Kraj ani město pro Liberty víc udělat nemohly, shodli se primátor s hejtmanem

Nahrávám video

Ostravská huť Liberty chystá hromadné propouštění, v následujících dnech skončí téměř osmnáct set zaměstnanců, převážně z prvovýroby. Zachována zůstane například válcovna nebo rourovna. Zaměstnancům, kteří výpověď dostanou, přitom hrozí, že po celou výpovědní dobu nebudou dostávat mzdu. Jejich situace je složitá, shodli se v Událostech, komentářích hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO) a primátor Ostravy Jan Dohnal (ODS). Kraj i město podle obou udělaly pro pracovníky maximum. V nejčernější scénář, tedy propuštění všech zaměstnanců naráz, ale ani jeden z nich nevěří.

Taková situace je podle obou politiků vysoce nepravděpodobná, třebaže zaměstnanci Liberty platy za srpen dost možná nedostanou – nebo alespoň ne včas.

I kdyby k hromadnému propouštění došlo, region je podle ostravského primátora schopný stovky lidí zaměstnat. „Do Ostravy v posledních letech přišlo mnoho významných investorů. Město teď například prodalo pozemky, na kterých do dvou let vznikne továrna na vozy BMW. Poptávka po zaměstnancích tu je, a pokud by se černý scénář naplnil, může to být příležitost pro další průmyslová odvětví,“ je přesvědčen Dohnal.

Podle moravskoslezského hejtmana, poslance a primátora Havířova Bělici bude mít potenciální propuštění na zaměstnance Liberty tak jako tak negativní dopad. „Lidé, kteří ztratí práci, budou muset projít rekvalifikací. Do té doby ale budou nastupovat do jiných oborů jako nekvalifikovaní s nižšími platy, což ovlivní životní úroveň jejich i dalších obyvatel kraje,“ uvědomuje si hejtman.

Kraj podle něj udělal pro podporu zaměstnanců, co mohl. Nabídl jim bezúročné půjčky ve výši 25 tisíc korun na osobu v celkové hodnotě 16,35 milionu korun, půjčilo si před 650 lidí. Peníze musí vrátit do konce roku – a podle Bělici už tak někteří udělali.

Role státu

„Jiné nástroje (než půjčky) na pomoc lidem v Liberty my ani město Ostrava nemáme, od toho je tu stát. Rekvalifikace neděláme, jen lidem radíme, vzděláváme a spolupracujeme s úřadem práce. Ale ten problém nemáme řešit my, v první řadě to má řešit vláda,“ myslí si Bělica.

Kabinet Petra Fialy (ODS) i soudy podle Bělici postupovaly pomalu. Kdyby na špatnou situaci v Liberty reagovaly rychleji, dopady na zaměstnance by byly menší, míní poslanec ANO. „V tomto týdnu byla přes soud zablokovaná část majetku původních majitelů, což bylo důležité, ale myslím si, že to nemuselo trvat půl roku. Tlak přes věřitele mohl být vytvořen dřív,“ vyčetl hejtman vládě.

Ostravský primátor se svých spolustraníků a koaličních spojenců v kabinetu zastal. Ministerstvo práce a sociálních věcí se podle něj do pomoci Liberty aktivně zapojovalo, mimo jiné vyplácením mezd za poslední tři měsíce. Podle Dohnala je celá záležitost problémem vlastníka, kterým je v případě Liberty koncern CFG Alliance britského podnikatele Sanjeeva Gupty. „Je třeba si uvědomit, že celá záležitost je sporem dvou soukromých firem, respektive jejich úpadkem, kdy do toho stát, kraj ani město nemůže aktivně vstupovat,“ upozornil Dohnal.

Politici doufají v investora

Podle Bělici i Dohnala by zaměstnancům Liberty teď nejvíc pomohlo, kdyby se našel nový investor, který by svými vklady zachránil v huti aspoň druhovýrobu. Šance jsou z pohledu obou politiků vysoké, insolvenční správce by mohl vstup investora oznámit v nejbližších dnech.

„Dnes už není žádným tajemstvím, že se bavíme buď o Třineckých železárnách, nebo o Jaroslavu Strnadovi (vlastníkovi supiny CE Industries), kteří by druhovýrobu mohli převzít,“ věří Jan Dohnal. Moravskoslezský hejtman s ním souhlasil. „Jestli se podaří vstup jakéhokoliv českého strategického investora, který by zachránil v první fázi druhovýrobu, tak by to mělo smysl pro celý region,“ věří Bělica.

Dohnal k tomu dodal, že v případě příznivého vývoje by se do Liberty mohla vrátit i prvovýroba, byť v nové podobě. „Prvovýroba, to znamená klasická koksovna a vysoká pec, už nikdy nebude fungovat tak, jak ji známe. Existuje ale plán na zelenou obloukovou pec na elektřinu s přípojkou z Nošovic. Ten je realizovatelný od roku 2028, pokud do toho nějaký investor půjde,“ zdůraznil primátor Ostravy Jan Dohnal.

„Koksovna pro druhovýrobu není stěžejní. Rourovna a válcovna jsou konkurenceschopné a nejlépe s českým investorem fabrika jednou může dobře fungovat,“ je přesvědčen hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 25 mminutami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 55 mminutami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 1 hhodinou

Vláda prosazuje odklad některých změn souvisejících s volbami

Česko na podzim čekají senátní a komunální volby. Už letos se počítalo s novinkou – informačním systémem správy voleb. Projekt se má ale nakonec odložit. Podmínkou je rychlá změna zákona, která navíc upravuje i třeba podobu hlasovacích lístků.
před 1 hhodinou

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 10 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 11 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 17 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 17 hhodinami
Načítání...