Louny budou mít širší obchvat, dálnice D7 šest nových kilometrů

Dálnice D7 bude o šest kilometrů delší. Ředitelství silnic a dálnic zahájilo stavbu s názvem Louny, zkapacitnění obchvatu. Dálnice se nebude stavět v nové trase, půjde jen o rozšíření současné silnice I/7, která ostatně s tím očekáváním vznikla. Stavba potrvá dva roky.

Dálnice D7, která má spojit Prahu s Chomutovem, se od mnoha dalších nedostavěných dálnic liší v tom, že je do značné míry již hotová, ale jenom napůl. V 90. letech vznikl s předpokladem budoucího rozšíření i lounský obchvat, dostavba ale začíná až nyní. Přibude druhý jízdní pás, potom silničáři zrekonstruují i stávající silnici, naopak nebudou muset významně upravovat nadjezdy, pod kterými je dostatečný prostor. Práce budou probíhat za plného provozu.

„Obchvat bude po rozšíření na dálniční čtyři pruhy bezpečnější a přispěje také k plynulosti dopravy, která v posledních letech houstne,“ uvedl při slavnostním zahájení stavby ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). Připomněl, že podobným způsobem se od minulého roku rozšiřuje obchvat Panenského Týnce. V příštím roce chtějí silničáři začít rozšiřovat také úsek u Chlumčan, který na lounský obchvat bezprostředně navazuje.

Zahájení stavby dálnice D7 u Loun
Zdroj: Libor Zavoral/ČTK

Samotný rozšířený obchvat Loun bude mít délku 6,1 kilometru, na šířku potom 25,5 metru, tedy o metr méně než dálnice D5 nebo D11 a o dva a půl metru méně než modernizovaná D1. V provozu by měl být od června 2022. V té době ještě bude tento dálniční úsek izolovaný, s dalšími částmi plnohodnotné dálnice se propojí až o rok později po rozšíření chlumčanského úseku.

Po rozšíření silnice Louny přijdou o jeden sjezd z obchvatu. Starosta Pavel Janda (Pro lepší Louny) ale věří, že to za to stojí. „Čtyři pruhy potřebujeme jako sůl. Přestože to vypadá jako klidný úsek, bohužel má na svědomí několik životů,“ upozornil.

Dálnice D7 – dřívě rychlostní silnice R7 – začala vznikat dokonce ještě před dálnicí D1, nejstarší její úsek u Prahy vznikl v souvislosti s rozšiřováním ruzyňského letiště v 60. letech. Od Makotřas severně od letiště ke Slanému se dálnice postupně dostala v průběhu 80. let. Po období stavby obchvatů v polovičním profilu začala v novém století výstavba severočeských úseků od Křimova, respektive Chomutova (čtyřpruhový úsek Křimov–Chomutov není značen jako dálnice), postupně až k Postoloprtům.

V celé délce by měla být D7 hotová až ve druhé polovině dvacátých let. Jako poslední má být v roce 2027 zprovozněn rozšířený obchvat Postoloprt, který propojí úseky vedoucí od Prahy a od Chomutova. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla budou Postoloprty čekat nejdéle kvůli riziku záplav. „Řešíme změnu dokumentace pro územní rozhodnutí s ohledem na hladinu stoleté vody,“ ozřejmil. Naopak zbývající úseky již podle něj územní rozhodnutí mají a silničáři připravují podklady pro stavební řízení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

O čem plánujeme informovat v pondělí 16. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 13 mminutami

VideoJaký je život za mřížemi? Věznice otevřely své brány veřejnosti

Věznice po celém Česku poprvé zpřístupnily veřejnosti své prostory za plného provozu. Zájem byl mimořádný. Prohlídky se kromě neděle uskuteční také ve středu 25. listopadu, kapacity už jsou ale vyčerpané. Vězeňská služba uvažuje o tom, že akci za rok zopakuje.
před 8 hhodinami

Protestující zaplnili Letenskou pláň, postavili se „silovému vládnutí“

Spolek Milion chvilek žádá vládu o stažení zákona, který ruší poplatky za veřejnoprávní média. Chce skutečný dialog a jiný styl vládnutí. Na demonstraci na pražské Letné to v neděli uvedl jeho předseda Mikuláš Minář. Vyzval také k odvolání šéfa hnutí SPD Tomia Okamury z čela Poslanecké sněmovny a odebrání ministerstva obrany jeho hnutí. Účastníci akce zaplnili všechny připravené sektory a přihlíželi průběhu i z přilehlého parku. Policisté na demonstraci nezaznamenali výrazné problémy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoPřed 30 lety se konaly první volby do Senátu. Debaty o jeho potřebnosti trvají

Třicet let uplynulo v neděli od prvních voleb do Senátu. Lidé tehdy zvolili všech 81 zákonodárců. Od té doby se třetina horní parlamentní komory obměňuje každé dva roky a vždy ve spojení s jinými volbami. Ústava sice počítala se Senátem už od vzniku Česka v roce 1993, ale kvůli dlouhým debatám o smysluplnosti a potřebnosti tohoto orgánu se do něj poprvé volilo až v druhé polovině listopadu 1996. Voliči vybírali z 568 kandidátů, třetinu senátorů tehdy volili na šest let, třetinu na čtyři a třetinu na dva roky. Účast byla neočekávaně nízká, v prvním kole přišlo 35 procent voličů a v druhém 31 procent. V prvních volbách do Senátu byla nejúspěšnější ODS, následovaná sociálními demokraty a lidovci. Od té doby se do horní komory volilo už patnáctkrát. Debaty o její smysluplnosti a potřebnosti ale neutichly dodnes.
před 9 hhodinami

Macinka zpochybnil přínos demonstrací pro občany, Fiala ocenil aktivitu občanské společnosti

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Nedělní debatě zpochybnil přínos demonstrací spolku Milion chvilek pro demokracii pro občany. Expremiér Petr Fiala (ODS) naopak ocenil aktivitu občanské společnosti a hájil její právo pokojně protestovat. V souvislosti s blížícím se výročím 17. listopadu 1989 se politici věnovali také stavu a fungování české demokracie. Lídr TOP 09 Matěj Ondřej Havel upozornil na nedostatečnou kontinuitu při řízení některých ministerstev, zatímco předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) připomněl svou snahu prosadit celostátní referendum a odvolatelnost politiků. Debata se dotkla rovněž zapojení Česka do zajištění případného míru na Ukrajině. Politickou část pořadu moderovala Jana Peroutková, diskusi s odborníky Jiří Václavek.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 16 hhodinami

Téměř dvě třetiny lidí si myslí, že je dnes lépe než před rokem 1989, ukázal průzkum

Téměř dvě třetiny občanů se domnívají, že se v současném demokratickém režimu máme lépe než před rokem 1989, vyplývá z průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Za poslední dva roky se tento podíl zvýšil o čtyři procentní body. Podíl těch, kteří naopak soudí, že se jako společnost máme v současnosti hůře, se mírně snížil na zhruba jednu pětinu. Šest procent respondentů se nevyjádřilo. Průzkum se uskutečnil mezi 12. a 30. říjnem letošního roku. Celkem se ho zúčastnilo 1200 respondentů.
před 16 hhodinami

Sněmovna se pře o novely trestního zákoníku. Opozici vadí roztříštěnost

Ve sněmovně panují spory ohledně novel trestního zákoníku. Koalice předložila do dolní komory vládní i poslanecké návrhy. Chce tak třeba zpřísnit tresty za týrání zvířat. Celkem jich je pět. Opozici vadí, že se změnami nepřichází v ucelené podobě.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.