Dokud budeme levnou montovnou, změny jako brexit nás velice ohrožují, míní poslanec Pirátů Lipavský

Nahrávám video
Lipavský: Brexit ohrozí Česko jako levnou montovnu
Zdroj: ČT24

Co bude po brexitu? To je otázka, na kterou by ráda znala odpověď britská premiérka a také zbytek Evropy. Jak může vystoupení Velké Británie z Evropské unie ohrozit české podniky a Čechy žijící v Británii, nastínil v Interview ČT24 poslanec ze zahraničního výboru sněmovny Jan Lipavský (Piráti).

Ať už řízený a zcela naplánovaný, nebo takzvaně tvrdý brexit – každá z variant bude problémem pro Velkou Británii i Evropskou unii. Současné úvahy o odložení brexitu, ke kterému má dojít na konci března, o pouhých pár měsíců přijdou poslanci Pirátů Janu Lipavskému jako nicneřešící.

„Otázka je, jestli takové odložení dává smysl, protože za ten čas se reálně nic moc nevyjedná. To jsme viděli za posledního čtvrt roku, kdy se intenzivně jedná, ale přesto žádný výsledek není,“ řekl v úterním Interview ČT24 Lipavský s tím, že ve Velké Británii následkem referenda v roce 2016 trvá už několik let politická krize.

„Pokud by se brexit odkládal, dávalo by mi smysl odložit ho třeba o jeden rok. Tak, aby se opravdu dalo něco vyjednat,“ dodal s tím, že politikům ve Velké Británii nechce radit.

Jako východisko příliš nevidí ani další referendum. „Začíná se mluvit o druhém referendu, otázkou je, nakolik je taková varianta schůdná. Příprava je opět záležitost na několik měsíců,“ upozornil.

Lipavský však zároveň připomněl, že by to nebyl první případ, kdy se nějaké referendum opakovalo, a zmínil hlasování o Lisabonské smlouvě v Irsku před deseti lety. „Pokud si parlament a premiérka chtějí nechat potvrdit smlouvu lidovým hlasováním a získat tomu legitimitu, dává mi to smysl. Stejně tak jako jestliže si chtějí znovu položit tu otázku,“ dodal.

Pro automobilky z Česka je Británie jedním z top trhů

V Interview ČT24 se Lipavský zamýšlel i nad tím, jak na tom budou po brexitu Češi žijící ve Velké Británii a české podniky, které tam vyvážejí výrobky. „Udělali jsme velice vstřícný krok, že jsme přijali dvouleté přechodné období pro občany Velké Británie žijící a pracující na území České republiky. A ten je podmíněný tím, že se Velká Británie zachová stejně vstřícně k českým občanům,“ řekl Lipavský.

„Brexit bude mít řadu dopadů, ale tento krok dá českým občanům dva roky na to, aby se s tím vypořádali,“ dodal poslanec Pirátů.

U českých exportérů jsou ale dopady podle něj nevyzpytatelnější. „Například český automobilový průmysl je úzce provázán obchodem s Velkou Británii. Těžko říct, jakým způsobem může Česká republika pomoci Škodovce, nebo kolínské TPCA, pro něž je Velká Británie jeden z top trhů,“ uvedl.

„Co se týče vývozu, pro Českou republiku je to pátý největší exportní trh, významné odbytiště. Jakmile se Velká Británie dostane za tu vnější hranici, začnou platit daně a různé celní bariéry, s tím moc neuděláme,“ dodal.

Vidí však východisko pro českou ekonomiku jako celek. A to je přestat být levnou montovnou Evropy. „Česká republika by se měla zaměřit především na inovace a na oblasti s velkou přidanou hodnotou, kde například i celní bariéra v marži nemusí hrát takovou roli. Pokud ale budeme stále montovnou Evropy, pak nás geopolitické události typu brexit ohrožují,“ nastínil.

„Pokud budeme mít průmysl, který se zaměřuje na hi-tech, nové inovace, ohrožuje nás to méně. Například se nám otevírají možnosti v oblasti umělé inteligence,“ dodal Lipavský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Český premiér Andrej Babiš vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 39 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 1 hhodinou

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 2 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...