MAPA: Temná místa Česka. Statistici zjišťovali, odkud lidé prchají za lepším

V minulých letech pokračovalo stěhování českého obyvatelstva do okolí velkých měst. Na celkovém výsledku stěhování nejvíce v letech 2011 až 2016 tratil Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj. I když v úbytku obyvatelstva vedl Moravskoslezský kraj, Karlovarský kraj se potýkal i s problémy na trhu práce. Byl totiž jediným krajem, kde byl loni proti roku 2011 nižší počet zaměstnaných.

Nejvíc lidí přibývá ve Středočeském kraji a v Praze. Mezi těmito dvěma oblastmi zaznamenali statistici také velkou míru přesunů, čtvrtina všech stěhování v Česku v roce 2016 je právě mezi nimi. Pokračuje trend, kdy lidé opouštějí centra velkých měst a míří do jejich nejbližšího okolí. To platí jak o Praze, tak o Brně.

„V 70. a 80. letech minulého století se lidé stěhovali do center městských regionů. V polovině 90. let se tento proces obrátil a začalo převažovat stěhování z center do okolního zázemí,“ uvedla místopředsedkyně ČSÚ Eva Krumpová. Z Prahy do středních Čech se v roce 2016 odstěhovalo 14 100 lidí, v opačném směru to bylo 8200 lidí. Ve středních Čechách, stejně jako v Praze, žilo 1,3 milionu lidí.

Přírůstek a úbytek obyvatelstva v letech 2011 až 2016
Zdroj: ČSÚ

Mezi lety 2011 až 2016 přibylo lidí v polovině krajů, ve druhé polovině jich ubylo. Největší úbytek zaznamenaly Moravskoslezský a Zlínský kraj a dále kraje Karlovarský a Ústecký. Moravskoslezský kraj byl přitom ještě před deseti lety nejlidnatější.

Pokračuje také stárnutí české populace. „Průměrný věk obyvatelstva za posledních 25 let vzrostl o 5,5 roku na 42 let,“ řekla Krumpová. Vzhledem k průměrnému věku lidí je „nejmladším“ krajem Středočeský. Zvláště to platí o regionech v těsném okolí Prahy, kde je méně lidí ve věku 65 a více let než dětí do 14 let. Naopak nejvyšší index stáří má Královéhradecký kraj.

Česko v číslech – demografická data na konci roku 2016
Zdroj: ČSÚ

Zaměstnanost se v minulých letech zlepšovala, největší problém měl ale primární sektor

Středočeskému kraji se spolu s Jihomoravským dařilo také v oblasti práce. Počet zaměstnaných lidí od roku 2011 do konce loňského roku vzrostl nejvíce právě v těchto regionech. Růst zaznamenaly i další kraje, s výjimkou jediného – Karlovarského. 

Největší odliv zaměstnaných lidí zaznamenaly primární sektory jako těžba surovin, zemědělství či lesnictví. Podíl zaměstnaných v tomto sektoru byl nejvyšší na Vysočině, a to 7,6 procenta. Nejvyšší podíl zaměstnaných v průmyslu byl zase v Libereckém kraji, kde činil přes 40 procent. Ve službách byl největší podíl zaměstnaných v oblastech s velkými centry, tedy v Praze a Brně.

Průměrné hrubé měsíční mzdy v krajích ČR v 1. až 4. čtvrtletí 2016
Zdroj: ČSÚ

Kdo měl práci, mohl se těšit z lepších odměn. Průměrná mzda se totiž v posledních letech podle úřadu zvyšovala ve všech krajích. V absolutních hodnotách dominovala Praha, kde mzda činila v roce 2016 téměř 35 200 korun. Na posledním místě se nacházel Karlovarský kraj, kde byla o více než 11 tisíc nižší.

Výše důchodů po okresech v prosinci 2016
Zdroj: ČSÚ

Rozdělení krajů podle měsíčních starobních důchodů bylo podobné jako u mezd, ale rozdíly byly výrazně menší. Nejvyšší byly předloni v Praze, kde činily 12 286 korun, a nejnižší v Olomouckém kraji, kde senioři pobírali v průměru 11 119 korun.