Vládou schválený zákon, který má zakázat dvojí kvalitu potravin, čelí dílčí kritice, že ovlivní jen podobu obalů. Podle ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD) ho ale během měsíce doplní další zákon, který by měl velkovýrobcům zakázat, aby českým obchodníkům nedodávali potraviny nejvyšší kvality. Toman to slíbil v Otázkách Václava Moravce, jejichž hostem byl spolu s prezidentem Agrární komory Zdeňkem Jandejskem a předsedou Asociace soukromého zemědělství Josefem Stehlíkem.
Dvojí kvalita potravin: Ministr zemědělství slibuje do měsíce další zákon, který nebude řešit jen obaly
63 minut
Otázky Václava Moravce: Kvalita potravin a fungování českého zemědělství
Vláda v uplynulém týdnu schválila novely zákonů o potravinách a tabákových výrobcích a o ochraně spotřebitele, které by měly společně zamezit dalšímu prodeji zboží stejné značky v totožném obalu, ale s odlišným složením či vlastnostmi. Ministerstvo zemědělství návrhy předložilo v návaznosti na evropskou směrnici o dvojí kvalitě potravin, kterou považují čeští politici za nedostatečnou.
Kritici novel ale míní, že jediné, co mohou změnit, je podoba obalů. „Návrh pana ministra Tomana řeší jednu půlku problému: To, že budou různé obaly na různé verze potravin v Evropě. To samo o sobě je dobře, ale chybí druhá půlka – aby měl český obchod konečně právo dovézt kvalitnější potraviny,“ řekl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Podle ministra zemědělství Miroslava Tomana je ale návrh takto polovičatý jen proto, že se chystá ještě druhé opatření, které již předložený zákon předjímá. Tím má být novela zákona o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, která by měla zakázat velkovýrobcům, aby do Česka odmítli dodat zboží té nejvyšší kvality. „Je to o tom, aby obchodník, když si něco objedná, si to mohl objednat i ve vyšší kvalitě od jiného výrobce. Aby mu nadnárodní výrobce neřekl: Toto ti nedodáme, protože ti budeme dodávat pouze menší kvalitu,“ vysvětloval ministr zemědělství.
Předkládat změny ve dvou částech je podle něj nutné kvůli resortnímu rozvržení. „Vzhledem k tomu, že zákon o významné tržní síle spadá do kompetence ministerstva průmyslu a obchodu, tak jsme předložili tento zákon a zároveň řešíme, že do měsíce předložíme další,“ uvedl.
K zákonu, který již vládou prošel a nyní jej čeká cesta parlamentem, mají ale výhrady menší podnikatelé. Trest, který za případný prodej potravin jiné kvality ve stejném obalu hrozí, je totiž padesátimilionová pokuta. Podle předsedy Asociace soukromého zemědělství Josefa Stehlíka z předlohy vyplývá, že by mohla dopadnout na prodejce – třeba majitele venkovské samoobsluhy.
„Zákon dává veškerou povinnost na obchodníka, bez rozdílu, jestli je obchodník malý, nebo velký. To nikdo neřeší. Pokuty jsou až 50 milionů. My si nedovedeme představit, jak je malý obchodník schopen zjistit od svého dodavatele, jestli náhodou luncheon meat, který on mu nabízí jako nějaký typ luncheon meatu, někde v Düsseldorfu neprodává německá firma v jiné kvalitě,“ nastínil Stehlík.
Ministr Toman ale tvrdí, že se to nestane a že Státní zemědělská a potravinářská inspekce bude v případě, že zjistí porušení zákona, pokutovat toho, kdo za ně skutečně může. „SZPI si to vyhodnotí na základě analýzy rizik. Je naprosto logické, že malá prodejna se nebude hojit na tom Düsseldorfu,“ zdůraznil.
Vždy tedy podle něj bude popotahována jen velká nadnárodní firma, která například do limonády místo cukru nasype umělé sladidlo, a nikoli majitel venkovské samoobsluhy. „Tak to bude, to garantuju,“ slíbil ministr zemědělství. Když ale nový zákon představoval v pondělí na tiskové konferenci, uvedl, že až padesátimilionovou pokutu budou platit obchodníci, nikoliv nadnárodní výrobci.
České potraviny jsou kvalitní, ujišťují ministr i prezident komory
Jak Miroslav Toman, tak prezident Agrární komory Zdeněk Jandejsek přitom ujišťují, že se problémy s potravinami týkají hlavně zahraničních výrobců. U českých jsou podle nich problémy mizivé. „U nás jsou potraviny kvalitní a je potřeba k nim tak přistupovat. Kontrol, kolik u nás je a kolik k tomu máme institucí, není nikde jinde v Evropské unii. My máme nejvíce kontrol od začátku, od setí obilí až po výstup na obchody,“ míní Zdeněk Jandejsek.
Tomu však neodpovídají výsledky některých spotřebitelských testů. Například časopis dTest v poseldních dvou letech opakovaně testoval salámy, zkontroloval 88 výrobků, z nich testem neprošlo devatenáct (tedy více než pětina), ale jen tři z nich byly ze zahraničí. Mimo jiné rozbory ukázaly, že v nich bylo méně masa, než sliboval obal, případně v nich byla drůbeží bílkovina bez označení.
Toman ale takové výsledky odmítl. Čísla potravinářské inspekce jsou podle něj jiná. Z více než sedmi tisíc vzorků, které testovala, nevyhovělo jedenáct procent potravin. „Nejvíc – 25 procent – bylo z Polska, 19,39 % z Itálie a 18,23 % z Německa. To jsou objektivní výsledky,“ řekl.
Podle Josefa Stehlíka se ale čeští velkovýrobci také podílejí na problému s dvojí kvalitou. „Zaznamenali jsme, (…) že nejmenovaná velká potravinářská firma z holdingu nabízí lovecký salám, který má jiné složení pro německý trh a jiné složení pro český trh,“ uvedl.
Zákaz prodeje se ztrátou nebo i povinná marže? Možné to je
Agrární komora by chtěla české výrobce potravin dále podpořit zavedením povinných marží. Inspirovala se novým francouzským zákonem, který producentům přiznává desetinu navíc. „Ten, kdo vyrábí, prvovýrobce nebo zpracovatel, si může přidat deset procent. (…) Chceme se dostat k tomu, aby výrobce nedostal méně, než jsou výrobní náklady,“ shrnul Zdeněk Jandejsek.
Šéf Asociace soukromého zemědělství ale takovou myšlenku odmítl jako „socialistický francouzský experiment“. „Určitou logiku by mělo, kdybych jako výrobce řekl ‚toto je moje cena‘ a obchodník podle toho zákona si k tomu musel přirazit deset procent. Ale v momentu, kdy si já jako výrobce spočítám nákladovou cenu svého výrobku a pak si k tomu připočtu deset procent – kdo bude hodnotit, jestli jsem si do výdajů nespočítal něco, co tam nemělo být?“ varoval.
Ministerstvo zemědělství se přesto francouzskou myšlenkou zabývá. Podle Miroslava Tomana by nemuselo jít o povinnou desetiprocentní marži, ale přinejmenším by neměl být prodej ztrátový. „Probíhá debata mezi Agrární komorou, Potravinářskou komorou, dalšími vládními organizacemi, na úrovni zemědělského výboru za účasti pracovníků ministerstva zemědělství a připravují podklad, jakým způsobem to můžeme uplatnit v české legislativě – od zákazu prodeje se ztrátou až po deset procent. Škála je široká,“ shrnul ministr s tím, že konkrétní návrh by mohl spatřit světlo světa příští rok.
