Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v rozhovoru pro Českou televizi připustil zvýšení sazby mýtného pro kamiony. Do teď přitom změny odmítal. S tím, že poplatky porostou, počítají i dopravci. Apelují ale na předvídatelnost.
Když se započte průměrné mýtné okolo pětikoruny za kilometr, vydělá si celý úsek od dálnice D5 po dálnici D1 ročně asi 700 milionů korun. Zní to jako velká částka, jenže kdyby se měla taková dopravní stavba zaplatit jen z mýtného, trvalo by to přes třicet let. Ministerstvo proto teď poprvé začíná mluvit o zvýšení mýtného.
„S ohledem na to, kolik Česká republika investuje, bude mít možnost sazbu mýtného posouvat. A my to určitě využijeme,“ poznamenal ministr.
Typický kamion platí v Česku za použití kilometru dálnice něco přes pět korun. Je to dokonce o něco víc než v sousedním Německu, tam ale mají sazby od ledna výrazně vzrůst, v Rakousku jsou dvojnásobné už teď.
Maximální výši mýtného má každý stát jinou – podle toho, kolik dává do dopravních staveb ze svého. A právě tento podíl v Česku v příštích letech poroste. Zatím se o růst stará hlavně čím dál hustší provoz, letos by výběr mohl dosáhnout patnácti miliard korun.
Desetiprocentní zdražení by znamenalo pro státní kasu asi miliardu a půl. Pro srovnání – zhruba tolik stát ušetřil omezením slev na jízdném.
Růst sazby připouštějí i dopravci. „Předpokládáme, že v příštím roce se ta debata může objevit. Mýto je v podstatě neutrální náklad ve srovnání se zahraniční konkurencí,“ uvedl generální tajemník svazu dopravců ČESMAD Bohemia Vojtěch Hromíř.
Česko navíc na konci října na setkání unijních ministrů oznámilo, že chce před koncem svého předsednictví otevřít debatu i o samotném výpočtovém klíči. „I s ohledem na příjmy státního rozpočtu se na to chci zeptat. Zda my tu otázku zvedneme, tady odpovídám jednoznačně, že ano,“ dodal Kupka.
Česká představa je umožnit státům víc pracovat se sazbou mýtného, bez ohledu na to, kolik do dopravních staveb dávají. Taková změna ale potrvá spíš roky.
