Česko stáhlo žalobu kvůli Turówu. Peníze z Polska přišly, potvrdil Úřad vlády i Liberecký kraj

Česko stáhlo žalobu, kterou na Polsko podalo kvůli tomu, že povolilo prodloužit těžbu hnědého uhlí v Dole Turów u hranic Libereckého kraje. Polsko zaslalo smluvenou částku, informoval úřad vlády. Česko tím podmiňovalo stažení žaloby. Část peněz již přišla i na účet Libereckého kraje. Polský premiér a jeho český protějšek Petr Fiala ve čtvrtek podepsali mezivládní dohodu o řešení vlivu těžební činnosti v Dole Turów.

„Česká republika stáhla žalobu u Soudního dvora Evropské unie, protože Polsko splnilo dohodnutou podmínku a zaslalo finanční kompenzace kvůli hnědouhelnému Dolu Turów,“ potvrdil mluvčí vlády Václav Smolka. Polsko zaslalo smluvenou částku 45 milionů eur (zhruba 1,08 miliardy korun).

Také ministryně životního prostředí Hubáčková (za KDU-ČSL) sdělila, že od Polska její úřad obdržel domluvenou částku na řešení vlivu těžební činnosti v dole u českých hranic. 

„Tím je věc zcela ukončená,“ řekl polský premiér Mateusz Morawiecki ke stažení žaloby. Podmínkou pro to, aby Praha žalobu stáhla, bylo, že Polsko zaplatí 45 milionů eur, což je více než miliarda korun, za škody způsobené těžbou v dole. Polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová ve čtvrtek večer informovala, že Polsko peníze už převedlo. 

Na transparentní účet Fondu Turów-ČR-PL Libereckého kraje dorazilo už ve čtvrtek deset milionů eur (240,9 milionu korun) od polského vlastníka dolu Turów a sousední elektrárny společnosti PGE. ČTK o tom informoval mluvčí krajského úřadu Filip Trdla. Na účet by mělo ještě dorazit 25 milionů eur (602 milionů korun) od polské vlády.

Česko se na unijní soud obrátilo loni v únoru poté, co polské úřady schválily prodloužení těžby v Dole Turów do roku 2026. Podle české vlády se tak stalo bez dostatečného posouzení vlivu dalších prací na životní prostředí, což je i názor Evropské komise.

Varšava veškeré námitky Prahy i Bruselu odmítala. Soudci v Lucemburku pak loni v květnu nařídili Polsku ukončit práce v dole až do vydání konečného rozsudku. Protože Varšava se odmítla podřídit a těžba pokračuje, vyměřil soud Polsku pokutu půl milionu eur (12,2 milionu korun) denně.

Pokuta se Polsku má přestat načítat právě dnem, kdy Česko žalobu stáhne. Mluvčí Evropské komise Adalbert Jahnz ve čtvrtek řekl, že doposud uložené penále ale Varšava zaplatit musí a EK se mu chystá první část dlužné sumy strhnout z unijních dotací. Premiér Morawiecki o tom ovšem chce vyjednávat s unijními institucemi.

Důl Turów zásobuje uhlím nedalekou elektrárnu. Ta je podle polské strany nezbytná pro zajištění energetické bezpečnosti země. Obyvatelé příhraničních obcí na české straně hranice ovšem poukazují na to, že v oblasti kvůli těžbě ubývá spodní vody a stěžují si i na hluk a znečištění prachem.

Nesouhlas některých místních s dohodou

Polsko musí dostavit podzemní stěnu, v dohodě také zaručuje její funkčnost. Stěna má zabránit odtékání podzemních vod z českého území. Mezi další opatření, která mají snížit dopad těžby na obyvatele okolních obcí, patří výstavba zemního valu. Ten má chránit před hlukem, prachem a světelným smogem. Polsko taky české straně umožnilo kontrolu činnosti v dole a monitoring negativních dopadů spojených s rozšiřováním těžby.

obrázek
Zdroj: ČT24

Nekteří starostové kritizují fakt, že dohodu zatím neviděli, obecně ji ale vítají. Věří, že se uklidní vypjaté vztahy s polskými sousedy. Milan Starec ze Sousedského spolku Uhelná například kritizuje polohu těsníci stěny, která podle něj nezabrání úniku vody z jejich obce.

„Teď máme díky dohodě garantovanou funkčnost podzemní stěny a můžeme ji kontrolovat, to do včerejška nebylo,“ říká místostarosta Frýdlantu Dan Ramzer (ODS). Věří, že do budoucna si společně obce funkčnost pohlídají.

„Pro nás jako pro obce na Frýdlantském výběžku je to jistota, že když dojde ke ztrátě vody, tak budeme mít prostředky na nové přivaděče, které už plánujeme,“ doplňuje pak starosta Heřmanic Vladimír Stříbrný (SLK). Mrzí ho ale, že doba soudního dohledu bude pouze pět let.

I v Polsku pak lidé především v regionu okolo města Bogatynia přijetí dohody vítají, uvádí zpravodaj ČT Lukáš Mathé.

Mezníky sporu o Důl Turów
Zdroj: ČT24

Dlouholetý spor

Důl Turów hnědým uhlím zásobuje hlavně sousední elektrárnu v Bogatyni skupiny PGE. Ta chce v místě těžit až do roku 2044. Na úbytek podzemní vody, kvůli těžbě na druhé straně hranic, upozorňují lidé z Frýdlantska už od 80. let.

Před třemi lety polská strana zveřejnila dokumenty k rozšíření těžby. Česko potvrdilo, že je proti. O rok později podalo na Polsko žalobu k soudnímu dvoru Evropské unie a žádalo, aby zastavil těžbu. Soud těžbu zastavil, v dole se přesto dál těží, a to i navzdory sankcím z EU půl milionu eur za každý den nepovolené těžby.

„Hned příští týden začneme jednat s obcemi, s vodohospodářskými společnostmi a budeme chtít vědět, jak jsou připraveni na rozšíření infrastruktury. Jde o úpravny pitné vody, samostané vodovody i propojení vodovodů mezi sebou,“ vyjmenovává radní pro životní prostředí Libereckého kraje Václav Židek (Piráti).

Vyhodnocovat se nyní podle něj budou data z okolí dolu, doplní se těsnicí stěna a na základě nového hydrologického modelu se ověří, jestli voda neodtéká ještě někam jinam.

Tlak na zveřejnění dohody

Ekologická organizace Greenpeace pak v pátek vyzvala vládu, aby rychle zveřejnila smlouvu o řešení vlivu těžby. Mluvčí vlády Smolka ve čtvrtek uvedl, že bude v nejbližší době zveřejněna ve sbírce mezinárodních smluv.

„Znění smlouvy je stále neznámé, přestože je už podepsaná a Česká republika se na jejím základě chystá stáhnout žalobu u evropského soudu. Stále tedy nevíme, co vlastně vláda podepsala a k čemu všemu se zavázala. Veřejnost má přitom právo smlouvu znát,“ uvedla koordinátorka uhelné kampaně Greenpeace Nikol Krejčová.

Krejčová opět kritizovala průběh vyjednávání smlouvy. „Česká vláda v kauze Turów v poslední době více komunikovala s polskou vládou než s vlastními občany. Tím, že schválila smlouvu, která nechrání české zásoby vody, zavázala se ke stažení žaloby proti Dolu Turów a snížila dobu dohledu evropského soudu, pouze vychází vstříc Polsku, které nechce platit pokuty za pokračování ilegální těžby kvůli nerespektovaní rozhodnutí evropského soudu,“ uvedla.

Organizace Greenpeace a Frank Bold tvrdí, že je smlouva protiprávní, neboť dostatečně neochrání životní prostředí v českém příhraničí a tamní zásoby vody. Ministryně životního prostředí Hubáčková v reakci napsala, že obsah smlouvy není v rozporu s českým ani s evropským právem. Tvrzení organizací označila za absurdní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pro Magyara bude těžké naplnit sliby, říká Petříček. Dle Kotena se může stát kopií Orbána

„Péter Magyar možná v budoucnu může být určitou kopií Viktora Orbána, i když na některé věci může mít jiné názory,“ prohlásil v Událostech, komentářích místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD). Podle bývalého ministra zahraničí a současného poradce prezidenta Petra Pavla Tomáše Petříčka je otázkou, jak předseda vítězné strany Tisza dostojí velkým očekáváním. Debaty moderované Terezou Řezníčkovou se účastnili také exministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) a někdejší ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).
před 5 mminutami

Pospíšil svědčil v kauze Dozimetr. Nebyl si prý vědom ničeho nezákonného

Poslanec a bývalý náměstek pražského primátora Jiří Pospíšil (TOP 09) u úterního hlavního líčení v kauze Dozimetr uvedl, že si nebyl vědomý ničeho nezákonného. Dělal pouze politická rozhodnutí. Pospíšil, který se několikrát setkal s hlavním obžalovaným v případě rozsáhlé korupce v pražském dopravním podniku (DPP), zlínským podnikatelem Michalem Redlem, vystupuje u soudu jako svědek.
před 15 mminutami

VideoNa Písecku testují drony k ochraně kritické infrastruktury či záchraně lidí

Výzkumníci z Českého vysokého učení technického (ČVUT) testují na Písecku drony, které mohou pomáhat v krizových situacích, jako jsou živelné pohromy, hledání ztracených lidí či krize v elektrárnách. Stroje dokážou létat i bez signálu GPS a naprostá většina komponentů by měla být česká. „Většina evropských výrobců je na Číně dost závislá, ale všichni to teď chápou a snaží se do posledního kabelu vyvíjet tuzemsky nebo v okolí,“ vysvětluje vedoucí výzkumné skupiny Martin Saska. Vývojáři chtějí mít jistotu, že nejsou v dronech špionážní čipy a že je budou schopní kompletně vyrobit i v době, kdy bude na světovém trhu problém s dodávkami.
před 4 hhodinami

Sněmovna by mohla zrychleně projednat zákon k regulaci cen pohonných hmot

Poslanci by mohli v úterý projednat zrychleně ve stavu legislativní nouze návrh zákona, který by vládě umožnil regulovat ceny pohonných hmot nařízením. Řádná dubnová schůze dolní komory začne odpoledne. Opět se očekávají opoziční snahy o doplnění či úpravy jejího programu.
04:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Nová spotřebitelská pravidla přinesou tlačítko pro odstoupení od smlouvy

Poslanecká sněmovna v březnu v úvodním kole schválila předlohu, jejímž cílem je více chránit spotřebitele při sjednávání finančních služeb na dálku. Jednou z hlavních novinek bude takzvané tlačítko odstoupení od smlouvy. Nová pravidla by mohla začít platit už 19. června, na kdy kabinet navrhuje začátek účinnosti.
před 4 hhodinami

Konflikt na Blízkém východě zvedá ceny letenek, zdražit mohou i letní dovolené

Nejen do cen letenek, ale i letních dovolených se může promítnout dražší letecké palivo, za nímž stojí konflikt na Blízkém východě. Cestovní kanceláře zatím plošně nezdražují, růst cen zhruba o desetinu je ale do budoucna možný. Dálkové lety jsou už nyní dražší i o tisíce korun.
před 5 hhodinami

Soud za pronásledování chartisty potrestal důstojníky StB podmínkami

Podmínkami od dvou do tří let potrestal Obvodní soud pro Prahu 1 čtyři bývalé důstojníky Státní bezpečnosti (StB), kteří v osmdesátých letech pronásledovali chartistu a člena Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) Karla Freunda. U pátého z obžalovaných soud od trestu upustil kvůli předchozí sankci. Soudkyně uznala muže vinnými ze zneužití pravomoci úřední osoby. Rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 15 hhodinami

Neudržitelné, tratíme miliony. Zemědělci si stěžují na nízké výkupní ceny mléka

Na zemědělce dopadají nízké výkupní ceny mléka, za litr dostávají aktuálně zhruba o tři koruny méně než před rokem. Někteří chovatelé se už dostávají pod hranici výrobních nákladů. Situace je podle agrárníků dlouhodobě neudržitelná. Na jejím vzniku se podílelo i uvalení čínských cel na evropské mléčné výrobky.
před 15 hhodinami
Načítání...