Maláčová chce pro státní zaměstnance tři tisíce navíc, Richterová je proti plošnému zvyšování platů

Nahrávám video

Až tři tisíce korun navíc pro státní zaměstnance plánuje vyjednat ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) na vládě. Plošné navýšení platů ale opozice odmítá. Podle místopředsedkyně Pirátů Olgy Richterové je běžný provoz států čím dál dražší a je potřeba se zaměřit na konrétní povolání. Navýšení platů by totiž rozpočet vyšlo na 20 miliard korun. Platy státních zaměstnanců byly jedním z témat Otázek Václava Moravce.

„Chceme jít pevnou částkou, aby se zajistilo, že lidé peníze dostanou, a zároveň nechceme jít plošným mechanismem, to znamená, že nechceme jít v procentním podílu, ale chceme tři tisíce všem stejně,“ prohlásila Maláčová.

V této souvislosti podotkla, že částka tři tisíce měsíčně je jiná pro uklízečku nebo kuchařku a vysoce postaveného úředníka. 

Ministryně ale zatím nemá peníze vyjednané. Bude o tom teprve na vládě jednat. A předpokládá, že nakonec plošné zvýšení předjedná jak na úrovni premiéra, tak odborů a zástupců ČSSD.   

Ekonom Štěpán Jurajda k tomu uvedl, že plošné přidávání státním zaměstnancům je jednoduchá politika, na druhou stranu ale uznal, že může být i lepší variantou. „Tohle je lepší přidávání než to proporční k úrovni příjmů,“ řekl.

Richterová s plošným přidáváním nesouhlasí. Je si vědoma, že ve státní sféře jsou skupiny povolání, kde je zvýšení platů nutné. „Návrh vlády nereflektuje, že značná část společnosti trpěla obrovou nejistou během covidu a skutečně jediní, kdo neměl velkou nejistotu, byli státní zaměstnanci,“ ohradila se.

Podle místopředsedkyně Pirátů je nutné se zaměřit především na učitelé, hasiče a policisty. „Důkladně bychom to zvažovali, které profere a jak, brali bychom v potaz, že někde ta pomoc musí být větší,“ dodala.

Ministryně ale namítla, že jsou i další profese. „A co zdravotníci a sociální služby?“ zeptala se.

Pirátská poslankyně Maláčovou upozornila, že velká část zdravotníků a sociálních pracovníků je ve finále placená podle toho, jaké reálné prostředky doputují krajům. „Když se něco naslibuje, nemají jisté, že ty peníze kraje dostanou. Nejsou to klasičtí státní zaměstnanci jako učitelé nebo hasiči, proto to třeba může dopadnout tak, že se jim něco slíbí, ale zkrátí se jim odměny,“ vysvětlila Richterová.

Vadí ji, že vláda takovými sliby ohrožuje důvěru lidí ve stát. „A stejně tak vůbec není jisté, že to takhle dopadne,“ uzavřela.  S tím ale Maláčová nesouhlasí, trvá na tom, že všichni tak měsíčně uvidí tři tisíce korun navíc na svém účtu. „Když budeme přidávat jen některým, tak to akorát prohloubí rozdíly mezi lidmi, kteří velmi tvrdě pracovali během pandemie,“ dodala.   

Důchodová reforma

Maláčová ještě začátkem června pro Hospodářské noviny uvedla, že se návrh důchodové reformy stihne schválit před koncem funkčního období nynějších poslanců. Nyní to už za tak realistické nepovažuje.

„Osobně bych ještě chtěla, a to považuji za největší rest, aby se nám podařilo schválit dřívější odchod do důchodu pro náročné profese. To je věc, která je hotova a panuje na ní shoda. Bohužel kvůli procedurám, které v parlamentním rozhodování byly, nebyla schválena,“ uvedla. Doplnila, že pokud o návrhu sněmovna nebude jednat ve zkráceném jednání, je pravděpodobné, že se projednat nestihne.

Nahrávám video

S tím, že je třeba zohlednit náročné profese, souhlasí i Richterová. Kritizovala ale, že návrh je plošný, tedy že v něm profese nejsou odstupňované. Za podstatný pilíř v důchodové reformě považuje také postupný dobrovolný odchod do penze. Problém je podle ní například v tom, že lidé neví, jak využívat souběhu penze a zaměstnání.

Reforma je podle ní nedostatečná, co se týče příjmové stránky. „Nemotivuje dostatečně k postupnému přecházení, nevysvětluje to lidem, že to je pro ně výhodné,“ řekla. Dodala, že je podstatné, aby lidé měli dobrovolnou motivaci se práce účastnit.

Jurajda ocenil práci takzvané důchodové komise. Za pozitivní krok označil také trojici novel. Na reálnou reformu už ale podle něj není čas. „Za deset let se objeví obrovská díra a bude blikat červeně na nás na všechny. Bude se prát se schodkem státního rozpočtu, který se nyní vytvořil, a ovlivní nás všechny. A už se s tím v podstatě nedá nic dělat,“ okomentoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 8 mminutami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 7 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 10 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 11 hhodinami

Evropský pohled