Maláčová chce pro státní zaměstnance tři tisíce navíc, Richterová je proti plošnému zvyšování platů

Nahrávám video

Až tři tisíce korun navíc pro státní zaměstnance plánuje vyjednat ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) na vládě. Plošné navýšení platů ale opozice odmítá. Podle místopředsedkyně Pirátů Olgy Richterové je běžný provoz států čím dál dražší a je potřeba se zaměřit na konrétní povolání. Navýšení platů by totiž rozpočet vyšlo na 20 miliard korun. Platy státních zaměstnanců byly jedním z témat Otázek Václava Moravce.

„Chceme jít pevnou částkou, aby se zajistilo, že lidé peníze dostanou, a zároveň nechceme jít plošným mechanismem, to znamená, že nechceme jít v procentním podílu, ale chceme tři tisíce všem stejně,“ prohlásila Maláčová.

V této souvislosti podotkla, že částka tři tisíce měsíčně je jiná pro uklízečku nebo kuchařku a vysoce postaveného úředníka. 

Ministryně ale zatím nemá peníze vyjednané. Bude o tom teprve na vládě jednat. A předpokládá, že nakonec plošné zvýšení předjedná jak na úrovni premiéra, tak odborů a zástupců ČSSD.   

Ekonom Štěpán Jurajda k tomu uvedl, že plošné přidávání státním zaměstnancům je jednoduchá politika, na druhou stranu ale uznal, že může být i lepší variantou. „Tohle je lepší přidávání než to proporční k úrovni příjmů,“ řekl.

Richterová s plošným přidáváním nesouhlasí. Je si vědoma, že ve státní sféře jsou skupiny povolání, kde je zvýšení platů nutné. „Návrh vlády nereflektuje, že značná část společnosti trpěla obrovou nejistou během covidu a skutečně jediní, kdo neměl velkou nejistotu, byli státní zaměstnanci,“ ohradila se.

Podle místopředsedkyně Pirátů je nutné se zaměřit především na učitelé, hasiče a policisty. „Důkladně bychom to zvažovali, které profere a jak, brali bychom v potaz, že někde ta pomoc musí být větší,“ dodala.

Ministryně ale namítla, že jsou i další profese. „A co zdravotníci a sociální služby?“ zeptala se.

Pirátská poslankyně Maláčovou upozornila, že velká část zdravotníků a sociálních pracovníků je ve finále placená podle toho, jaké reálné prostředky doputují krajům. „Když se něco naslibuje, nemají jisté, že ty peníze kraje dostanou. Nejsou to klasičtí státní zaměstnanci jako učitelé nebo hasiči, proto to třeba může dopadnout tak, že se jim něco slíbí, ale zkrátí se jim odměny,“ vysvětlila Richterová.

Vadí ji, že vláda takovými sliby ohrožuje důvěru lidí ve stát. „A stejně tak vůbec není jisté, že to takhle dopadne,“ uzavřela.  S tím ale Maláčová nesouhlasí, trvá na tom, že všichni tak měsíčně uvidí tři tisíce korun navíc na svém účtu. „Když budeme přidávat jen některým, tak to akorát prohloubí rozdíly mezi lidmi, kteří velmi tvrdě pracovali během pandemie,“ dodala.   

Důchodová reforma

Maláčová ještě začátkem června pro Hospodářské noviny uvedla, že se návrh důchodové reformy stihne schválit před koncem funkčního období nynějších poslanců. Nyní to už za tak realistické nepovažuje.

„Osobně bych ještě chtěla, a to považuji za největší rest, aby se nám podařilo schválit dřívější odchod do důchodu pro náročné profese. To je věc, která je hotova a panuje na ní shoda. Bohužel kvůli procedurám, které v parlamentním rozhodování byly, nebyla schválena,“ uvedla. Doplnila, že pokud o návrhu sněmovna nebude jednat ve zkráceném jednání, je pravděpodobné, že se projednat nestihne.

Nahrávám video

S tím, že je třeba zohlednit náročné profese, souhlasí i Richterová. Kritizovala ale, že návrh je plošný, tedy že v něm profese nejsou odstupňované. Za podstatný pilíř v důchodové reformě považuje také postupný dobrovolný odchod do penze. Problém je podle ní například v tom, že lidé neví, jak využívat souběhu penze a zaměstnání.

Reforma je podle ní nedostatečná, co se týče příjmové stránky. „Nemotivuje dostatečně k postupnému přecházení, nevysvětluje to lidem, že to je pro ně výhodné,“ řekla. Dodala, že je podstatné, aby lidé měli dobrovolnou motivaci se práce účastnit.

Jurajda ocenil práci takzvané důchodové komise. Za pozitivní krok označil také trojici novel. Na reálnou reformu už ale podle něj není čas. „Za deset let se objeví obrovská díra a bude blikat červeně na nás na všechny. Bude se prát se schodkem státního rozpočtu, který se nyní vytvořil, a ovlivní nás všechny. A už se s tím v podstatě nedá nic dělat,“ okomentoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Minutu po minutěV prvním kole senátních voleb uspělo pět kandidátů

Občané ve 27 volebních obvodech napříč Českem rozhodovali o obměně třetiny horní parlamentní komory. V posledním z nich, na Praze 5, komise hlasy sečetla v neděli před sedmou hodinou ráno. Senátorem v prvním kole volby se stává kandidát, který v obvodě získá nadpoloviční většinu platných hlasů. Takto jich letos uspělo pět. O zbývajících dvaadvacet křesel se v druhém kole utkají nejsilnější kandidáti v duelech, které se uskuteční v pátek a sobotu 16. a 17. října.
včeraAktualizovánopřed 13 mminutami

V Praze 5 se v druhém kole senátních voleb utkají Láska (SEN 21) a Sáblík (ODS)

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Praha 5 postoupil obhajující senátor Václav Láska (SEN 21). Za týden se utká s Radkem Sáblíkem (ODS). Láska získal 32,54 procenta hlasů, druhý Sáblík má 27,1 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo 45,41 procenta voličů, o hlasy usilovalo sedm kandidátů.
01:42Aktualizovánopřed 21 mminutami

V Praze vyhrálo hnutí STAN, druhé je SPOLU pro Prahu

Obecní volby v Praze vyhrálo hnutí STAN, má po sečtení všech okrsků 23,17 procenta hlasů. Druhé SPOLU pro Prahu získalo 22,05 procenta, třetí Praha sobě 17,91, čtvrté ANO 14,36 procenta, plyne z dat. Sečteno bylo v hlavním městě až jako poslední v republice kolem sedmé ráno v neděli. Volební účast dosáhla 46,04 procenta.
včeraAktualizovánopřed 30 mminutami

V obvodu 78 Zlín se o Senát střetnou senátor Goláň (ODS) a Mitáček (za STAN)

Do druhého kola senátních voleb v obvodu 78 Zlín postoupil obhajující senátor Tomáš Goláň (ODS) a Ivo Mitáček (za STAN). Goláň získal 33,54 procenta hlasů, druhý Mitáček má 22,83 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo přibližně 45,49 procenta voličů, o hlasy usilovalo šest kandidátů. S postupem do druhého kola je Mitáček spokojený. Důležité podle něj bude zaktivizovat voliče, aby nezůstali doma. Goláňovu reakci se nepodařilo získat.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V obvodu 72 Ostrava-město se o Senát střetnou Šimetka (za ODS) a Baránková Vilamová (ANO)

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Ostrava-město postoupil obhajující senátor Ondřej Šimetka (za ODS). Za týden se utká s Lucií Baránkovou Vilamovou (ANO). Šimetka získal 46,74 procenta hlasů, druhá Baránková Vilamová má 30,61 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo 39,52 procenta voličů, o hlasy usilovalo sedm kandidátů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Volby v Brně vyhrála KDU-ČSL a STAN

Komunální volby v Brně vyhrála s 27,38 procenta hlasů kandidátka KDU-ČSL a STAN, dosáhla na osmnáct zastupitelských křesel. Druhý skončil s 18,89 procenta hlasů a třinácti mandáty vítěz minulých voleb, ODS, TOP 09 a nezávislí. Třetí je hnutí ANO, má 17,14 procenta a jedenáct mandátů. O koalici na brněnském magistrátu bude jednat koalice lidovců a hnutí STAN, koalice ODS, TOP 09 a nezávislých, Zelené Brno, Piráti a hnutí Za Lužánky. Tyto subjekty také překonaly pětiprocentní hranici. Hlasování se zúčastnilo 44,08 procenta voličů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Šéf lidovců Grolich se stal už v prvním kole novým senátorem za Vyškovsko

Novým senátorem za Vyškovsko se stal už v prvním volebním kole jihomoravský hejtman a předseda lidovců Jan Grolich. Obdržel 63,34 procenta a 37 tisíc hlasů, což bylo nejvíce ze všech kandidátů. Kandidátka ANO, zdravotní sestra Petra Absolonová dostala 29,99 procenta. Voleb se zúčastnilo 52,4 procenta voličů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

O Senát se v obvodu Příbram střetnou senátor Štěpánek (STAN) a Daňhová (ANO)

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Příbram postoupil obhajující senátor Petr Štěpánek (STAN). Za týden se utká s Barborou Daňhovou (ANO). Štěpánek získal 43,7 procenta hlasů, druhá Daňhová má 25,21 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo 46,04 procenta voličů, o hlasy usilovalo šest kandidátů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.