Daň z mimořádných zisků by měla platit zpětně i pro rok 2022, oznámil Jurečka

Připravovaná daň z mimořádných zisků by měla platit i pro letošní rok. Dohodli se na tom v úterý večer lídři koaličních stran, oznámil šéf vládních lidovců a vicepremiér Marian Jurečka. Neobává se toho, že by zavedení daně pro rok 2022 nebylo možné kvůli případné retroaktivitě. Podle původního návrhu měla daň platit pro roky 2023 až 2025. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob řekl, že zatím není jasné, zda se platnost daně o rok 2022 prodlouží, nebo zůstane tříletá.

„Ministerstvo financí nás ubezpečilo, že zavedení daně z mimořádných zisků už pro letošní rok by nebylo v rozporu s ústavním pořádkem,“ řekl Jurečka ČT. „Jak to přesně ministerstvo financí umí napsat do legislativního textu a je schopno vypořádat tyto otázky, to je na ministerstvu,“ dodal Jurečka s tím, že členové vlády dostanou během středy komplexní informace. Podle ministra není toto zdanění v rozporu s právním řádem.

„Jsme v situaci, kdy prokazatelně určitá část firem specifických sektorů má v letošním roce výrazně vyšší zisky kvůli situaci na energetickém trhu,“ podotkl a zmínil, že tuto daň bude chtít aplikovat i velká část států EU. „Takže já si myslím, že principálně to aplikovat na rok 2022 možné je, ale ta legislativně právní otázka musí být dořešena ze strany předkladatele,“ podotkl Jurečka s tím, že v případě, že právníci řeknou, že je to možné, tak je připraven hlasování o dani podpořit.  

Nahrávám video
Ministr Jurečka (KDU-ČSL) k dani z mimořádných zisků
Zdroj: ČT24

„Shodli jsme se, že má smysl, aby windfall tax platila i pro tento rok, protože ty neočekávané příjmy jsou zcela evidentní i letos,“ řekl Jakob o jednání K5 (lídrů pětikoaličních stran). Podle něj se při úterní debatě nerozhodlo, zda se platnost daně prodlouží na čtyři roky, nebo už se v roce 2025 nebude uplatňovat. „Je otázkou, jak legislativně bude ta včerejší dohoda do návrhu promítnuta,“ dodal.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který se ve středu dopoledne účastnil jednání sněmovního rozpočtového výboru, se před novináři k windfall tax nechtěl vyjadřovat. Poslancům předtím pouze řekl, že v době konečného schvalování návrhu rozpočtu na příští rok už bude daň z neočekávaných zisků schválena.

V úterý večer o zdanění i za letošní rok informovala na Twitteru místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti). „Bankovní a energo sektor má neočekávané zisky kvůli válce, jde to z kapes občanů a tam se mají peníze vrátit,“ napsala. Následovaly právě výhrady na retroaktivitu. „Samozřejmě, vše je zatím stále návrh a finální podoba bude známa, až vše projedná Poslanecká sněmovna a Senát. Jako u každé legislativy,“ doplnila pak místopředsedkyně sněmovny.

Podle právníků je zdanění možné

Ústavní právník Jan Kysela poznamenal, před Ústavním soudem může skončit v zásadě vše. „Ale nezdá se mi, že by byl návrh nutně předurčen ke zrušení. Bylo by však dobré, kdyby vláda dělala i něco dalšího, koncepčnějšího, aby odrazila námitku, že všechny problémy přehodila na několik subjektů, u veřejnosti třeba nepříliš populárních,“ podotkl Kysela, s jehož závěry se následně ztotožnil i ústavní právník Jan Wintr. 

Kysela dodal, že kvalifikovanou odpověď by musel opřít o přesný obsah vládního návrhu, který je třeba propojit s judikaturou Ústavního soudu. Zmínil však, že zásady právního státu vznikaly jednak v období klidu, jednak v reakci na krize. „Otázkou tudíž je, nakolik všechny či některé zásady a v jaké míře obstojí i ve výjimečných situacích,“ řekl.

Současná krize podle něj ohrožuje společenskou smlouvu spočívající v přesvědčení, že demokracie je dobrá, užitečná a efektivní forma správy věcí veřejných, pokud by nechala padnout do bídy významnou část populace, i když „zdroje jsou“. „Státy mají široké uvážení, co a jak zdaní. Evidentní je, že se objevily extrémní zisky, aniž by se o ně příslušný segment trhu nějak zvláště zasloužil,“ konstatoval. 

Chystanou daň z mimořádných zisků by měly platit energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Ministerstvo financí ji navrhlo jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšenému o dvacet procent. 

Banky podle Stanjury těží z vyšších úrokových sazeb, energetické a petrolejářské firmy z růstu cen energií po ruské invazi na Ukrajinu. Například holding Orlen Unipetrol, který je největší rafinérskou a petrochemickou společností v Česku, zaznamenal v letošním prvním čtvrtletí meziroční nárůst tržeb o 71,1 procenta na 42,6 miliardy korun. Čistý zisk bank a spořitelen podle ČNB v prvním pololetí meziročně stoupl o 23,6 miliardy na 54,61 miliardy korun.

Nekula naznačil výhrady

Stanjura sklidil kritiku za to, že s výnosem z daně počítá v navrhovaném rozpočtu na příští rok, i když zákon není ještě schválený a při projednávání se může nastavení změnit. Zavedení takzvané windfall tax tento týden kritizovala Hospodářská komora. Podle ní se zhorší předvídatelnost daňového systému. To může vést firmy ke zdražení i odradit zahraniční investory, varovala komora.

Díky zálohovému systému plateb ministerstvo financí očekává v příštím roce do rozpočtu z daně 85 miliard korun. V roce 2024 to mělo být 39 miliard korun, v posledním roce platnosti pak 25 miliard korun. Suma má sloužit k pokrytí nákladů na zastropování cen energií.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) při příchodu na středeční jednání vlády novinářům řekl, že jednání budou ještě pokračovat. Poznamenal, že by měl k případné retroaktivitě výhrady.

Zdanění i za 2022 kritizují někteří analytici

„Je pravda, že společnosti, kterých se windfall tax týká, si letos přišly vlivem současných událostí k mimořádným ziskům. Ale i v případě, že by retroaktivita nebyla problém, tak změnit pravidla těsně před koncem roku je vůči zainteresovaným firmám vyloženě nefér. Společnosti to samozřejmě přežijí. Tento krok je ale bezesporu velmi problematický a tvrdě zasahuje do jejich rozpočtu i plánů na následující období,“ sdělil David Homola ze společnosti Digitoo, které se zaměřuje na digitalizaci účetnictví.

„Kroky vlády jsou krátkozraké a neefektivní. Můžeme v přímém přenosu sledovat, jak vláda posunuje hranice právního státu. Jde si bezhlavě za co nejvyšším daňovým výnosem bez ohledu na omezení,“ uvedl analytik XTB Jiří Tyleček. Podle něj se vláda nedrží návrhů ekonomů a ohrožuje důvěru investorů v české investiční prostředí. Za čistší řešení než zavedení zmíněné daně pro letošní rok by považoval zvýšení daně z příjmů právnických a fyzických osob.

Sněmovní rozpočtový výbor ve středu také doporučil dolní komoře schválit základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Návrh rozpočtu počítá se schodkem 295 miliard korun. Příjmy mají činit 1,93 bilionu korun a výdaje 2,22 bilionu korun. Pokud sněmovna v prvním čtení tyto údaje schválí, poslanci už je nebudou smět v dalších kolech projednávání měnit. První čtení návrhu rozpočtu se má uskutečnit ve středu 26. října. Pro letošní rok počítá rozpočet se schodkem 375 miliard korun.

O rozpočtu na příští i letošní rok bude ve středečním Interview ČT24 hovořit ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ČEZ bude vyvíjet s francouzskou firmou Framatome palivo pro Dukovany

Skupina ČEZ bude spolupracovat na vývoji palivových souborů nové generace pro reaktory dukovanského typu s francouzskou firmou Framatome a dalšími evropskými provozovateli. ČEZ pokračuje v aktivitách zaměřených na diverzifikaci dodavatelů paliva pro jaderné elektrárny. V Dukovanech zatím slouží ruské palivo TVEL, loni elektrárna dostala první palivo od společnosti Westinghouse, další dodávka bude letos.
05:53Aktualizovánopřed 19 mminutami

Odvolací soud zrušil Drtinovi trest za hrnky s nacistickou tematikou

Odvolací soud zrušil tříletý podmíněný trest, který dostal ředitel nakladatelství Naše vojsko Emerich Drtina za prodej hrnků, triček či obrazů s nacistickou tematikou. Kauzu postoupil městskému úřadu k přestupkovému řízení. Uvedla to mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 5 Marika Zahradníčková. Obvodní soud uznal Drtinu loni v březnu vinným z podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka. Jemu i nakladatelství uložil také peněžitý trest.
10:15Aktualizovánopřed 26 mminutami

Vrchní soud za policejní úniky potvrdil vinu u devíti obžalovaných, část vrátil

Olomoucký vrchní soud v rozsáhlé kauze úniků policejních informací potvrdil vinu u devíti z 23 obžalovaných, mírně jim upravil podmíněné a peněžité tresty. Část případu znovu vrátil na podnět státního zástupce brněnskému krajskému soudu.
před 54 mminutami

Ceny na čerpacích stanicích v podstatě nerostou, tvrdí Schillerová. Skopeček vyčítá nekoncepčnost

Na čerpacích stanicích v Česku platí cenová regulace. Resort financí stanovuje na každý den maximální ceny pohonných hmot. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) argumentovala, že vládní opatření fungují a cena dle ní „v podstatě neroste“. Kabinet se prý snažil zakročit proti vysokým maržím prodejců. Naopak místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítl, že se vláda chová „od samého začátku nekoncepčně“. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 56 mminutami

Mrazivá rána vydrží do konce týdne, po víkendu se oteplí

Chladná a na mnoha místech i mrazivá rána vydrží v Česku do konce týdne. V pátek bude na horách v Čechách sněžit, přes den teploty vystoupají k deseti stupňům Celsia. O víkendu se budou maximální denní teploty pohybovat kolem patnácti stupňů, v příštím týdnu se oteplí k dvaceti stupňům, vyplývá z předpovědi počasí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 3 hhodinami

Video„Generál nebe“ František Peřina se narodil před 115 lety

František Peřina patřil k nejúspěšnějším československým stíhačům druhé světové války. Říkalo se mu generál nebe a byl hrozbou pro Luftwaffe při bitvě o Francii i během obrany Velké Británie. Do války vstoupil už jako legenda. V roce 1937 reprezentoval vlast v letecké akrobacii v Curychu. Potkal se tam i s piloty z Francie, se kterými později bojoval bok po boku. „Tohle je důkaz, že jsem sestřelil sedm aeroplánů ve třech dnech, což kromě mě nikdo během té francouzské kampaně nedokázal,“ ukázal v roce 1995 svou medaili Peřina. Narodil se před 115 lety.
před 4 hhodinami

Soud podruhé projedná propuštění nejdéle vězněného Čecha

Okresní soud v Mostě se bude opět zabývat návrhem na propuštění nejdéle vězněného Čecha Zdeňka Navrátila, dříve Vocáska. Spis se prvoinstančnímu soudu vrátil z odvolacího soudu v Ústí nad Labem. Navrátil, který si odpykává trest za dvě vraždy, za mřížemi dosud strávil téměř 39 let. Jednání začne v deset hodin dopoledne, v soudní síni se očekává velký zájem médií.
před 8 hhodinami

Průměrná sazba hypoték je podle Hypoindexu nejvýše od roku 2024

Průměrná sazba hypoték počátkem dubna výrazně meziměsíčně stoupla o 0,29 bodu na 5,18 procenta, reagovala na dopady konfliktu na Blízkém východě. Je tak nejvýše od prosince 2024. Vyplývá to z údajů Swiss Life Hypoindexu, který se zpracovává na základě nabídkových sazeb na začátku každého měsíce. Metodika odráží aktuální průměrnou nabídkovou sazbu hypotečního úvěru pro osmdesát procent hodnoty nemovitosti.
před 11 hhodinami
Načítání...