Ministerstvo v příštím týdnu čeká mimořádnou dodávku penicilinu, jedná taky o dodávkách z Ameriky

Resort zdravotnictví očekává, že by v příštím týdnu mohla dorazit do lékáren mimořádná dodávka penicilinu, jedná i o dodávkách ze Severní Ameriky. Nedostupnost antibiotik je podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka primárně způsobena nadměrnou, výrobci neočekávanou spotřebou. Potýká se s ní podle něj celá EU. Podle lékařů a lékárníků nastal výpadek jednoho ze základních antibiotik a následoval dominový efekt, kdy postupně docházejí i léky, které lékaři začali předepisovat místo něj.

„Nedostupnost je primárně způsobena nadměrnou spotřebou, respektive spotřebou, která nebyla očekávaná,“ vysvětlil náměstek. Začátkem příštího týdne by měla podle něj do ČR přijít mimořádná dodávka penicilinu, dodávky na leden a únor jsou zajištěné. Jedná se i o dovozu antibiotik z USA či Kanady.

„Lékaři v této chvíli mají možnost mít alespoň jedno antibiotikum z každé skupiny,“ dodal Dvořáček. Dostupnost podle něj vyhodnotí ministerstvo každý pátek a pondělí, lékaři dostanou informace prostřednictvím svých profesních sdružení.

Ukázalo se podle něj, že pro řešení současné situace nestačí zprávy od výrobce, že omezil dodávky. „Začali jsme aktivně sledovat informace z elektronického receptu z hlediska spotřeby,“ dodal. Od distributorů pak stát chce získávat aktuální data o skladových zásobách. „Je to potřeba mít dostupné z celé Evropy,“ dodal.

Firmy výrobu plánovaly podle roku 2019, řekl náměstek. Evropská populace ale je podle Dvořáčka k infekcím vnímavější, protože jim téměř nebyla v posledních letech covidu vystavena. „Je veliký skok ve spotřebě. A výroba pro celý svět není schopna pružně reagovat na celkovou poptávku,“ dodal.

Velká spotřeba antibiotik

Na ministerstvu se schází každý týden pracovní skupina, která se situací zabývá. Trvat podle Dvořáčka může i několik měsíců nebo rok. Ani ministerstvo, ani Státní ústav pro kontrolu léčiv nemají možnost výrobci nařídit, kolik léků má do Česka dodat.

Na tom, že problém nebude mít jednoduché řešení, se shodují zástupci lékařů i lékárníků. Chybí totiž antibiotika různých skupin i výrobců. „Když se objevil výpadek základního penicilinu, lékaři začali předepisovat jeho náhrady a vznikl dominový efekt,“ řekla mluvčí České lékárnické komory Michaela Bažantová.

Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky výrobci léků plánují produkci podle spotřeby předchozích let, u antibiotik, která obvykle nejsou první volbou lékařů, proto s vyšším zájmem nepočítali.

Šonka: Nic takového jsem nezažil

Situace je podle nich podobná v celé Evropě. Různé léky chybí i v jednotlivých krajích Česka různě. Lékárníci na sociálních sítích v posledních dnech popisují, jak se snaží od distributorů objednávat alespoň pár balení léků, které jsou zrovna dostupné. Lékaři pak volají často do blízké lékárny, jaký lék je k dispozici, ještě než ho pacientovi předepíšou. Bažantová, která je lékárnicí v menším severočeském městě, například blízké lékařce sama seznam posílá.

Přestože odborníci dlouhodobě upozorňují, že na virové infekce antibiotika nepůsobí, jsou potřeba i v době současné epidemie chřipky a dalších infekcí postihujících dýchací cesty. Na začátku současné situace byl nedostatek jednoho z běžných typů penicilinu.

„Na virózu se nepoužívají, ale používají se na komplikace,“ vysvětlil Šonka. Tělo oslabené chřipkou je například snadnějším cílem pro bakteriální zápal plic.

Přestože výpadky léků nebyly nikdy výjimečné, situace je podle Šonky nyní horší než obvykle. „Za celou kariéru jsem nic takového nezažil,“ řekl. Problém je podle něj zejména v centralizaci základních účinných látek v několika málo továrnách v Asii. Problém v jedné tak postihne víc výrobců a mnoho typů léčiv.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...