Sociální demokraté předali ministryni financí návrhy, jak příjmy rozpočtu na příští rok posílit o 30 miliard korun. V rozhovoru pro ČT to řekl šéf ČSSD Jan Hamáček. Skoro polovinu mají tvořit peníze z bankovní daně, ke které se však koaliční ANO staví zdrženlivě. Sociální demokraté chtějí projednat i další změny, třeba v zákoníku práce.
„Balík, který od nás paní (ministryně financí) Schillerová dostala, by znamenal 30 miliard,“ tvrdí vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček. Hlavní část příjmů má být 14 miliard z bankovní daně. Namísto současných 19 procent by banky měly podle návrhu platit 25 procent.
Jednu miliardu by měla podle ČSSD přinést digitální daň, která by dopadla na firmy, jako je Google či Facebook. Další peníze by pak stát vybral zvýšením spotřební daně (z alkoholu, tabáku a pohonných hmot) a daně z hazardu.
Premiér ale o bankovní dani, která má být hlavním zdrojem nových příjmů, opakovaně odmítl jednat. „Nebude to předmětem koaličního jednání. Je to předmětem vyjednávání, já také vyjednávám s paní Schillerovou,“ upozorňuje Andrej Babiš (ANO). Hamáčka však takový postoj neznepokojuje. „Premiér s námi v nějakém momentě jednat bude,“ věří šéf sociální demokracie.
Kritiku, že banky promítnou novou daň do poplatků, které pak dopadnou na zákazníky, ČSSD odmítá. Tvrdí, že ani v minulosti, třeba při zavádění odvodu z povinného ručení, ceny nevzrostly. „Nic takového se nestalo. Podle rozboru, který jsem si nechal zpracovat, platba za povinné ručení klesla za deset let o 20 procent,“ říká Hamáček.
Na projednání v koaliční radě čekají i další zákony
Sociální demokraté teď budou požadovat svolání koaliční rady v co nejbližším termínu. Kromě rozpočtu chtějí mluvit i o zákonech, které podle nich čekají už dlouho na projednání. „Já mám devět zákonů, které čekají na projednání v koaliční radě,“ hlásí ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Jedním z nich jsou změny zákoníku práce. Právě úpravy v zaměstnávání má podle zprávy Evropské komise začít Česko řešit co nejdříve. Kvůli digitalizaci a robotizaci má zaniknout desetina pracovních míst.
„Horizont je asi 15 let, ale přes to všechno to neznamená, že to bude až za 15 let. Bude to v průběhu a bude záležet, jak rychle se budou zavádět nové technologie,“ míní předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy je obava z rušení míst zbytečná. Kvůli stárnutí populace totiž bude na trhu každý rok o 30 tisíc zaměstnanců méně.
Jednou z cest, jak udržet nízkou nezaměstnanost, má být zkracování pracovní doby. Některé firmy už tento model testují, například přidávají zaměstnancům k volnému víkendu ještě pátek. Jinde zase zkracují pracovní dobu třeba na 35 hodin, a to za cenu dalších částečných úvazků.
Maláčová chce odměny za celoživotní vzdělávání
Ministerstvo práce také chce lidi motivovat, aby se zapojili do celoživotního vzdělávání. „V Evropě se dobře osvědčil systém vzdělávacích kont. Když se lidé dobrovolně vzdělávají v průběhu celé kariéry, tak pak mohou být odměňováni, když přijdou o práci ve smyslu pojištění v nezaměstnanosti,“ míní Maláčová.
Ani to ale nemá u hnutí ANO odezvu. „Já nejsem úplně ztotožněna s povinností celoživotního vzdělávání, ale spíš s možností. A pak s následným odměňováním těch zaměstnanců a zaměstnavatelů, kteří do toho vstoupí,“ říká poslankyně ANO Radka Maxová.
„Ti, kteří už jsou na pracovním trhu, donutí situace sama o sobě, protože když přijdou o práci, tak bude hodně na nich, aby se snažili si doplnit vzdělání,“ podotýká poslankyně Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
„Měli bychom se i s ministerstvem školství zaobírat potřebami budoucího průmyslu,“ domnívá se zase poslankyně KSČM Hana Aulická Jírovcová.
