Vláda podle premiéra Petra Fialy (ODS) zvažuje navýšení obranných výdajů na 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2026. ČT na základě aktuálních predikcí resortu financí spočítala, že oproti letošku by to znamenalo nárůst o téměř 34 miliard korun. K dosažení dvouprocentního závazku vůči NATO přitom letos chybí v rozpočtu skoro osm miliard.
K závazku NATO v rozpočtu chybí miliardy, vláda přesto chce dát ještě víc
4 minuty
Události: Vláda hledá miliardy navíc pro obranu
Na dalším zvyšování armádních výdajů panuje v koalici shoda. „My prostě musíme zvyšovat výdaje, které dáváme do obrany a do bezpečnosti, takže 2,2 procenta je určitě věc, o které se bavme. Peníze, které vkládáme do obrany, nejsou jenom peníze, za které se koupí nějaké zbraně, ale jsou to peníze, které současně pomáhají průmyslu, český obranný průmysl je velmi silný,“ řekl Fiala k výhledu na rok 2026.
Loňský obranný rozpočet Česka po 19 letech dosáhl dohodnutých dvou procent HDP. Peníze šly na platy vojáků i civilních zaměstnanců, zálohy na letouny F-35, vojenské důchody a dávky nebo zálohy na dopravní stroje Embraer. Letos ale k dosažení této hranice v rozpočtu chybí zhruba osm miliard korun.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) to hodlá změnit. „Budu to chtít, my jsme měli velké jednání na toto téma s panem náčelníkem generálního štábu, protože pokud nebudeme mít zajištěné celé financování, tak nemůžeme spustit některé akviziční procesy. Chceme vyrazit za panem ministrem financí,“ prohlásila Černochová.
Nadějné druhé pololetí
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je o růstu výdajů ochotný jednat. Peníze navíc by mohla obrana dostat ve druhém pololetí. „Prostě musíme splnit dvě procenta, uvidíme, jak se bude vyvíjet rozpočtový rok, uvidíme taky, jak půjdou výdaje ministerstvu obrany, ale i dalším institucím,“ uvedl.
Vláda loni na podzim schválila, aby rozpočet ministerstva obrany letos dosáhl téměř 154,5 miliardy korun. Dalších deset úřadů – mezi nimi třeba Správa státních hmotných rezerv nebo Národní bezpečnostní úřad – pak mají k tomu celkem do obrany investovat skoro 6,5 miliardy korun.
Celkem tak zatím plánuje vláda vydat necelých 161 miliard. K dosažení dvou procent HDP vyplývajících z aliančních závazků je ale potřeba o téměř osm miliard korun víc.
Ministerstvo obrany původně pro letošní rok požadovalo zvýšení výdajů na 169 miliard korun. To by v roce 2025 na splnění českého závazku vůči NATO posílat na obranu dvě procenta HDP podle prognózy ministerstva financí stačilo.
Se svým záměrem ale ministryně obrany při zářijovém jednání kabinetu o rozpočtu neuspěla. „Ministerstvo obrany sestavovalo rozpočet, návrh rozpočtu, a už v té době mohli vědět, že tam budou peníze chybět,“ soudí místopředseda sněmovního výboru pro obranu Josef Flek (STAN).
Peníze pro vojáky
Podle opozice by měl kabinet ještě letos přidat peníze na vyšší platy vojáků a na jejich výstroj. „Vojáci slyší, jak o miliardy roste rozpočet ministerstva obrany, ale oni z toho reálně nic neviděli,“ upozornil předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (nestr. za ANO).
Resort obrany zatím počítá s tím, že peníze navíc použije hlavně na nákup další výzbroje. „Nemáme peníze na všechno, co bychom potřebovali, to je realita, takže samozřejmě čím víc těch zdrojů bude, tím víc budeme schopni vykrývat mezery,“ prohlásil náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka.
Vládní politici zatím tvrdí, že letos přidají miliardy na obranu bez toho, aby museli zvyšovat plánovaný schodek rozpočtu ve výši 241 miliard.
