Počet obyvatel České republiky se za prvních devět měsíců letošního roku zvýšil zhruba o 27 700 na 10 637 794 lidí. Většinu přírůstku opět zajistila zahraniční migrace, především z Ukrajiny a Slovenska. Více lidí se také narodilo, než zemřelo, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ), podle nějž rovněž přibylo svateb a ubylo rozvodů.
Češi se letos častěji berou a méně rozvádí. Počet dětí narozených nesezdaným párům klesl
Statistici upozorňují, že podíl dětí narozených mimo manželství za tři čtvrtletí meziročně klesl o dvě desetiny procentního bodu na 48,5 procenta. Až do letošního prvního čtvrtletí přitom tento podíl stoupal, od ledna do března byl 49,6 procenta. Klesl až v pololetí. „Údaje za třetí čtvrtletí zastavení dlouhodobého trendu potvrzují,“ uvedl ČSÚ.
Celkem se letos do konce září narodilo 86 636 dětí, o 43 méně než za stejné období loni. Z toho 48 procent bylo dětí prvorozených a 37 procent druhorozených. Nejvíce dětí se narodilo ženám ve věku 30 let.
Vývoj počtu obyvatel ČR – 3. čtvrtletí roku 2018
Zemřelo 84 957 lidí, meziročně o 1264 více. Nárůst z velké části způsobila bilance třetího čtvrtletí, kdy zemřelo zhruba 26 600 lidí, přibližně o tisíc více než loni. Mezi zemřelými bylo v prvních devíti měsících roku 43 000 mužů a 42 000 žen.
„Zemřelým mužům bylo v době úmrtí v průměru 72,6 let a zemřelým ženám 79,7 let,“ uvedli statistici.
Kojenecká úmrtnost se snížila ze 2,7 na 2,5 promile, v prvním roce života zemřelo 220 dětí.
Přes deset tisíc párů se vzalo v červnu a také srpnu
Češi se také letos častěji ženili. Počet sňatků se zvýšil meziročně o více než 1400 na 47 793. Nejvíce obřadů se konalo v červnu, a to 10 600. Šlo o nejvyšší měsíční počet svateb za posledních devět let.
„Více než deset tisíc párů snoubenců vstoupilo do manželství také v srpnu. Vůbec nejoblíbenější bylo datum 18. 8. 2018,“ uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Tři čtvrtiny nevěst i ženichů uzavíraly manželství poprvé. Nejvíce ženichů bylo ve věku 29 let, nevěstám bylo nejčastěji 27 let.
Počet rozvodů se meziročně snížil o tisíc na 17 515. V 60 procentech případů se rozvody rodičů dotkly nezletilých dětí. Rozvedeným mužům bylo v průměru 44,7 let, rozvedeným ženám 41,8 let.
Od ledna se do Česka přistěhovalo přes 43 tisíc lidí
Do Česka se za tři čtvrtletí roku 2018 přistěhovalo 43 059 lidí, což je meziroční přírůstek o více než 10 000 obyvatel. Vystěhovalo se jich 16 999, meziročně o 3100 více. Zahraniční migrací tedy v prvních devíti měsících přibylo více než 26 000 obyvatel. Z toho je zhruba 8900 Ukrajinců, 3900 Slováků, 1500 Rumunů a 1400 Bulharů.
Ve Středočeském kraji přibylo obyvatel i manželství
Nejlidnatějším krajem zůstávají střední Čechy, kde na konci září žilo 1 365 302 obyvatel. Zároveň kraj zaznamenal nejvýraznější přírůstek, když v něm za první tři čtvrtletí přibylo 12 507 lidí.
Rostl také počet obyvatel Prahy: za tři čtvrtletí jich přibylo 10 260, a to hlavně díky stěhování z ostatních krajů. A zatímco přes 31 tisíc lidí do metropole letos přišlo, do regionů se z hlavního města odstěhovalo 17,5 tisíce lidí. Přes 5,6 tisíce Pražanů odešlo do zahraničí.
Praha ovšem dosáhla na celostátní primát v porodnosti: od ledna se ve městě narodilo 11,6 tisíce dětí. Po odečtení zemřelých se tak přirozený přírůstek obyvatel Prahy přehoupl přes dva tisíce lidí; v ostatních krajích přitom přirozený přírůstek nepřekročil tisícovku. Děti se také častěji než jinde rodily manželům, počet nemanželských dětí klesl o šest desetin procentního bodu na 40,65 procenta.
Rozrostl se také třeba Plzeňský kraj. I do tohoto regionu se lidé častěji stěhovali, než se v něm rodili, přestože se v kraji do konce září narodilo 4 654 dětí. Po letech přibylo například obyvatel Klatovska, a to o 40 osob. V kraji ale za letošních devět měsíců meziročně přibylo rozvodů, a to o šest procent, a jejich počet přesáhl tisícovku rozvedených manželství. Ve většině případů se přitom rozpadla manželství s nezletilými dětmi.
To ve Středočeském kraji se za letošních devět měsíců uzavřelo nejvíc sňatků: své „ano“ si v regionu do za tři čtvrtiny letošního roku řeklo 6 001 párů. Na druhém místě se umístila Praha s 5 657 sňatky. Přes pět tisíc svateb má za sebou také Jihomoravský a Moravskoslezský kraj.
Z Moravskoslezského kraje lidé odcházejí
Úbytek zaznamenalo šest krajů – k nejvyššímu došlo na severu Moravy, kde se počet obyvatel snížil o 2014 lidí. Přesto tam za letošních devět měsíců ubylo méně obyvatel než za stejné období loni. Kraj přišel v o 2014 lidí, před rokem to přitom bylo 3280 obyvatel.
Z Moravskoslezského kraje se totiž lidé častěji stěhují, než kolik do něj přichází nových obyvatel. Rozdíl je 1225 odstěhovaných. Největší pokles počtu obyvatel zaznamenalo Karvinsko, které přišlo o 1076 lidí, tedy víc než polovinu z čísel za celý kraj. Rozrostlo se naopak Frýdecko-Místecko, a to o 349 lidí, a Novojičínsko o 124 lidí.
Za prvních devět měsíců ubylo obyvatel také Karlovarskému kraji: přímo Karlovarsko přišlo o 394 lidí, především ale kvůli úmrtnosti obyvatel, která překonala porodnost. Nejlépe je na tom z celého kraje Chebsko, kde ubylo jen 89 obyvatel. Podle statistiků je to tím, že v okolí je nízká nezaměstnanost a řada pracovních příležitostí.
V Karlovarském kraji se pak v prvních třech čtvrtletích roku narodilo 2110 dětí, z toho 1291 mimo manželství. To je zhruba 61,2 procenta. Lidé v Karlovarském kraji uzavřeli za devět měsíců roku 1418 sňatků, 494 manželství bylo rozvedeno.
