Končí letní čas. V noci na neděli „přibude“ hodina, vlaky musí počkat

Končí středoevropský letní čas, dalších pět měsíců budou hodiny v Česku ukazovat astronomický středoevropský čas. V noci na neděli tedy „přibude“ hodina – ve 3:00 středoevropského letního času se ručičky vrátí na 2:00 středoevropského času. Lidé, kteří musí v neděli ráno vstávat, si přispí, noční vlaky budou hodinu stát na nádražích a noční tramvaje či autobusy ve velkých městech, kde jezdí v pravidelných intervalech, pojedou vícekrát než v jiné noci.

Evropští politici začali koncem minulého desetiletí jednat o způsobu, kterým by letos střídání času skončilo. Neshodli se však, zda by bylo lepší řídit se celoročně letním časem, což podle průzkumů preferuje více lidí, nebo astronomickým časem, což doporučují odborníci a svědčí pro to i zkušenost, kterou udělalo Rusko. Pro neshodu politiků pravidelné střídání pokračuje.

Podzimní změna času je ta, která má vesměs menší dopady. Návratem k přirozenému počítání času, kdy je slunce v poledne v nadhlavníku, se noc na nedělí „prodlouží“ o hodinu a podle expertů nebývá vliv na zdraví tak velký jako na jaře, kdy se hodina naopak „ztrácí“.

Vlaky na hodinu zastaví, nočních tramvají a autobusů pojede víc

I praktický dopad konce letního času je menší než vliv jeho začátku. Tomu, kdo si nepřeřídí hodinky a musí v neděli do práce, nehrozí, že přijde později, případně že mu ráno ujede vlak či autobus. Podle nového času pojedou ranní spoje, ale i vlaky, které jezdí přes noc s jednou výjimkou. Tou je vlak Praha–Brno, který odjíždí o půlnoci a do cíle přijíždí ve 2:52. „Tento vlak na své trase nebude na přechod času nikde čekat,“ předeslal mluvčí Českých drah Petr Pošta.

Noční vlaky – které mimochodem v Česku nejezdily při posledních třech změnách času – na hodinu zastaví na nádražích, kam přijedou kolem druhé až třetí hodiny v noci. Na českém území se to dotkne čtyř spojů Českých drah a jednoho RegioJetu a také přímých ubytovacích vozů. RegioJet oznámil, že budou v noci hodinu čekat i jeho mezistátní autobusové spoje.

Regionálních vlaků se změna času nedotkne. Podle jízdního řádu by sice o víkendech mezi druhou a třetí v noci mělo jet několik nočních osobních vlaků v okolí Prahy, ty však zůstávají s odkazem na covid-19 zrušené.

Ve větších městech, kde jezdí noční MHD, se však změna času dotkne jejího provozu. Pražský dopravní podnik vypraví na noční linky, které jezdí v pravidelných intervalech, zpravidla o dva spoje více. Také v Brně bude jeden noční rozjezd autobusů od hlavního nádraží navíc.

Ovšem autobusy, které jedou jen jednou za noc, pojedou i tentokrát jen jednou, v jednotlivých městech to ale bude podle jiného času. V Brně a okolí se budou řídit ještě starým časem, takže například autobus v 2:13 z Kuřimi do Brna tedy pojede ve 2:13 letního času a ve 2:13 středoevropského času již ne. Také v Plzni pojede spoj N12 ve 2:10 od Mrakodrapu pouze podle končícího letního času. Zato v Ostravě pojede spoj linky 11 ve 2:13 od Plynáren do Zábřehu až podle nového času.

Čas teď není pro politiky žhavým tématem

Středoevropským časem se bude Česko i všechny sousední státy a většina dalších zemí Evropské unie řídit do posledního březnového víkendu. Potom – opět ve 2 hodiny v neděli – začne opět platit letní čas.

Letní čas prodlužuje dobu, po kterou je světlo odpoledne či večer, zato však později svítá. Původní argument pro jeho zavedení souvisel s údajnými energetickými úsporami. V českých zemích byl poprvé zaváděn v době první světové války, potom i za druhé světové války. Natrvalo se začal v Československu používat v 70. letech v době energetické krize. Do roku 1995 se letní čas zaváděl vždy na šest měsíců. Od roku následujícího trvá o měsíc déle, což odpovídá standardu Evropské unie.

V EU začala v minulé dekádě debata o konci pravidelného střídání času. Z průzkumu, který v roce 2018 provedla STEM/MARK, vyplynulo, že si to přeje 84 procent lidí. Evropská komise dokonce připravila směrnici, která s ukončením každoročních posunů počítala, a schválil ji Evropský parlament s předpokladem, že střídání ustane letos – v roce 2021.

Unie ale předpokládala, že se členské státy dohodnou, kterým časem se dál budou řídit, což se nepodařilo. V poslední době navíc musela diskuse o letním čase ustoupit jiným problémům.

Jsou státy, které v posledních letech od střídání času ustoupily. Příkladem může být Rusko, které si postupně vyzkoušelo obě varianty. Nejprve v roce 2011 zůstalo u letního času. Protože však vyšlo najevo, že některým lidem působí tmavá zimní rána velké potíže, na podzim 2014 se čas ještě jednou změnil a od té doby se Rusko řídí časem, respektive časy, které jsou přirozené pro jednotlivá jeho pásma.

Česká vláda letos v září schválila harmonogram pro změny času na příštích pět let, počítá tedy s tím, že nejméně do 25. října 2026 se nic nezmění.

  • 2022 – od 27. března do 30. října
  • 2023 – od 26. března do 29. října
  • 2024 – od 31. března do 27. října
  • 2025 – od 30. března do 26. října
  • 2026 – od 29. března do 25. října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Turistická trasa na Modrý sloup zůstane nejméně do léta uzavřená

Turistická trasa na Modrý sloup se otevře nejdříve v létě příštího roku. Správa šumavského národního parku trasu schválila, ale proti rozhodnutí se odvolaly jiné subjekty. Projekt tak nyní bude posuzovat ministerstvo životního prostředí. ČTK to řekl mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.
před 11 mminutami

Haas vytýká ANO změny názorů na návrh rozpočtu. Juchelka nechce provizorium

„V rozpočtu určitě není o sto miliard míň,“ odmítá kritiku hnutí ANO člen sněmovního mandátového a imunitního výboru Karel Haas (ODS). Tvrdí, že ANO změnilo od voleb názor na návrh rozpočtu na příští rok „minimálně pětkrát až desetkrát“. Připouští, že je schopen se bavit o výhradách Národní rozpočtové rady. Poslanec ANO Aleš Juchelka v Událostech, komentářích prohlásil, že v návrhu rozpočtu chybí 15 miliard v příjmech a 85 miliard, které prý schází třeba resortům práce a sociálních věcí, školství či zdravotnictví. Nechce prý, aby Česko bylo v rozpočtovém provizoriu. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 57 mminutami

V Česku byla vidět polární záře, šanci slibuje i další noc

Na mnoha místech nad Českem byla v noci na středu vidět poměrně výrazná polární záře. Dobrou viditelnost způsobila kombinace sluneční aktivity a dobrých meteorologických podmínek.
před 1 hhodinou

O chronické plicní nemoci neví až půl milionu Čechů. Lékaři zvou na prevenci

Lidé v Praze, Brně, Olomouci a Hradci Králové si budou moci příští týden nechat zdarma spirometrem vyšetřit funkci plic. Preventivní akci pořádají pneumologové, kteří budou hledat pacienty s takzvanou chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). V Česku podle nich žije skoro půl milionu lidí, kteří o diagnóze zatím nevědí. Vůbec nejčastěji to jsou kuřáci. Akce věkově cílí na čtyřicátníky a starší. Kromě nich a kuřáků ale lékaři doporučují dorazit i těm, kteří pracují třeba v zemědělství či chemickém průmyslu.
před 3 hhodinami

„Politické neziskovky“ by neměl financovat stát, míní Doležal z SPD

„Prosazuji změnu parlamentního systému na jednokomorový a změnu volebního systému, protože ten současný (...) je velmi diskriminační,“ řekl poslanec Tomáš Doležal (SPD) v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Ve vznikající vládě to však hnutí navrhovat nebude, není to v programovém prohlášení. Do rozpočtu chce SPD získat peníze zastavením financování „politických neziskových organizací“. Podle Doležala lze tako zajistit asi deset miliard korun. Pokud jde o školicí či přednáškovou činnost, neměl by ji platit stát, tvrdí. Uznal ale, že část výdajů směřuje na činnosti, které jsou ve veřejném zájmu, například sociální poradenství.
před 4 hhodinami

Vnitro požádá o vynětí z unijní migrační solidarity

Ministerstvo vnitra požádá Evropskou komisi o úplné osvobození od solidárních příspěvků. Úřad tak reaguje na zprávu unijní exekutivy o migraci a azylu. Podle Komise spadá Česko kvůli vysokému počtu uprchlíků z Ukrajiny do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si může požádat o vynětí z mechanismu solidarity.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Hosté Fokusu Václava Moravce diskutovali o politických kompromisech

Listopadový díl pořadu Fokus Václava Moravce se věnoval významu kompromisů a ústupků v politice. Pozvání přijali bývalý premiér Mirek Topolánek, senátorka a bývalá disidentka Hana Kordová Marvanová, bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček, historik Jaroslav Šebek, farářka Martina Viktorie Kopecká a psychoterapeut Jan Vojtko.
před 11 hhodinami

Ptačí chřipka se potvrdila ve dvou chovech

Ve velkochovu kachen ve Valdíkově na Třebíčsku se vyskytla ptačí chřipka, potvrdily laboratorní testy. V chovu se kvůli nákaze bude muset utratit osmnáct tisíc mladých týdenních a zhruba 2500 vykrmených kachen. Utrácení začne ve středu ráno, uvedl ústřední ředitel Státní veterinární správy (SVS) Zbyněk Semerád. Nákaza se vyskytla i v dalším chovu drůbeže v Lanškrouně na Orlickoústecku, který čítá asi 55 tisíc nosnic. Zaměstnanci firmy Mach Drůbež a hasiči tam s likvidací začnou ve čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...