Česko stáhlo žalobu kvůli Turówu. Peníze z Polska přišly, potvrdil Úřad vlády i Liberecký kraj

Česko stáhlo žalobu, kterou na Polsko podalo kvůli tomu, že povolilo prodloužit těžbu hnědého uhlí v Dole Turów u hranic Libereckého kraje. Polsko zaslalo smluvenou částku, informoval úřad vlády. Česko tím podmiňovalo stažení žaloby. Část peněz již přišla i na účet Libereckého kraje. Polský premiér a jeho český protějšek Petr Fiala ve čtvrtek podepsali mezivládní dohodu o řešení vlivu těžební činnosti v Dole Turów.

„Česká republika stáhla žalobu u Soudního dvora Evropské unie, protože Polsko splnilo dohodnutou podmínku a zaslalo finanční kompenzace kvůli hnědouhelnému Dolu Turów,“ potvrdil mluvčí vlády Václav Smolka. Polsko zaslalo smluvenou částku 45 milionů eur (zhruba 1,08 miliardy korun).

Také ministryně životního prostředí Hubáčková (za KDU-ČSL) sdělila, že od Polska její úřad obdržel domluvenou částku na řešení vlivu těžební činnosti v dole u českých hranic. 

„Tím je věc zcela ukončená,“ řekl polský premiér Mateusz Morawiecki ke stažení žaloby. Podmínkou pro to, aby Praha žalobu stáhla, bylo, že Polsko zaplatí 45 milionů eur, což je více než miliarda korun, za škody způsobené těžbou v dole. Polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová ve čtvrtek večer informovala, že Polsko peníze už převedlo. 

Na transparentní účet Fondu Turów-ČR-PL Libereckého kraje dorazilo už ve čtvrtek deset milionů eur (240,9 milionu korun) od polského vlastníka dolu Turów a sousední elektrárny společnosti PGE. ČTK o tom informoval mluvčí krajského úřadu Filip Trdla. Na účet by mělo ještě dorazit 25 milionů eur (602 milionů korun) od polské vlády.

Česko se na unijní soud obrátilo loni v únoru poté, co polské úřady schválily prodloužení těžby v Dole Turów do roku 2026. Podle české vlády se tak stalo bez dostatečného posouzení vlivu dalších prací na životní prostředí, což je i názor Evropské komise.

Varšava veškeré námitky Prahy i Bruselu odmítala. Soudci v Lucemburku pak loni v květnu nařídili Polsku ukončit práce v dole až do vydání konečného rozsudku. Protože Varšava se odmítla podřídit a těžba pokračuje, vyměřil soud Polsku pokutu půl milionu eur (12,2 milionu korun) denně.

Pokuta se Polsku má přestat načítat právě dnem, kdy Česko žalobu stáhne. Mluvčí Evropské komise Adalbert Jahnz ve čtvrtek řekl, že doposud uložené penále ale Varšava zaplatit musí a EK se mu chystá první část dlužné sumy strhnout z unijních dotací. Premiér Morawiecki o tom ovšem chce vyjednávat s unijními institucemi.

Důl Turów zásobuje uhlím nedalekou elektrárnu. Ta je podle polské strany nezbytná pro zajištění energetické bezpečnosti země. Obyvatelé příhraničních obcí na české straně hranice ovšem poukazují na to, že v oblasti kvůli těžbě ubývá spodní vody a stěžují si i na hluk a znečištění prachem.

Nesouhlas některých místních s dohodou

Polsko musí dostavit podzemní stěnu, v dohodě také zaručuje její funkčnost. Stěna má zabránit odtékání podzemních vod z českého území. Mezi další opatření, která mají snížit dopad těžby na obyvatele okolních obcí, patří výstavba zemního valu. Ten má chránit před hlukem, prachem a světelným smogem. Polsko taky české straně umožnilo kontrolu činnosti v dole a monitoring negativních dopadů spojených s rozšiřováním těžby.

obrázek
Zdroj: ČT24

Nekteří starostové kritizují fakt, že dohodu zatím neviděli, obecně ji ale vítají. Věří, že se uklidní vypjaté vztahy s polskými sousedy. Milan Starec ze Sousedského spolku Uhelná například kritizuje polohu těsníci stěny, která podle něj nezabrání úniku vody z jejich obce.

„Teď máme díky dohodě garantovanou funkčnost podzemní stěny a můžeme ji kontrolovat, to do včerejška nebylo,“ říká místostarosta Frýdlantu Dan Ramzer (ODS). Věří, že do budoucna si společně obce funkčnost pohlídají.

„Pro nás jako pro obce na Frýdlantském výběžku je to jistota, že když dojde ke ztrátě vody, tak budeme mít prostředky na nové přivaděče, které už plánujeme,“ doplňuje pak starosta Heřmanic Vladimír Stříbrný (SLK). Mrzí ho ale, že doba soudního dohledu bude pouze pět let.

I v Polsku pak lidé především v regionu okolo města Bogatynia přijetí dohody vítají, uvádí zpravodaj ČT Lukáš Mathé.

Mezníky sporu o Důl Turów
Zdroj: ČT24

Dlouholetý spor

Důl Turów hnědým uhlím zásobuje hlavně sousední elektrárnu v Bogatyni skupiny PGE. Ta chce v místě těžit až do roku 2044. Na úbytek podzemní vody, kvůli těžbě na druhé straně hranic, upozorňují lidé z Frýdlantska už od 80. let.

Před třemi lety polská strana zveřejnila dokumenty k rozšíření těžby. Česko potvrdilo, že je proti. O rok později podalo na Polsko žalobu k soudnímu dvoru Evropské unie a žádalo, aby zastavil těžbu. Soud těžbu zastavil, v dole se přesto dál těží, a to i navzdory sankcím z EU půl milionu eur za každý den nepovolené těžby.

„Hned příští týden začneme jednat s obcemi, s vodohospodářskými společnostmi a budeme chtít vědět, jak jsou připraveni na rozšíření infrastruktury. Jde o úpravny pitné vody, samostané vodovody i propojení vodovodů mezi sebou,“ vyjmenovává radní pro životní prostředí Libereckého kraje Václav Židek (Piráti).

Vyhodnocovat se nyní podle něj budou data z okolí dolu, doplní se těsnicí stěna a na základě nového hydrologického modelu se ověří, jestli voda neodtéká ještě někam jinam.

Tlak na zveřejnění dohody

Ekologická organizace Greenpeace pak v pátek vyzvala vládu, aby rychle zveřejnila smlouvu o řešení vlivu těžby. Mluvčí vlády Smolka ve čtvrtek uvedl, že bude v nejbližší době zveřejněna ve sbírce mezinárodních smluv.

„Znění smlouvy je stále neznámé, přestože je už podepsaná a Česká republika se na jejím základě chystá stáhnout žalobu u evropského soudu. Stále tedy nevíme, co vlastně vláda podepsala a k čemu všemu se zavázala. Veřejnost má přitom právo smlouvu znát,“ uvedla koordinátorka uhelné kampaně Greenpeace Nikol Krejčová.

Krejčová opět kritizovala průběh vyjednávání smlouvy. „Česká vláda v kauze Turów v poslední době více komunikovala s polskou vládou než s vlastními občany. Tím, že schválila smlouvu, která nechrání české zásoby vody, zavázala se ke stažení žaloby proti Dolu Turów a snížila dobu dohledu evropského soudu, pouze vychází vstříc Polsku, které nechce platit pokuty za pokračování ilegální těžby kvůli nerespektovaní rozhodnutí evropského soudu,“ uvedla.

Organizace Greenpeace a Frank Bold tvrdí, že je smlouva protiprávní, neboť dostatečně neochrání životní prostředí v českém příhraničí a tamní zásoby vody. Ministryně životního prostředí Hubáčková v reakci napsala, že obsah smlouvy není v rozporu s českým ani s evropským právem. Tvrzení organizací označila za absurdní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zbrojovka po požáru v Pardubicích očekává škody ve stamilionech

Zbrojařská společnost LPP Holding předpokládá, že škody po pátečním požáru v její hale a administrativní budově v Pardubicích budou ve stamilionech korun. Televizi Nova to v neděli řekla a ČTK potvrdila mluvčí firmy Martina Tauberová. Policie požár prověřuje pro podezření na teroristický útok. Pracuje se čtyřmi verzemi vzniku požáru, u všech s podezřením na úmyslné zavinění. Ohledání místa ukončili policisté v neděli ráno.
12:40Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoTejc chce snížit počet soudů a státních zastupitelství, mají se slučovat i rušit

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chystá reformu soudnictví, v rámci níž chce rušit či slučovat soudy a státní zastupitelství. Očekává úspory a větší efektivitu. „Hlavním cílem je, abychom neměli přebujelý management,“ vysvětlil ministr, který chce rovněž zpomalit jmenování nových soudců. Opozice i někteří justiční funkcionáři však varují před možným snížením dostupnosti spravedlnosti i technickou náročností reformy. Prezident Soudcovské unie Libor Vávra se obává technických problémů při migraci dat a upozorňuje na problematické aspekty nejmenování nových soudců. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Karel Dvořák (STAN) plán považuje za krátkozraké rozhodnutí. Prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna proti slučování státních zastupitelství není.
před 2 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 2 hhodinami

Za bezpečnost odpovídá i stát, tepal Červíček výrok Babiše. Vondráček se premiéra zastal

Nedělní debata moderovaná Martinem Řezníčkem se věnovala především požáru haly LPP Holdingu v Pardubicích. Senátor a bývalý policejní prezident Martin Červíček (ODS) kritizoval výrok premiéra Andreje Babiše (ANO), podle něhož si mají firmy zajišťovat bezpečnost především samy, zatímco předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) premiéra hájil a mluvil o nutnosti spolupráce. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib označil Babišův výrok za nehorázný. Vládní zmocněnec Filip Turek (za Motoristy) odmítl, že by kabinet v oblasti bezpečnosti něco zásadního zanedbal. Hosté diskuse se věnovali také tomu, kdo má Česko zastupovat na červnovém summitu NATO.
16:12Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoHosté Nedělní debaty mluvili o demokracii a občanské společnosti

Na sobotní demonstraci Milionu chvilek proti určitým krokům vlády se dle organizátorů v Praze na Letné sešly statisíce lidí. Podle předsedy spolku Mikuláše Mináře je to signál pro vládu, ale i zpráva pro opozici. Občany vybídl, aby podporovali politické strany nebo do nich i vstoupili. „Každý si musí najít svůj způsob občanské iniciativy,“ míní Minář. Bývalý novinář a politik Vladimír Mlynář se proti rétorice Milionu chvilek vymezil. „Nemám pocit, že je unášen stát,“ podotkl Mlynář s tím, že ačkoli se mu řada vládních kroků nelíbí, „důvod jít demonstrovat neviděl“. Ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek s Mlynářem souhlasí v tom, že podstata demokracie ohrožena není, demonstraci však vnímá jako kultivovaný dialog s vládou. „S oponentem se má hledat kompromis,“ myslí si Pánek. Nedělní debatu ČT moderoval Martin Řezníček.
před 7 hhodinami

Dotace na zadržování vody v krajině se tenčí, resort chce do budoucna víc peněz

Dotace na revitalizace toků a budování tůní se tenčí. Jde o poslední peníze na opatření, jak udržet vodu v krajině. Možnost žádat o podporu skončí v červnu. A nejde jen o ně. Ministerstvo životního prostředí už také rozdělilo víc než tři čtvrtiny prostředků, které má z unijních fondů k dispozici.
před 9 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 9 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 14 hhodinami
Načítání...