Čeští žáci čtvrtého ročníku základních škol byli v mezinárodním srovnání v roce 2019 nadprůměrní v matematice i přírodovědě. Zjistilo to testování TIMSS, které probíhalo v osmapadesáti zemích světa a jehož výsledky v úterý představila Česká školní inspekce. V případě počtů jde o lepší výsledek než při předešlém testování před pěti lety.
Přírodovědné a matematické dovednosti žáků čtvrtých tříd byly loni v květnu v Česku ověřovány na 210 základních školách za účasti více než 6500 žáků. Testování TIMSS 2019 pro čtvrté ročníky se uskutečnilo v 58 zemích, mezi nimiž jsou vedle evropských států například Kanada, USA, Japonsko, Chile a Jihoafrická republika. Nejlepší byly tradičně děti v asijských zemích, v obou předmětech dosáhli nejlepších výsledků žáci v Singapuru.
Čeští žáci skončili v matematice na 16. místě z 58, v přírodovědě byli třináctí. „Dosáhli jsme nadprůměrných výsledků, a to jak ve srovnání se všemi zúčastněnými zeměmi, tak ve srovnání se vzdělávacími systémy Evropské unie,“ komentoval tuzemskou bilanci ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
„Po 24 letech jsme se v matematice a přírodovědě dostali na úroveň výsledků z roku 1995,“ doplnil. V Evropě podle něj byli nejlepší žáci z Lotyšska a Litvy, severských zemí nebo Anglie.
Školní inspekce: Kvůli pandemii by letos výsledky vypadaly jinak
Testování se dělalo v době před vypuknutím koronavirové pandemie, kdy ve školách fungovala běžná výuka. Letos na jaře i na podzim kvůli šíření nákazy covidu-19 školy v Česku přešly na výuku na dálku a zhruba 20 procent, tedy asi 250 tisíc žáků základních škol, nemělo možnost on-line připojení. Zatloukal proto připustil, že by asi teď výsledky testování vypadaly jinak.
Podle ústředního inspektora ale může být bilance inspirací pro to, co je třeba zlepšit v budoucnu. Díky testování těsně před vypuknutím koronavirové krize bude pak po dalších testech za čtyři roky jasně vidět, jaký vliv na vzdělávání pandemie měla, řekl. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) doplnil, že v roce 2023 by se měli testovat i osmáci.
Jako silné stránky v matematice se podle Zatloukala ukázaly loni úlohy zaměřené na uvažování, čísla a geometrii. V práci s daty se ale čtvrťáci oproti roku 2015 zhoršili. V přírodovědě jsou úspěšnější v uplatňování znalostí v modelových situacích, slabou stránkou je neživá příroda. Za důvody zlepšování výsledků od roku 2007 označil Zatloukal to, že učitelé lépe pracují se školními plány, více se sami vzdělávají a mění se výuka matematiky.
Testování podle něj loni opět potvrdilo, že na úspěchy žáků v ČR má velký vliv rodina. Praha nebo Zlínský kraj, kde žijí bohatší lidé, má ve srovnání s chudším Karlovarským či Ústeckým krajem zhruba dvojnásobek žáků s nejlepšími výsledky. Potvrdilo se také to, že důležitou roli ve vzdělávacím systému hraje i školka, dodal.
