Končí středoevropský letní čas, dalších pět měsíců budou hodiny v Česku ukazovat astronomický středoevropský čas. V noci na neděli tedy „přibude“ hodina – ve 3:00 středoevropského letního času se ručičky vrátí na 2:00 středoevropského času. Lidé, kteří musí v neděli ráno vstávat, si přispí, noční vlaky budou hodinu stát na nádražích a noční tramvaje či autobusy ve velkých městech, kde jezdí v pravidelných intervalech, pojedou vícekrát než v jiné noci.
Končí letní čas. V noci na neděli „přibude“ hodina, vlaky musí počkat
Evropští politici začali koncem minulého desetiletí jednat o způsobu, kterým by letos střídání času skončilo. Neshodli se však, zda by bylo lepší řídit se celoročně letním časem, což podle průzkumů preferuje více lidí, nebo astronomickým časem, což doporučují odborníci a svědčí pro to i zkušenost, kterou udělalo Rusko. Pro neshodu politiků pravidelné střídání pokračuje.
Podzimní změna času je ta, která má vesměs menší dopady. Návratem k přirozenému počítání času, kdy je slunce v poledne v nadhlavníku, se noc na nedělí „prodlouží“ o hodinu a podle expertů nebývá vliv na zdraví tak velký jako na jaře, kdy se hodina naopak „ztrácí“.
Vlaky na hodinu zastaví, nočních tramvají a autobusů pojede víc
I praktický dopad konce letního času je menší než vliv jeho začátku. Tomu, kdo si nepřeřídí hodinky a musí v neděli do práce, nehrozí, že přijde později, případně že mu ráno ujede vlak či autobus. Podle nového času pojedou ranní spoje, ale i vlaky, které jezdí přes noc s jednou výjimkou. Tou je vlak Praha–Brno, který odjíždí o půlnoci a do cíle přijíždí ve 2:52. „Tento vlak na své trase nebude na přechod času nikde čekat,“ předeslal mluvčí Českých drah Petr Pošta.
Noční vlaky – které mimochodem v Česku nejezdily při posledních třech změnách času – na hodinu zastaví na nádražích, kam přijedou kolem druhé až třetí hodiny v noci. Na českém území se to dotkne čtyř spojů Českých drah a jednoho RegioJetu a také přímých ubytovacích vozů. RegioJet oznámil, že budou v noci hodinu čekat i jeho mezistátní autobusové spoje.
Regionálních vlaků se změna času nedotkne. Podle jízdního řádu by sice o víkendech mezi druhou a třetí v noci mělo jet několik nočních osobních vlaků v okolí Prahy, ty však zůstávají s odkazem na covid-19 zrušené.
Ve větších městech, kde jezdí noční MHD, se však změna času dotkne jejího provozu. Pražský dopravní podnik vypraví na noční linky, které jezdí v pravidelných intervalech, zpravidla o dva spoje více. Také v Brně bude jeden noční rozjezd autobusů od hlavního nádraží navíc.
Ovšem autobusy, které jedou jen jednou za noc, pojedou i tentokrát jen jednou, v jednotlivých městech to ale bude podle jiného času. V Brně a okolí se budou řídit ještě starým časem, takže například autobus v 2:13 z Kuřimi do Brna tedy pojede ve 2:13 letního času a ve 2:13 středoevropského času již ne. Také v Plzni pojede spoj N12 ve 2:10 od Mrakodrapu pouze podle končícího letního času. Zato v Ostravě pojede spoj linky 11 ve 2:13 od Plynáren do Zábřehu až podle nového času.
Čas teď není pro politiky žhavým tématem
Středoevropským časem se bude Česko i všechny sousední státy a většina dalších zemí Evropské unie řídit do posledního březnového víkendu. Potom – opět ve 2 hodiny v neděli – začne opět platit letní čas.
Letní čas prodlužuje dobu, po kterou je světlo odpoledne či večer, zato však později svítá. Původní argument pro jeho zavedení souvisel s údajnými energetickými úsporami. V českých zemích byl poprvé zaváděn v době první světové války, potom i za druhé světové války. Natrvalo se začal v Československu používat v 70. letech v době energetické krize. Do roku 1995 se letní čas zaváděl vždy na šest měsíců. Od roku následujícího trvá o měsíc déle, což odpovídá standardu Evropské unie.
V EU začala v minulé dekádě debata o konci pravidelného střídání času. Z průzkumu, který v roce 2018 provedla STEM/MARK, vyplynulo, že si to přeje 84 procent lidí. Evropská komise dokonce připravila směrnici, která s ukončením každoročních posunů počítala, a schválil ji Evropský parlament s předpokladem, že střídání ustane letos – v roce 2021.
Unie ale předpokládala, že se členské státy dohodnou, kterým časem se dál budou řídit, což se nepodařilo. V poslední době navíc musela diskuse o letním čase ustoupit jiným problémům.
Jsou státy, které v posledních letech od střídání času ustoupily. Příkladem může být Rusko, které si postupně vyzkoušelo obě varianty. Nejprve v roce 2011 zůstalo u letního času. Protože však vyšlo najevo, že některým lidem působí tmavá zimní rána velké potíže, na podzim 2014 se čas ještě jednou změnil a od té doby se Rusko řídí časem, respektive časy, které jsou přirozené pro jednotlivá jeho pásma.
Česká vláda letos v září schválila harmonogram pro změny času na příštích pět let, počítá tedy s tím, že nejméně do 25. října 2026 se nic nezmění.
- 2022 – od 27. března do 30. října
- 2023 – od 26. března do 29. října
- 2024 – od 31. března do 27. října
- 2025 – od 30. března do 26. října
- 2026 – od 29. března do 25. října.