Začala škola. Ministerstva zdravotnictví a školství si slibují, že první dva její týdny prostřednictvím plošného testování ukážou, jak bude celý školní rok vypadat. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) ale přiznal, že je mnohem méně optimistický, než byl loni 1. září. Podle dětského psychologa Václava Mertina je možné, že se u některých dětí teprve dodatečně projeví dopad toho, co v posledním roce a půl prožily, věří však, že se většina z nich dokáže snadno otřepat – ovšem za předpokladu, že se k normálu vrátí i společnost a školy zůstanou otevřené. Ministr, psycholog i pedagogové diskutovali o tom, co školáky a školy čeká, v Událostech, komentářích.
Děti s nadšením vtrhly do nového roku, ministr ale není tak optimistický jako loni
34 minut
Události, komentáře: Zpátky do škol
Ve školním roce 2019/2020 byly děti doma od března do května, v roce 2020/2021 většinou od října do prosince a po krátkém předvánočním intermezzu znovu od ledna do května. Nyní všichni doufají, že školní rok 2021/2022 se již obejde bez plošného uzavření škol, a tak školáci konečně dostanou šanci vyrovnat se s důsledky posledních dvou abnormálních roků.
Dětský psycholog Václav Mertin je přesvědčen, že pokud tu příležitost děti dostanou, využijí ji. „Vydrží spoustu věcí. Otřepou se, a když se vrátí společnost, vrátí se škola, tak se vrátí k normálu,“ uvedl. Připustil však, že se u někoho až nyní mohou projevit psychické následky uplynulého období.
„Když jsou problémy, tak držíme, a pak to povolí, je najednou dobře a my povolíme taky. Týká se to i dětí. Můžeme počítat s tím, že u některých dětí se teprve teď budou objevovat problémy, které souvisejí s tím, jak rok a půl trávily,“ podotkl.
Méně optimismu než loni
Ministr školství Robert Plaga (za ANO) přiznal, že z toho, jak bude školní rok pokračovat, má po loňských zkušenostech obavy. Ani 1. září 2020 nikdo nepočítal s tím, že by se opakovalo plošné uzavření škol, jenomže pak přišlo v mnohem větším rozsahu.
„Letos jsem mnohem ostražitější, mnohem méně optimistický a obhajuji všechny kroky, které vedou k bezpečnému a trvalému návratu žáků do škol,“ podotkl Plaga.
Výkonný ředitel vzdělávací agentury JK Education Ondřej Kania připustil, že opatření, která české úřady pro začátek školního roku připravily, jsou přiměřená. „Jsou z mého pohledu rozumná – minimálně v porovnání se Slovenskem a Chorvatskem jsou určitě mnohem lepší,“ zhodnotil povinnost nosit roušky ve společných prostorách a úvodní plošné testování žáků ve třech vlnách 1., 6. a 9. září.
Vůči ministru Plagovi je však Kania kritický kvůli loňskému podzimu. „Všichni jsme v naší síti škol věděli už na konci července loňského roku, že nárůst epidemie bude výrazný a že školy pravděpodobně zavřou. (…) Postrádal jsem snahu o to, aby školy alespoň nějakým způsobem zůstaly,“ podotkl.
Plaga sám prohlásil loňský podzim za velmi těžké období. „Mrzí mě, že situace v říjnu minulého roku dostoupila takové fáze, že jsem seděl s tehdejším ministrem Prymulou a týmem epidemiologů, matematiků a statistiků a ti říkali, že bez zavření prvních stupňů křivku nezkrotíme. To bylo nejtěžší rozhodnutí,“ řekl s odstupem necelého roku.
Ze škol nyní zní, že jsou připravené na eventualitu, že by bylo nutné přejít na distanční výuku, ačkoli úřady ujišťují, že žádný z možných scénářů vývoje s plošným zavíráním škol nepočítá. „Je příslibem ministerstva zdravotnictví, že hygienické stanice budou zasahovat lokálně,“ poukázal Plaga.
Práce je hodně, pro děti to ale může být problém
Pedagogové nyní musí hlavně začít balancovat mezi tím, že potřebují dohnat množství učiva, a tím, že si děti potřebují na školu a na sebe navzájem znovu zvyknout. „Byla by velká škoda a rozhodně by dětem neprospělo, kdybychom na ně teď nahrnuli velké množství učiva a snažili se dohnat půl učebnice, kterou jsme loni nestihli. I rámcový vzdělávací program mluví jasně, dává nám jako cíl rozvíjet klíčové kompetence a očekávané výstupy. Na to se chceme zaměřovat,“ míní učitel z pražské ZŠ Solidarita Václav Fiala.
Zdůraznil, že děti byly první den nadšené z návratu – což také takřka přehlušilo všechny obavy z příštích týdnů či měsíců.
V nejbližších dvou týdnech se budou muset učitelé také vyrovnat s tím, že některé děti, které – samy nebo jejich zákonní zástupci – odmítly plošné testování, budou muset plnit přísnější hygienické podmínky než ostatní. Budou muset nosit roušku ve třídě, kde ji testovaní či očkovaní spolužáci budou moci sejmout, při jídle si budou muset od ostatních odsednout a nebudou spolu s nimi zpívat ani cvičit. „Velmi to záleží na učitelích. (…) Může to být i zárodek většího problému,“ připustil psycholog Mertin.
Zatím se počítá s tím, že po 9. září plošné testování skončí a následně přestanou platit i dodatečná pravidla pro ty, kdo test odmítnou. V případě, že v některých okresech bude více než 25 ze sta tisíc testů pozitivních, bude zde však testování pokračovat dál.
„Pokud situace nebude dobrá, testování má pokračovat dál. Cíl bude, aby byl záchyt a žáci se dostali ze školy a nedocházelo k většímu zavírání škol,“ avizoval Robert Plaga.
