Zatímco v uplynulém roce rozhodovali Češi ve volbách o prezidentovi, zastupitelstvech obcí i třetině Senátu, letos je čekají jenom jediné volby – do Evropského parlamentu. A to v roce, kdy si země bude připomínat 15 let od vstupu do Evropské unie. Bude to ale i 20 let, co je Česko v Severoatlantické alianci, a 30 let, co se sametovou revolucí padl komunistický režim.
Evropské volby se budou konat ve všech státech Evropské unie na konci května. Z více než sedmi set europoslanců bude těch z Česka 21. Eurovolby patří u nás mezi ty s nejnižší účastí – v roce 2014 dorazilo k urnám jen 18 procent voličů. Pro srovnání, při podzimních obecních volbách to bylo 47 procent.
Některé strany už mají jasno, kdo bude lídrem jejich evropské kandidátky, jiné budou ještě vybírat. Platí to i pro nejsilnější tuzemský politický subjekt – hnutí ANO. Kdo bude za hnutí kandidovat do europarlamentu, teď rozhodují v jednotlivých krajích. Šéf ANO Andrej Babiš by chtěl, aby jedničkou byla současná europoslankyně Dita Charanzová (za ANO).
„Téma kampaně je boj za české zájmy v Evropě, potřebujeme dořešit vnitřní trh, je to samozřejmě obrana Evropy, vize Evropy,“ vyjmenoval Babiš.
Zato ODS už má ohledně lídra jasno. Povede je do voleb současný europoslanec Jan Zahradil (ODS). Strana jde do voleb s tím, že chce pružnou Unii, kde mají státy dostatek volnosti v míře integrace.
„My chceme být v Evropské unii, záleží nám na ní. Právě proto navrhujeme reformu a budeme tím hlasem zdravého rozumu,“ prohlásil předseda ODS Petr Fiala.
Nominacemi se zabývají Piráti, šanci mají i nestraníci. Kdo nakonec bude o hlasy voličů usilovat, rozhodne celostátní fórum plánované na 19. ledna. Jejich vizí je podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše vzdělaná, svobodná, digitálně propojená Evropa, kde je bezpečno a kde se lidé mohou pohybovat.
Kandidáty začíná vybírat i SPD. Lídra pro eurovolby ještě nemá, hlavní téma kampaně ale ano – zachování svobody a suverenity pro Česko.
„EU je nereformovatelná a my nabízíme spolu s naší evropskou parlamentní vlasteneckou frakcí jiný model evropské spolupráce, a to co nejužší spolupráci suverénních evropských států,“ uvedl předseda SPD Tomio Okamura.
V ČSSD už padají jména, ale ještě je musí schválit širší vedení. Tváří kandidátky by mohl být současný europoslanec Pavel Poc (ČSSD).
„Určitě budeme poukazovat na to dobré, co je v Evropské unii, ale současně také budeme říkat, že by neměly platit dvojí standardy, to znamená, že by neměly být země první a druhé kategorie,“ přiblížil šéf ČSSD Jan Hamáček.
Jedničku kandidátky už schválili komunisté – současnou europoslankyni a místopředsedkyni strany Kateřinu Konečnou. „Hlavní evropské téma je emancipace evropského projektu, ten musíme rozpracovat, změna Lisabonské smlouvy, změna Schengenu, ochrana vnějších hranic,“ zmínil předseda KSČM Vojtěch Filip.
Také lidovci sází na své současné europoslance. Právě ti jsou na prvních místech kandidátky, kterou vede Pavel Svoboda (KDU-ČSL). Do voleb strana půjde samostatně. Podle 1. místopředsedy strany Mariana Jurečky je tématem bezpečná Evropa, ale i lepší Evropa. „Chceme, aby Evropská unie byla daleko jednodušší, srozumitelnější,“ řekl.
Společnou kandidátku chce mít TOP 09 s hnutím STAN. Zatím ale její přesná podoba není jasná. „Naším cílem je vytvořit širokou koalici proevropských politických sil, a teprve následně budeme volit lídra takovéto kandidátky,“ přiblížil předseda TOP 09 Jiří Pospíšil. „Máme mnohé výhrady k tomu, jak funguje Evropská unie, ale není cestou z ní odcházet, cestou je ji změnit zevnitř,“ dodal předseda STAN Petr Gazdík.
Některé sněmovní strany přitom čekají v novém roce i důležité sjezdy. Andrej Babiš bude obhajovat post předsedy hnutí ANO v polovině února. K volbě lídra se zase sejdou prvního března sociální demokraté. Řádný stranický sjezd čeká i lidovce na konci března, kdy KDU-ČSL oslaví také sté výročí založení strany. Nového šéfa si vyberou i Starostové a nezávislí. Petr Gazdík už hnutí dál vést nechce. Koncem roku si nové vedení zvolí TOP 09.
Historickým výročím vévodí zhroucení komunistického režimu
V roce 2019 si pak Česko připomene také některá jubilea. Hned v lednu to bude 50 let od upálení Jana Palacha na protest proti rezignaci lidí po okupaci Československa. Chystají se výstavy i pietní akce na Václavském náměstí v Praze. V březnu pak uplyne 80 let od vyhlášení protektorátu Čechy a Morava, stejné výročí pak v září odkáže na začátek druhé světové války.
Evropa si ale bude také připomínat třicáté výročí pádu komunistických režimů. Pro Česko je zlomovým okamžikem 17. listopad 1989. Nasazení těžkooděnců proti demonstrantům se stalo symbolem sametové revoluce. O měsíc později už v čele země stanul disident Václav Havel.
Události v sousedních zemích přitom už měsíce nasvědčovaly, že komunistický blok míří ke svému zániku. V Polsku už na jaře režim legalizoval hnutí Solidarita, které v červnových volbách získalo 94 procent hlasů.
Tou dobou už také východní Němci překračovali hranice mezi Maďarskem a Rakouskem. V Praze zase hromadně prchali na půdu západoněmecké ambasády. Východoněmecký režim nakonec povolil. Devátého listopadu pak padl nejspíš nejznámější symbol rozdělení Evropy – Berlínská zeď.
Například v Rumunsku se ale změna neobešla bez krveprolití. Přestože se masové protirežimní demonstrace rychle rozšířily z Temešváru i do dalších měst, tehdejší prezident Nicolae Ceausescu se odmítl vzdát. Pouliční bitvy opozice a armády proti tajné policii stály tehdy život stovky lidí.
