partnerem Nickym vychovává dceru Duni.
Moja se narodila 13. prosince 2004 prvorodičce Kijivu a samci Richardovi. Chovatelé si oddechli ale až den poté: do té doby nebylo jasné, zda se Kijivu podaří o mládě postarat. Moja ovšem dokázala pít mateřské mléko a Kijivu se tehdy dokonce přišla s mládětem pochlubit chovatelům až ke kleci, přes kterou dostávala jídlo.
„Byli jsme v šoku z toho, že to zvíře k nám mělo takovou důvěru. Tu gorily většinou nedávají najevo – a teď se přišla hrdě pochlubit,“ popsal později chovatel Marek Ždánský, který s pražskými lidoopy strávil patnáct let.
Moja se okamžitě stala oblíbencem veřejnosti i ostatních goril. Neplodná samice Shinda si ji dokonce půjčovala a věnovala se jí jako vlastní. Kmotrou malé gorily se stala bývalá první dáma Dagmar Havlová.
Oblibu si Moja získala i mezi návštěvníky zahrady: zprvu byl pavilon s novorozenou Mojou kvůli pohodě zvířat uzavřen a dovnitř se dalo pouze nahlédnout přes skleněné dveře. I tak se před ním tvořily dlouhé fronty a lidé navzdory chladnému počasí čekali desítky minut, aby Moju s rodinou mohli zahlédnout. Později už návštěvníci do pavilonu mohli, a když měli štěstí, sledovali, jak si Moja hraje a interaguje s dětmi přes sklo.
Že je Moja samičkou, se ale potvrdilo, až když jí byl skoro rok a půl. Zoologická zahrada si tehdy nechala zpracovat testy DNA. Neznalost toho, s jakým pohlavím se Moja narodila, ale do té doby zahradě nevadila. Podle tehdejšího ředitele zahrady Petra Fejka byl fakt, že tehdy sedmnáctiměsíčního mláděte se dosud žádný člověk nedotkl, nejlepší možnou zprávou. Znamenalo to, že matka Kijivu se o mládě zvládá postarat bez pomoci chovatelů.
Pražská zoologická zahrada chová gorily nížinné od šedesátých let, kdy se do Tróji dostal upytlačený samec Titan. Až do roku 2004 se ale zahradě nepodařilo gorily rozmnožit, přestože sám Titan a další k tomu měli příležitost. Narození samičky Moji proto bylo pro zahradu vytouženou odměnou. I proto, že v roce 2002 zahradu zasáhla povodeň, gorily musely být evakuovány a utopil se samec Pong, který se narodil v přírodě a byl proto pro chov goril cenný.
Dva malí bráškové a boj o život
Moja nezůstala v pavilonu jedináčkem dlouho: když jí bylo dva a půl roku, její matce Kijivu se narodil sameček Tatu. V roce 2010 k nim přibyl ještě Kiburi, kterého Kijivu porodila přímo před očima návštěvníků zoo. Otcem obou samečků byl Richard a jeho dříve narození potomci na příchod Kiburiho podle vedení zahrady pořádně žárlili.
Život s malými sourozenci ale měl podle chovatelů na Moju dobrý vliv: to, že mohla zblízka sledovat péči Kijivu o jiná mláďata, podle nich zřejmě přispělo k tomu, že se později dokázala plně postarat o svou vlastní dceru.
Pětiletý Tatu se ovšem v roce 2012 nešťastnou náhodou oběsil na laně v pavilonu. Také Moja měla namále. V roce 2016 jí chovatel Ždánský zachránil život, když náhodou uviděl, jak se mládě topí ve vodním příkopu na kraji pavilonu.
Ostatní gorily ji v tu chvíli pouze pozorovaly a zřejmě si riziko, že se Moja utopí, neuvědomovaly; vytáhnout Moju z vody proto musel Ždánský. Riskoval přitom i svůj život, samec Richard, který událost zblízka pozoroval, by ho mohl jediným úderem zabít.
Nezletilá Moja nesměla soutěžit v reality show
Dvouletá Moja se stala hrdinkou i reality show Českého rozhlasu Odhalení. Ta na podzim 2006 sledovala život v pavilonu goril a parodovala tím tehdy populární show VyVolení a BigBrother. Prostřednictvím šestnácti kamer mohli diváci sledovat, jak gorily žijí. Diváci měli mezi Richardem, Kijivu, Shindou a „babičkou“ Kambou zvolit nejoblíbenější gorilu. Malá Moja byla sice na záběrech vidět, soutěžit ale nesměla.
Na vítěze čekalo dvanáct melounů, tedy odměna, která opět parodovala miliony určené pro vítěze ostatních reality show. Diváci tehdy zvolili za nejoblíbenější gorilu samce Richarda; Peníze, které popularita pořadu vynesla, putovaly na podporu goril nížinných žijících v přírodě.
Na základě show vznikly dětské knihy s pohádkami o malé Moje, které zamířily coby součást osvěty i do Kamerunu, kde gorily žijí. A autor nápadu celé show Miroslav Bobek se později stal ředitelem Zoo Praha.
Show v roce 2008 Český rozhlas ukončil, přenos pak poskytoval server iDNES.cz. Sláva goril ale měla i odvrácenou tvář: v červenci 2007 někdo vhodil do výběhu jablka s hřebíky, které gorily nesnědly jen shodou náhod. Některé fanynky také psaly Richardovi zamilované vzkazy, další diváci kritizovali práci chovatelů a údajně se snažili poškodit dobré jméno zahrady. Podle Bobka měli někteří diváci pocit, že chovu goril rozumí lépe než chovatelé. Show proto v roce 2013 po osmi letech skončila.
Cesta do Cabarcéna
Od začátku pražská zoologická zahrada věděla, že si oblíbenou Moju nemůže nechat. Kvůli riziku spáření s otcem Richardem by Moja musela dostávat antikoncepci; ta ale činí gorilám problémy. Například pražská samice Shinda si ze zahraničí, kde žila před příchodem do Prahy, přivezla antikoncepční tělísko, které se ale nepodařilo chovatelům odstranit.
Mimochodem, Shindě se narodil v roce 2016 nečekaně sameček Ajabu – přestože chovatelé s březostí nepočítali a mysleli si, že Shinda pouze ztloustla.
Také v přírodě je zvykem, že si zhruba šestileté samice hledají jinou skupinu goril. V době, kdy Moja dospívala, žilo po Evropě víc než třicet volných gorilích samců, s nimiž by mohla zplodit další generaci.
O umístění goril rozhoduje evropský koordinátor chovů a podle ředitele Bobka šlo o vítězství diplomacie kurátora pražské zahrady, že se Moju podařilo umístit do lukrativního přírodního parku Cabárceno ve Španělsku. Moja a její sourozenci totiž nejsou pro evropské chovatele příliš cenní: větev jejich otce Richarda je v evropských zahradách poměrně rozšířená a zájem je spíše o kusy, které nesou jinou genetickou informaci.
Na Moju se ale usmálo štěstí. Cabárceno je kvalitní zoologická zahrada a teplé počasí ve Španělsku gorilám umožňuje trávit hodně času ve venkovním výběhu. V parku na ni navíc čekal samec Nicky, který je v Evropě považován za geneticky hodnotného.
V polovině osmdesátých let se totiž narodil přímo v Africe, odkud ho unesli pytláci. Nicky skončil v cirkusu, kde s ním zacházeli spíše jako s dítětem než gorilou; to mu ale později komplikovalo soužití s dalšími gorilami, které ho kvůli tomu zprvu nedokázaly přijmout. Dnes je ale považován za klidného vůdce tlupy.
Komplikovaný odjezd
Cestu Moji do Španělska naplánovala pražská zoo na podzim 2011. Od začátku se ale přidávaly komplikace a překážky. Odjezd se proto musel odložit mimo jiné proto, že se očekával porod samice Bikiry a špatně načasovaný odjezd Moji by mohl celou skupinu pražských goril zbytečně rozrušit. Když ale Bikira své mládě, které dostalo jméno Tanu, nepřijala a sameček putoval na odchov do Stuttgartu, mohla Moja odjet.
Izolaci od své skupiny ale Moja nesnášela dobře, podle chovatelů ještě v Praze plakala a uklidnit ji musel samec Richard. Pražské gorily tesknily i potom, co transport s Mojou odjel. Jindy klidný Richard tesknil nejdéle a ze stresu dokonce napadl jinou samici; obecně ale ztráta Moji podle chovatelů skupinu alespoň na chvíli více semkla.
Antikoncepce pro gorilu
Do španělského parku dorazila Moja na sklonku listopadu 2011. Nejprve strávila několik nocí o samotě, do výběhu k ostatním se dostala až v prosinci. Zatímco samec Nicky Moju přivítal velkoryse – snad i proto, že mu už dříve podala větvičku a získala si tím jeho náklonnost –, ostatní samice z ní nadšené nebyly a Moja schytala několik úderů. Nicky ale Moju ubránil.
A ani to, kvůli čemu Moja cestovala na jih Evropy, na sebe nenechalo dlouho čekat. Do roka bylo jasné, že Moja je březí. Její první a dosud jediné mládě se narodilo 16. dubna 2013 a dostalo jméno Duni, svahilsky to znamená malý.
Na setkání s Mojou a Duni vzpomíná i chovatel Ždánský, který se kdysi o malou Moju staral v Praze a dodnes za ní do Španělska jezdí. „Když jsem přišel ke sklu, chvíli se na mě dívala a pak mi mládě přinesla ukázat, z pohledu člověka se přišla pochlubit,“ řekl loni časopisu Téma. Mládě ukázala Moja i dalším chovatelům z Prahy včetně ředitele Bobka, kteří ji také přijeli navštívit.
Moja se o potomka dokázala od začátku postarat bez pomoci. V Cabárceno vychovala dokonce mláďata dvě: další z místních samic Chelewa má totiž podobně staré mládě a s péčí o potomky si obě samice dokázaly vypomáhat. Ostatně půjčování mláďat zažila Moja už v Praze, kde si ji a její sourozence půjčovala samice Shinda.
Další mládě zatím Moja nemá a dostává antikoncepci. V Evropě je nyní mláďat dost a kapacita pavilonů zoologických zahrad je omezená. Vysadit gorily nížinné zpět do přírody také nejde: jejich životního prostředí, afrických pralesů, ubývá.
- První gorilou v pražské zoo byl samec Titan, který do zahrady dorazil v roce 1963. Do Prahy se dostal náhodou, zahrada o gorilu přímo neusilovala. Titan se narodil v přírodě, byl ale upytlačen a do Prahy přišel jako roční mládě. V zahradě se dožil 26 let.
- Od té doby pražská zoo odchovala už třináct goril, osm z nich se v Praze přímo narodilo. První z nich byla v roce 2004 samice Moja, která slaví narozeniny 13. prosince.
- Pražský pavilon dnes obývá dominantní samec Richard, samice Kijivu, Shinda, Kamba a Bikira. A také mladí samečci, kteří se v Praze už narodili: Kiburi, Nuru a Ajabu.
- Život goril v Praze ohrozily v minulosti povodně: v roce 2002 voda zatopila dolní část zahrady a o život tehdy přišel samotářský samec Pong, kterého se nepodařilo včas evakuovat. Druhá povodeň přišla v roce 2013. Zoo Praha proto připravuje nový pavilon goril, který by už neměla velká voda ohrozit. Jeho stavba vyjde na 200 milionů korun. Spolu s gorilami by ho mohli obývat i kriticky ohrožení luskouni.
- Rodina goril, z níž pochází i slavná Moja, patří mezi gorily nížinné, jedny z největších a nejmohutnějších lidoopů. Dospělí samci působí velice impozantně, protože mají nejen masivní svaly, ale navíc vysoký hřeben na temenní kosti, který vypadá jako přilba. Ve skutečnosti slouží k úponu žvýkacích svalů. Zbarvení srsti je převážně černé, často s hnědým nádechem na hlavě. Obličej je černý stejně jako dlaně a chodidla. Oči namířené dopředu jsou hnědé a chráněné vystouplými nadočnicovými oblouky. Gorily žijí v přírodě v tlupách vedených samcem a jsou převážně býložravé.
- Domovem goril jsou tropické lesy v rovníkové Africe, kde se vyskytují ve dvou oblastech oddělených deštným lesem konžské pánve. V posledních letech jsou tito mírní lidoopi ohrožováni především pytláky, kteří je loví pro maso nebo prodávají mláďata soukromníkům pro zábavu. Navíc se potýkají i se smrtícími epidemiemi, jako je virus ebola. Vedle toho ale čelí gorily i ztrátě přirozeného životního prostoru: deštné lesy, v nichž žijí, z Afriky rychle mizí. Ochrana goril v přírodě patří mezi priority pražské zoo.
- Zdroj: Zoo Praha
