Počet lidí žijících v nejmenších obcích do 500 obyvatel dlouhodobě klesá; v současnosti v nich žije asi osm set tisíc Čechů. O něco větší sídla do dvou tisíc obyvatel však rostou v posledních letech o desítky tisíc lidí. Celkem v nich žijí téměř tři miliony Čechů. Vylidňování nejmenších obcí je podle poslanců, kteří přijali pozvání do pořadu Události, komentáře, potřeba zastavit.
Co udrží Čechy na venkově? Politici mluví o lepší dopravě, decentralizaci i internetu
Trendy nejsou stejné po celém Česku. Zatímco v okolí velkých měst obyvatel spíš přibývá, například ze severozápadní Moravy a Slezska nebo ze Šumavy poměrně rychle mizí.
GALERIE
Vývoj počtu obyvatel menších obcí
Venkov navíc rychleji stárne. Detailně to ukazuje mapa indexu stáří vytvořená na základě dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Vyjadřuje poměr počtu lidí starších 65 let k počtu lidí mladších 14 let.
Čím fialovější jsou jednotlivé obce, tím větší převahu mají starší obyvatelé a naopak; k pomyslně nejstarším regionům tak patří Krušnohoří v Karlovarském kraji, Jeseníky, západočeské Pošumaví nebo podhorská část Slovácka. Zrcadlově „nejmladší“ je pak okolí Prahy, chmelařská oblast Žatce a Loun, Českobudějovicko nebo Tachovsko.
Stárnutí venkova
Vrecionová: Vylidňování venkova je trend celého civilizovaného světa
Vylidňování venkova není podle poslankyně a předsedkyně spolku pro obnovu venkova Veroniky Vrecionové (ODS) českým specifikem. „Koncentrace lidí do velkých měst je trend, který se týká Evropy i celého civilizovaného světa,“ říká.
Tomuto trendu chce bránit. „Jsem přesvědčená, že musíme udělat všechno proto, abychom z toho vyplývající negativní dopady minimalizovali, abychom tomu maximálně možně zabránili a vytvořili podmínky takové, aby lidé z venkova neodcházeli,“ myslí si Vrecionová.
S tím souhlasí i poslanec Stanislav Juránek (KDU-ČSL). Vylidňování nejmenších obcí považuje za velmi vážný problém, kterému je třeba se věnovat na všech úrovních. „Malé obce pro nás mohou být pokladem, který nám pomůže udržet takové věci, jako je folklor a další hodnoty, které jsou třeba spojeny s poutěmi a s dalšími zvyklostmi,“ vyjmenovává některé přínosy venkova pro společnost. Vrecionová by však nechtěla, aby se z venkova stal skanzen. Naopak by ráda, aby tam žili malí a střední podnikatelé a zemědělci.
Události, komentáře: Debata o vylidňování obcí (zdroj: ČT24)
Jak pomoct venkovu? Lepší dopravou, internetem i udržením škol
Udržet lidi na venkově by podle Juránka mohlo zlepšení dopravní obslužnosti. „V řadě krajů se už tato záležitost projevila a v těch krajích, ve kterých je dobrá dopravní obslužnost, skutečně dochází k menšímu vylidňování a je dobře se tou statistikou zabývat,“ upozorňuje Juránek.
Vrecionová si však myslí, že venkov může zatraktivnit hlavně decentralizace a zmenšení byrokratické zátěže, tedy oblasti, které se podle ní v posledních letech spíš zhoršují. „Já bych třeba šla cestou posílení rozpočtového určení daní na úkor dotací a na úkor rozhodování z centra tak, aby v tom místě si starosta sám rozhodl, jestli on potřebuje dopravu, nebo obchod, nebo lékaře,“ vysvětluje.
Juránek si myslí, že vláda by přece jen měla do života malých obcí zasahovat. Přinejmenším zajistit dostupnost pošty, dopravní obslužnosti nebo škol. „Zabezpečení toho, aby tam byla alespoň mateřská nebo základní škola aspoň nižšího stupně, je nutnou podmínkou, aby ta obec mohla přežít,“ říká. Vrecionová však nepovažuje za správně, aby se to řídilo z centra.
„Každá obec má úplně jiné potřeby. Jiné má obec, která leží na okraji Prahy nebo Brna, a jiné má vesnice na Valašsku. Nikdo nemůže přeci nadiktovat, co v tom kterém místě kdo potřebuje,“ prohlašuje.
Vrecionová považuje za důležité také pokrytí vysokorychlostním internetem, ve kterém Česko zaostává. „Znám i lidi, kteří by z města rádi šli na venkov, protože je díky moderním technologiím možná práce z domova,“ říká.