Končí letní čas. V noci na neděli „přibude“ hodina, vlaky musí počkat

Končí středoevropský letní čas, dalších pět měsíců budou hodiny v Česku ukazovat astronomický středoevropský čas. V noci na neděli tedy „přibude“ hodina – ve 3:00 středoevropského letního času se ručičky vrátí na 2:00 středoevropského času. Lidé, kteří musí v neděli ráno vstávat, si přispí, noční vlaky budou hodinu stát na nádražích a noční tramvaje či autobusy ve velkých městech, kde jezdí v pravidelných intervalech, pojedou vícekrát než v jiné noci.

Evropští politici začali koncem minulého desetiletí jednat o způsobu, kterým by letos střídání času skončilo. Neshodli se však, zda by bylo lepší řídit se celoročně letním časem, což podle průzkumů preferuje více lidí, nebo astronomickým časem, což doporučují odborníci a svědčí pro to i zkušenost, kterou udělalo Rusko. Pro neshodu politiků pravidelné střídání pokračuje.

Podzimní změna času je ta, která má vesměs menší dopady. Návratem k přirozenému počítání času, kdy je slunce v poledne v nadhlavníku, se noc na nedělí „prodlouží“ o hodinu a podle expertů nebývá vliv na zdraví tak velký jako na jaře, kdy se hodina naopak „ztrácí“.

Vlaky na hodinu zastaví, nočních tramvají a autobusů pojede víc

I praktický dopad konce letního času je menší než vliv jeho začátku. Tomu, kdo si nepřeřídí hodinky a musí v neděli do práce, nehrozí, že přijde později, případně že mu ráno ujede vlak či autobus. Podle nového času pojedou ranní spoje, ale i vlaky, které jezdí přes noc s jednou výjimkou. Tou je vlak Praha–Brno, který odjíždí o půlnoci a do cíle přijíždí ve 2:52. „Tento vlak na své trase nebude na přechod času nikde čekat,“ předeslal mluvčí Českých drah Petr Pošta.

Noční vlaky – které mimochodem v Česku nejezdily při posledních třech změnách času – na hodinu zastaví na nádražích, kam přijedou kolem druhé až třetí hodiny v noci. Na českém území se to dotkne čtyř spojů Českých drah a jednoho RegioJetu a také přímých ubytovacích vozů. RegioJet oznámil, že budou v noci hodinu čekat i jeho mezistátní autobusové spoje.

Regionálních vlaků se změna času nedotkne. Podle jízdního řádu by sice o víkendech mezi druhou a třetí v noci mělo jet několik nočních osobních vlaků v okolí Prahy, ty však zůstávají s odkazem na covid-19 zrušené.

Ve větších městech, kde jezdí noční MHD, se však změna času dotkne jejího provozu. Pražský dopravní podnik vypraví na noční linky, které jezdí v pravidelných intervalech, zpravidla o dva spoje více. Také v Brně bude jeden noční rozjezd autobusů od hlavního nádraží navíc.

Ovšem autobusy, které jedou jen jednou za noc, pojedou i tentokrát jen jednou, v jednotlivých městech to ale bude podle jiného času. V Brně a okolí se budou řídit ještě starým časem, takže například autobus v 2:13 z Kuřimi do Brna tedy pojede ve 2:13 letního času a ve 2:13 středoevropského času již ne. Také v Plzni pojede spoj N12 ve 2:10 od Mrakodrapu pouze podle končícího letního času. Zato v Ostravě pojede spoj linky 11 ve 2:13 od Plynáren do Zábřehu až podle nového času.

Čas teď není pro politiky žhavým tématem

Středoevropským časem se bude Česko i všechny sousední státy a většina dalších zemí Evropské unie řídit do posledního březnového víkendu. Potom – opět ve 2 hodiny v neděli – začne opět platit letní čas.

Letní čas prodlužuje dobu, po kterou je světlo odpoledne či večer, zato však později svítá. Původní argument pro jeho zavedení souvisel s údajnými energetickými úsporami. V českých zemích byl poprvé zaváděn v době první světové války, potom i za druhé světové války. Natrvalo se začal v Československu používat v 70. letech v době energetické krize. Do roku 1995 se letní čas zaváděl vždy na šest měsíců. Od roku následujícího trvá o měsíc déle, což odpovídá standardu Evropské unie.

V EU začala v minulé dekádě debata o konci pravidelného střídání času. Z průzkumu, který v roce 2018 provedla STEM/MARK, vyplynulo, že si to přeje 84 procent lidí. Evropská komise dokonce připravila směrnici, která s ukončením každoročních posunů počítala, a schválil ji Evropský parlament s předpokladem, že střídání ustane letos – v roce 2021.

Unie ale předpokládala, že se členské státy dohodnou, kterým časem se dál budou řídit, což se nepodařilo. V poslední době navíc musela diskuse o letním čase ustoupit jiným problémům.

Jsou státy, které v posledních letech od střídání času ustoupily. Příkladem může být Rusko, které si postupně vyzkoušelo obě varianty. Nejprve v roce 2011 zůstalo u letního času. Protože však vyšlo najevo, že některým lidem působí tmavá zimní rána velké potíže, na podzim 2014 se čas ještě jednou změnil a od té doby se Rusko řídí časem, respektive časy, které jsou přirozené pro jednotlivá jeho pásma.

Česká vláda letos v září schválila harmonogram pro změny času na příštích pět let, počítá tedy s tím, že nejméně do 25. října 2026 se nic nezmění.

  • 2022 – od 27. března do 30. října
  • 2023 – od 26. března do 29. října
  • 2024 – od 31. března do 27. října
  • 2025 – od 30. března do 26. října
  • 2026 – od 29. března do 25. října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hasiči měli o Vánocích přes tisíc zásahů. V meziročním srovnání jde o mírný nadprůměr

Hasiči v Česku měli o Vánocích 1163 výjezdů, z toho 178 bylo k požárům. Podle počtu událostí tak byly letošní svátky mírně nadprůměrné, informovala mluvčí generálního ředitelství hasičů Klára Ochmanová. Nejvíce práce měli hasiči na Štědrý den, kdy bylo zásahů 515. Některé požáry během svátků způsobily mnohamilionové škody.
před 1 hhodinou

Cihlář, Hrůša, Ledecká. Češi, kteří v roce 2025 uspěli ve světě

Věda, hudba či sport patří mezi obory, v nichž Češi uspěli ve světě v roce 2025. A to například díky vědci Tomáši Cihlářovi či dirigentovi Jakubu Hrůšovi.
před 4 hhodinami

Na přelomu roku se čeká sníh a teploty pod průměrem

Na přelomu roku do Česka přijde zima. Teploty i přes den budou jen mírně nad nulou, hlavně na horách bude sněžit a lze očekávat sněhové jazyky i závěje, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Ani v prvním týdnu roku 2026 se ráz počasí příliš nezmění.
před 14 hhodinami

Nákup a provoz F-35 projdou koaličním auditem, řekla Schillerová

Smlouvy na nákup a provoz 24 nadzvukových letounů F-35 za zhruba 150 miliard i dosavadní platby projdou koaličním auditem. ČT to sdělila vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Reagovala tím i na ministra obrany a jeho slova ze sociálních sítí SPD. Jaromír Zůna řekl, že jeho resort udělá analýzu i s možností výpovědi smlouvy. S tou ale hnutí ANO nesouhlasí. Další z vicepremiérů Karel Havlíček (ANO) už dřív řekl, že nákup F-35 je rozhodnutou věcí.
před 14 hhodinami

Porodnost i letos klesne na další historické minimum

V Česku se narodilo nejméně dětí v historii. Podle průběžných dat zdravotníků letošek skoro s jistotou překoná loňské minimum. Někde hlásí téměř o pětinu méně novorozenců. Potomky teď přivádějí na svět hlavně ženy z populačně slabších 90. let. Jejich matky měly děti přibližně o pět let dřív. V kombinaci s dalšími faktory čekají odborníci nízkou porodnost i v příštích letech.
před 14 hhodinami

Babiš telefonoval s Trumpem, mluvili o migraci či Evropě

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek telefonicky hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Na sociální síti X Babiš uvedl, že dlouho mluvili o válce, migraci, Evropě, visegrádské čtyřce či o návštěvě v Bílém domě, při které se politici spolu s manželkami Monikou a Melanií setkali v březnu 2019.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Poškozené trakční vedení zkomplikovalo provoz na hlavním nádraží v Praze

Poškozené trakční vedení dopoledne zkomplikovalo provoz na hlavním nádraží v Praze. Vlaky zhruba půlhodinu nejezdily do Libně, Vysočan a Holešovic, směrem do Vršovic a na Smíchov byla doprava omezená. Oznámil to mluvčí Správy železnic pro mimořádnosti Martin Kavka. Co bylo příčinou poškození, podle něj železničáři zjišťují.
včera v 10:43

Ekonomika si podle expertů příští rok udrží růst, inflace mírně zvolní

Česká ekonomika si v příštím roce udrží rychlý růst, když se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o dvě až 2,5 procenta. Inflace se dál přiblíží k dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB). Růst nominálních mezd překoná tempo růstu spotřebitelských cen, zvýší se tedy i reálné příjmy domácností. Nezaměstnanost mírně vzroste, přesto bude nadále patřit mezi nejnižší v Evropské unii. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz patnácti tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků.
včera v 08:27
Načítání...