Změny ve vedení ústředního krizového štábu, vznik nového řídicího týmu COVID-19 i přijímání dalších ekonomických opatření. Podle předsedy Pirátské strany sice vláda přijala potřebná omezení proti shromažďování lidí, s pandemií nového typu koronaviru ale jinak bojuje chaoticky. „I pro lidi, i pro politiky, i pro firmy je nepředvídatelné, s čím vláda který den přijde,“ uvedl Ivan Bartoš v Interview ČT24.
Pondělní změnu vedení ústředního krizového štábu, kdy epidemiologa Romana Prymulu vystřídal ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), předseda Pirátů uvítal. Jeho strana už několik týdnů upozorňovala na to, že má štáb vést právě ministr vnitra a za neobvyklé obsazení postu kritizovala premiéra Andreje Babiše (ANO).
Bartoš ale zároveň uvedl, že je podle něj potřeba také rozšířit oblasti, kterými se tento orgán zabývá. Dosud podle něj bylo prioritou zejména distribuovat ochranné prostředky, měl by se ale více zabývat například ekonomickými dopady opatření.
Jednotlivá ministerstva mezi sebou podle předsedy Pirátů také neladí své kroky. „Svědky jsme toho byli o víkendu, kdy se pohádal ministr vnitra s ministrem zdravotnictví na Twitteru. (…) Když jsem to viděl, tu přestřelku ministrů, tak jsem si myslel, že je to ze zábavných twitterových účtů,“ uvedl Bartoš.
Budu chtít po vládě plán
Předseda Pirátů uvedl, že chce od vlády slyšet, jak bude dále postupovat. Řekl, že se zavedením opatření proti shromažďování většího množství lidí souhlasil a jako člen opozice je také nekritizoval. Chybí podle něj ale vize toho, jak bude stát postupovat dál. „Ale když řeknete A, musíte říct B. Co od (opatření) očekáváte, kdy skončí,“ řekl.
Nastínit by vedení státu mělo třeba, za jakých podmínek dojde ke zmírnění nařízení, čím jsou opatření podmíněná nebo jak chce kabinet distribuovat ochranné prostředky. „Od pana premiéra slyšíme, že všichni všeho mají dostatek a bokem se pak dozvídáme, že domy pro seniory nemají nic, lékaři si potom stěžují na sociálních sítích, píšou dopisy vládě. Situace také není udržitelná v režimu, kdy se jen dovíme: ‚Přišlo X milionů toho, stálo nás to jednu miliardu‘.“
Vláda by podle Bartoše měla postupovat podle pandemického plánu z roku 2011, který byl pro podobné situace vypracovaný.
Pomoc od státu i chytrá karanténa na základě dobrovolnosti
Jasné by podle Bartoše měly být i podmínky pomoci státu lidem, kteří se zavedením opatření třeba přišli o příjem. Prostředky by také měly být univerzální a záleželo by na každém, jestli a jak by je využil. Reagoval tak na návrh ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO), podle kterého by mělo dojít k půlročnímu odkladu splátek úvěrů a hypoték.
Bartoš ale míní, že existuje i řada lidí, kterých se protikoronavirová opatření nedotkla. Mělo by se tak myslet i na ty, kteří by své úvěry raději dále spláceli. Banky by podle něj měly s klienty o těchto nařízeních jednat na principu dobrovolnosti a stát by je do odkladu splátek neměl nutit.
Podobně by podle Bartoše měl stát přistupovat i v případě zavedení takzvané chytré karantény, která se testuje na jižní Moravě. S využitím mobilních dat by měly úřady určit lidi, kteří přišli do styku s osobami infikovanými novým typem koronaviru.
„Tento systém se dá lépe a s větší důvěrou použít v zemích, kde máte i důvěru k vládě. Třeba v severských zemích není taková nedůvěra vůči tomu, co bude s vašimi daty. (…) Systém by měl být dobrovolný pro zapojení a časově jasně omezený,“ řekl Bartoš.
