V kvalitě života skončilo Česko na 26. místě, těsně za USA. Nejlépe na tom je Norsko

Česká republika se v kvalitě života letos umístila v mezinárodním srovnání na 26. místě. Oproti loňskému roku si v žebříčku, který vychází z údajů o stavu společenského a ekonomického rozvoje a úrovně životního prostředí, sice pohoršila o čtyři místa, bodově je na tom ale lépe. Získala 84,66 bodu ze sta, zatímco před rokem měla 84,22 bodu. Ze 146 srovnávaných zemí je na tom nejlépe Norsko a nejhůře Středoafrická republika.

Ilustrační snímek
Zdroj: ČTK Autor: Igor Zehl

Sestavovaný Index společenského rozvoje  hodnotí země v desítkách různých kategorií. Česká republika se v průzkumu společnosti Deloitte, která index každoročně sestavuje s neziskovou organizací Social Progress Imperative, řadí těsně za USA a z nových zemí EU je na tom lépe jen Slovinsko na 22. místě.

Polsko skončilo dvaatřicáté a Slovensko ještě o tři pozice níže. Trojici zemí s nejvyšším skóre vedle Norska tvoří Island a Švýcarsko. Středoafrickou republiku na posledních třech příčkách doplňují Čad a Afghánistán.

Česko je na tom dlouhodobě nejlépe se základními lidskými potřebami, konkrétně s výživou a základní lékařskou péčí, úrovní pitné vody a hygieny a přístřeším. Zhoršil se ukazatel vnímané osobní bezpečnosti a přístupu k vyššímu vzdělání. Naopak mírné zlepšení zaznamenali autoři indexu ohledně úrovně tolerance a začleňování, lidských práv i osobní svobody.

Česko si polepšilo také ekonomicky. Hrubý domácí produkt na obyvatele s ohledem na paritu kupní síly se zvýšil od loňska o 958 dolarů, tedy zhruba o 20 900 korun na 31 339 dolarů, tedy v přepočtu 683 300 korun. K horšímu umístění Česka v žebříčku tak podle Deloitte spíš přispělo to, že v indexu, který porovnával o osmnáct zemí více než loni, mimo jiné přibyly Lucembursko a Singapur a některé další země zvýšily své skóre výrazněji.

„Posun v některých ukazatelích souvisel se změnami metodologie, například zahrnutím ukazatele finanční dostupnosti bydlení, v jiných se jednalo o mírné posuny ve veřejném mínění. Například ukazatel vnímané kriminality se zhoršil o jeden stupeň z pěti, ačkoliv policejní statistiky žádnou podstatnou změnu nezaznamenaly,“ uvedl k výsledkům indexu prezident Deloitte ČR Josef Kotrba.

Ukazatel vnímané osobní bezpečnosti je hodnocen pěti stupni, podobně jako známkování ve škole. V Česku se zhoršil ze stupně jedna na stupeň dva. „Stupeň jedna se v roce 2018 na evropském kontinentě vůbec neobjevuje, zachoval si jej pouze Island,“ dodal Kotrba.