Kabinet kývl na pomalejší valorizaci penzí a zpřísnění podmínek pro předčasný důchod

Vláda schválila návrh novely se zpomalením valorizace penzí, zpřísněním podmínek pro předčasný důchod a s novým přídavkem, který by měli důchodci a důchodkyně dostávat při vysoké inflaci. Kabinet o tom informoval na webu. Změny musí schválit parlament a podepsat prezident. Vláda by dle normy chtěla rozhodovat už letos v září o valorizaci pro příští rok. Politici opozičních hnutí ANO a SPD opakovaně uvedli, že změny nepodpoří.

Zpomalení valorizace a přísnější podmínky mají podle ministerstva práce přispět ke zmírnění propadu důchodového systému a snížení zadlužování. Výdaje na penze prudce rostou, nyní tvoří přes třicet procent státních výdajů. Loni se vyplatilo bezmála šest set miliard korun, letos by to mohlo být zhruba o devadesát miliard víc. Deficit důchodového pojištění by tak mohl činit kolem osmdesáti miliard korun.

Důchody se navyšují pravidelně vždy od ledna. Nyní se zvedají o růst cen a o polovinu růstu reálných mezd. Od příštího roku by to mělo být o růst cen pro domácnosti důchodců a o třetinu růstu reálných mezd, tedy stejně jako do roku 2018.

Předčasný důchod by měl být možný nejvýše tři roky před dosažením důchodového věku. Jít by do něj mohli lidé, kteří pracovali a platili odvody čtyřicet let. Do tohoto času by se dál započítávaly i takzvané náhradní doby, tedy třeba rodičovská.

Penze by se měla více krátit

Pobíraná částka v předčasném důchodu by se měla krátit více než dosud. Nyní se penze snižuje za každých devadesát dnů před řádným termínem. Do jednoho roku je to o 0,9 procenta základu pro výpočet důchodu, od jednoho roku do dvou let o 1,2 procenta a poté o 1,5 procenta. Nově by to mělo být za každých devadesát dnů o 1,5 procenta.

Penze se skládá ze dvou částí. Solidární základní výměra je stejná pro všechny a v zásluhovém procentním díle se odrážejí odpracované roky, výše odvodů z výdělků a počet dětí. Podle novely by se u předčasného důchodu až do řádného termínu zásluhová část valorizovat neměla.

Dočasný příspěvěk

Pokud by se ceny zvedly nejméně o pět procent od posledního přidání, měli by důchodci a důchodkyně stejně jako teď při mimořádné valorizaci dostat více peněz. Pobírat by měli dočasný přídavek.

„Forma příspěvku bude rozdělena na dvě základní oblasti – polovina hodnoty bude tvořena fixní částkou pro všechny stejnou, druhá polovina bude tvořena zvýšením, které bude odvislé od jejich procentní výměry. Tudíž bude zachována i zásluhová část,“ sdělil již v dubnu ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). 

Při vysoké inflaci by se přídavek vyplácel od července do konce roku. V pololetí by se také mimořádně zvedl zásluhový díl. Jeho navýšení by se pak bralo v potaz i při následné řádné lednové valorizaci. O kolik procent zásluhový díl v předchozím roce kvůli zdražování rostl, o tolik procent by bylo jeho běžné navýšení pak nižší.

Opoziční politici z ANO a SPD už oznámili, že změny valorizace nepodpoří. U předčasných penzí by byli jen pro některé úpravy. Proti novele se staví i odboráři.

Česká správa sociálního zabezpečení vyplácela na konci prvního čtvrtletí téměř 2,84 milionu starobních, invalidních a pozůstalostních důchodů. Starobních penzí bylo 2,36 milionu. Průměrný starobní důchod činil 19 461 korun. Své penzijní systémy mají i resorty vnitra, spravedlnosti a obrany. Vyplácejí desítky tisíc důchodů. Pobírané částky jsou vyšší než u civilních pracovníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...