Obavy z vývoje na Ukrajině a nejistota ohledně dalších sankcí znervózňují české firmy. A to jak ty, které své zboží prodávají do Ruska nebo na Ukrajinu, tak i ty, které jsou závislé na dodávkách komodit z těchto zemí. Pokud se situace zkomplikuje, je možné, že budou ještě více zpřetrhané dodavatelské řetězce. A nejen to by mohlo v České republice způsobovat další zdražování. Podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka to může navíc zvýšit i tlak na ceny energií a pohonných hmot.
České firmy se obávají dopadů nynější krize. Ať už na Ukrajinu či do Ruska exportují, nebo spoléhají na dodávky
Události: Obavy firem kvůli situaci na Ukrajině (zdroj: ČT24)
Jihočeské firmě Madeta zhruba pět let trvalo, než se se svými plísňovými sýry dostala na ruský trh. A pouze několik dní stačilo na to, aby se tyto vazby v roce 2014 přerušily. „Přerušilo je Rusko, když reagovalo protisankcemi na sankce Evropské unie po anexi Krymu,“ řekla mluvčí společnosti Martina Faktorová.
Od té doby je pro ně prý ruský trh nenávratně ztracený. „Rusko byl pro nás velký trh a velký partner, kam jsme vyváželi pětinu produkce. Dostat se na ten trh bylo velmi náročné, stálo to nemalé finanční prostředky. Tehdy ta ztráta dosahovala asi 150 milionů korun ročně,“ vyčíslila Faktorová.
Obavy z podobného scénáře mají i další firmy. Například Brano Group vyrábí součástky do automobilů a jednu z továren má přímo v Rusku. „Zatím nevypadá, že by se nějak přerušovaly vazby na naše zákazníky, nicméně vidím tam různé nepřímé vlivy, které nakonec budou možná omezovat výrobu nebo likvidovat některá odvětví,“ uvedl předseda představenstva společnosti Pavel Juříček. Dojít může například k omezování některých dodávek nebo ke zdražování.
Další vývoj může postihnout i největší českou automobilku. Výrobní závody má v Rusku i na Ukrajině. „Míra dopadu na naše obchodní aktivity v dotčených zemích je průběžně zjišťována. Co se týče veškeré činnosti v místě dění, bezpečnost a integrita našich zaměstnanců je naší nejvyšší prioritou,“ sdělila mluvčí Škoda Auto Martina Špittová.
Obavy z dopadu na import
Rusko ale nepatří k nejvýznamnějším obchodním partnerům České republiky. Na celkovém vývozu se podílí asi dvěma procenty. České firmy tam loni vyvezly zboží za 94 miliard korun – hlavně vozidla, stroje a další výrobky zpracovatelského průmyslu. Opačným směrem putovalo zboží za 137 miliard korun – zejména ropa, zemní plyn a některé kovy.
„Spíš se obávám, že ty sankce, které by mohly nastat, by mohly být namířeny z druhé strany – na import. Protože z Ruska odebíráme obrovské množství zemního plynu a samozřejmě je tam i významný podíl ropy,“ upozornil místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk.
Do potíží by se mohly dostat i firmy, které vozí suroviny z Ukrajiny. Třeba do hutí Liberty Ostrava dovážejí většinu železné rudy právě odsud a část analytiků upozorňuje, že by dodávky mohly podražit nebo se na čas zastavit úplně. „Dodávky zatím probíhají bez problémů, nicméně i tak se snažíme pracovat na tom, že posilujeme ten náš dodavatelský řetězec,“ popsala mluvčí Liberty Ostrava Barbora Černá Dvořáková.
Dodavatelský řetězec je důležitý i pro jadernou elektrárnu Temelín. Ta už od roku 2010 vyrábí elektřinu z ruského paliva. Polostátní ČEZ aktuálně vybírá nového dodavatele – tendru se účastní francouzské, americké a právě i ruské firmy. Vypsaný už je zhruba rok. „Výběrové řízení na dodavatele paliva pro jadernou elektrárnu Temelín běží. V jeho průběhu nemůžeme a nebudeme řízení komentovat,“ sdělil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Na vývoj celé situace teď čekají i další firmy, které s regionem obchodují.
Plynu a ropy se zatím situace nedotkla
Dodávky plynu ani ropy do Evropy zatím Rusko neomezilo. A výrazně se nemění ani cena. Na evropských burzách se plyn obchoduje za podobné ceny jako v lednu. Tedy kolem 80 eur za megawatthodinu.
Česko je tranzitní země, většina plynu směřuje do západní Evropy, hlavně do Německa. Na jižní Moravu do Česka přes Slovensko vede ukrajinská větev plynovodů. Dodávky se zatím výrazně nemění a jsou podobné jako loni nebo předloni ve stejnou dobu. Celkem pak do Česka za rok dorazí zhruba 45 miliard kubíků ruského plynu. Spotřebuje se ale jen zlomek – zhruba sedm až osm miliard kubíků za rok.
Komora: Ukrajinci by měli mít možnost získat v Česku dlouhodobá víza
Bez zaměstnanců z Ukrajiny se pak v Česku neobejdou obchod nebo ubytovací a další služby. V souvislosti s nynější krizí prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý v dopise premiérovi Petru Fialovi (ODS) napsal, že Ukrajinci pracující v Česku s krátkodobým vízem by měli mít možnost získat dlouhodobá víza bez nutnosti návratu do vlasti.
„Chceme jednat o tom, aby vláda umožnila co nejrychlejší sloučení ukrajinských rodin a hladké vyřízení těchto žádostí, jejichž počet aktuálně rychle roste. Vnímáme postoj českých zaměstnavatelů a projevenou společenskou odpovědnost vůči jejich ukrajinským zaměstnancům a doporučujeme co nejrychleji adekvátně nastavit kvótu pro co nejrychlejší vyřízení sloučení rodiny,“ podotkl viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.
Komora zároveň nabídla svou součinnost při vyjednávání o zefektivnění vízové politiky a dalších záležitostí týkajících se současných dopadů ukrajinské krize na firmy. „Proto bychom uvítali zapojení komory do činnosti meziresortní pracovní skupiny, kterou vláda zamýšlí vytvořit, s cílem připravovat systémová opatření s ohledem na rizika spojená se současnou situací na Ukrajině,“ uvedl viceprezident komory Radek Jakubský. Hospodářská komora podle něj podporuje, aby se žadatelé o víza nemuseli vracet do zemí původu kvůli podání žádostí nebo vyzvednutí uděleného víza.
V roce 2021 Hospodářská komora zpracovala přes 4500 žádostí zaměstnavatelů o více než 21 tisíc kvalifikovaných pracovníků z Ukrajiny. Podle Dlouhého má komora informaci od ministerstva zahraničí, že se pozastavuje vyřizování krátkodobých a dlouhodobých víz na ambasádě v Kyjevě, zatímco generální konzulát ve Lvově a spolupracující vízové centrum zatím činnost nepřerušily. „Ovšem vzhledem k eskalující situaci v zemi je nutné dopředu počítat s možností, že dojde k uzavření i těchto zastupitelských úřadů, a nebude tak možné zajistit další dlouhodobě požadovaný počet nových žádostí od zaměstnavatelů,“ uvedl Dlouhý.
Stavební firmy: Bez Ukrajinců stavět nelze
Také stavbaři by uvítali snadnější udělování dlouhodobých víz. Bez ukrajinských pracovníků se stavební firmy totiž rovněž neobejdou. V oboru jsou žádaní, protože se dobře sžívají s místním prostředím a kulturou, uvedla mluvčí společnosti Strabag Edita Novotná. „Obsazují přitom nejen dělnické a řemeslně odborné profese, ale také místa technicko-hospodářských pracovníků, kde je vyžadováno odborné středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání,“ podotkla.
Většina pracovníků z Ukrajiny využívá v České republice dlouhodobá víza v režimu zaměstnaneckých karet. „Vzhledem ke skutečně zoufalému nedostatku českých pracovníků na zdejším trhu práce bychom uvítali, kdyby proces vyřízení těchto karet byl co nejkratší,“ dodala mluvčí.
Ukrajinští pracovníci nejsou potřeba jen ve stavebnictví, ale také v administrativě, potvrzuje mluvčí Skupiny Metrostav Vojtěch Kostiha. Aktuální legislativa pro jejich zaměstnávání je podle něj v tak špatném stavu, že proces náboru trvá až půl roku, což je v poměru k trvání stavebních projektů dlouho. „Ve skupině tedy zaměstnáváme pouze takzvané necizince, což jsou všichni občané EU. Máme tak Čechy, Slováky, Němce, Maďary, Poláky a nově třeba Finy,“ řekl Kostiha.
Generální dodavatelé staveb zpravidla využívají služeb subdodavatelů. Až ti mají kapacitu zabývat se složitým náborem ukrajinských zaměstnanců na specifickou činnost, případně tyto pracovníky najímají přes pracovní agentury. Výrobně-obchodní ředitel pozemního stavitelství Skanska Vladimír Bešta uvedl, že v některých profesích u jejich subdodavatelů tvoří Ukrajinci až osmdesát procent všech zaměstnanců.
Ukrajinců žijících nebo pracujících v Česku v poslední době přibývá. V lednu 2022 jich české úřady práce evidovaly celkem 198 470, což je meziročně o čtvrtinu více. Oproti předcovidovému lednu 2020 vzrostl podle úřadu jejich počet o 38 procent.