V Česku pokračuje mimořádné sucho. Studená vlna a přeháňky z posledních hodin ho podle meteorologů můžou nanejvýš zmírnit. Extrémní vyprahlostí půdy, kdy už usychají rostliny, trpí většina Čech nebo Jižní Morava. Zemědělci vyčíslují ztráty v miliardách. Nově by však mohli i přijít o dotace, pokud nehospodaří s půdou tak, aby nemizela voda z krajiny.
Extrémní sucho stále trvá, biti za něj mohou být i zemědělci na dotacích
Události, komentáře: Extrémní sucho stále trvá (zdroj: ČT24)
Suchem je zasažená velká část Česka. Naprosté minimum vláhy v půdě mají skoro celé Čechy s výjimkou jihu. A špatně je na tom taky i jižní Morava a Opavsko. Rostliny tam dostávají méně než deset procent toho, co by potřebovaly. A nízké hodnoty hlásí taky Vysočina nebo Olomoucko, nedostatek vody je patrný i v nádržích. Hladiny od minulého týdne znovu klesly. Například Rozkoš už má jenom čtvrtinu zásob, Orlík je zaplněný přibližně ze dvou třetin. Naopak dostatečné rezervy mají například přehrady Švihov či Josefův Důl.
Odhadem to největší sucho je přibližně na polovině českého území. „Aby se sucho definitivně vyřešilo, byl by potřeba několikadenní trvalejší a taky vydatnější déšť. A ten se bohužel v České republice v těch nadcházejících dnech neobjeví. Čekáme spíše občasný déšť nebo přeháňky,“ uvedl meteorolog České televize Pavel Karas.
Zemědělci zatím vyčíslili ztráty na jedenáct miliard. Kvůli suchu citelně zdraží například brambory. Některých plodin se letos urodilo až o třetinu míň.
„Někde se sucho opakovalo už druhý rok, takže to, co si zemědělci za sebou táhli, deficit z roku 2017, se jim bohužel nepodařilo vyrovnat, a naopak ho ještě prohloubili,“ řekl předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík.
A podle vedoucího hydroprognózy ČHMÚ Radka Čekala bude pro podzemní vody rozhodující, jaká bude zima. „Tím myslím zejména sněhové zásoby, které se vytvoří, popřípadě nevytvoří,“ řekl.
Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) se dá sucho opakující se už několikátým rokem označit za setrvalý stav. „Je to čtvrtý suchý rok v řadě. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se příští rok to mělo nějakým způsobem zlomit. Takže může jít o začátek nějakého dlouhodobého trendu,“ uvedl v Událostech, komentářích České televize ministr Brabec.
A podle něj sucho v kombinaci s extremizací počasí napovídá tomu, že to nemusí být náhoda, ale klimatický vývoj. A podle něj tak nezbývá než se na změny klimatu připravovat. „Můžeme v této chvíli dělat jenom dvě věci. Snažit se zmírňovat ty dopady a adaptovat se na ně, protože kdo se neadaptuje, tak ten zahyne,“ dodal.
A podle ministra zemědělství Miroslava Tomana (za ČSSD) není možné nechat boj s klimatem pouze na přírodě. „Odvodňovali jsme půdu dlouhé roky. Musíme se vrátit zpátky k rozumnému zemědělskému a lesnickému hospodaření,“ řekl v Událostech, komentářích Toman. Podle něj to vypadá, že projevy změny klimatu nastupují dříve, než zaznívaly prognózy. „Mluvilo se o tom, že dojde k oteplení Země o jeden až jeden a půl stupně, a předpokládalo se před nějakou dobou, že to bude v roce 2040, 2050, a vlastně my už jsme tam dneska,“ dodal.
Podle Brabce se obnovují stovky a tisíce menších vodních nádrží, jako jsou rybníky i mokřady, a hledají se nové zdroje pitné vody. A ministerstvo životního prostředí podle ministra Tomana zavádí nová pravidla pro hospodaření v krajině.
„V tuto chvíli běží takzvaný greening, to znamená ozelenění, kde se musí používat minimálně tři plodiny. My plánujeme až šest sedm plodin,“ řekl Toman.
„Pokud tato pravidla nebudou zemědělci dodržovat, tak nedostanou dotace,“ dodal s tím, že pod větším dohledem úřadů bude i eroze půdy způsobená pěstováním nevhodných plodin.
„Jsme v absolutním finále přípravy protierozní vyhlášky,“ prozradil Brabec. A podle Tomana bude změn v dohledné době více. „Ať to jsou vodárenské nádrže na pitnou vodu, ať to jsou mokřady, je to i možnost pěstování jiných plodin. Musíme se snažit jít všemi směry,“ prohlásil v reakci na slova generálního tajemníka OSN Guterrese, který v září řekl, že pokud svět nezmění do roku 2020 svůj chod, hrozí mu nebezpečí „nespoutané změny klimatu“.
„A změnit se dá strašně moc, obnova lesů, obnova rybníků. Jenom za poslední období se obnovilo minimálně 450 rybníků z dotačních peněz. Vybudovaly se nové nádrže, chystají se další věci. Takže já myslím, že za dva roky se dá udělat hodně a musíme jít tím směrem,“ dodal Toman.