Prioritami ministerstva obrany během českého předsednictví v Radě EU bude posilování spolupráce mezi Evropskou unií a NATO, pomoc Ukrajině a implementace takzvaného strategického kompasu Evropské unie, tedy společné obranné strategie EU, uvedla ministryně obrany Jana Černochová. Dodala, že důležitá je rovněž modernizace armády a boj s hybridními hrozbami. Černochová také řekla, že Česká republika by se chtěla zapojit do výcviku ukrajinských vojáků. Podle ní probíhají na toto téma intenzivní jednání.
„Chceme společně urychlit modernizaci armády a čeká nás celá řada klíčových projektů, které musíme rozhodovat,“ prohlásila Černochová s tím, že rovněž nelze zavírat oči před děním na východ od Česka. Ministerstvo obrany podle ní při konfliktu na Ukrajině hraje důležitou roli.
V souvislosti s výcvikem ukrajinských vojáků podotkla, že by mělo jít o různé typy výcviku. „V tuto chvíli se spolu s ukrajinskou stranou domlouváme na nějakých podmínkách,“ řekla. Jednání se podle ní povedou i s dalšími spojenci v NATO o tom, jaký typ výcviku v jaké zemi by přicházel v úvahu. „Probíhají první jednání a máme první ještě ne zcela konkrétní obrysy spolupráce,“ dodala.
Pomoc Ukrajině se podle ní řeší na všech unijních jednáních. „Budeme se zasazovat i o to, abychom v rámci svého předsednictví pomáhali Ukrajině nejenom v průběhu bojů, ale i při její poválečné obnově,“ podotkla.
Bezpečnost euroatlantického prostoru
Ministryně zmínila bezpečnost euroatlantického prostoru, který podle ní stojí právě na spolupráci EU a NATO, a obě organizace se vzájemně doplňují. „V rámci předsednictví se budeme snažit spolupráci zintenzivnit a hlavně zamezit duplikování úsilí obou organizací,“ poznamenala.
Během následujícího půlroku podle ní bude podepsána společná deklarace EU a NATO, která dá vzájemné spolupráci další politický impulz. Unie a Aliance by nově měly spolupracovat například ve vojenské mobilitě. Ministryně řekla, že Česko bude podporovat přípravu strategie Evropské unie pro bezpečnost a obranu vesmíru.
Dalším tématem bude snaha o zavedení takzvaného strategického kompasu do praxe. „Je to prakticky první konkrétní bezpečnostní a obranná strategie Evropské unie a je to hlavně soubor konkrétních úkolů,“ popsala Černochová. V EU byl dokument přijat v březnu. Česko se podle ní v této oblasti zaměří na posilování obranyschopnosti EU nebo na podporu malých a středních firem v obranném průmyslu.
Zmínila také důležitost obrany proti hybridnímu působení, a to hlavně Ruska. Podle svých slov je ráda, že nový náčelník generálního štábu Karel Řehka byl bývalým šéfem Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost. Klíčovým úkolem je podle ní boj právě v kyberprostoru. „Kyberprostor je jedno z dalších bojišť. Je to bojiště, které není v tuto chvíli viditelně krvavé, ale je o to závažnější,“ uvedla a dodala, že tyto boje jsou stejně neúprosné jako kdekoliv jinde.
Dokončit modernizační proces
Nový náčelník generálního štábu Karel Řehka podotkl, že je také potřeba dokončit klíčový modernizační proces armády. „Na druhou stranu je tu dramaticky měnící se bezpečnostní situace v Evropě, a to bude mít dopad na naše plány,“ uvedl.
Řekl, že v poslední době nastala i vzhledem k otřesné válce v Evropě radikální změna bezpečnostního prostředí, kterou nelze ignorovat. „Přestože jsou modernizace a rozvoj naší armády promyšlené a dobře nastavené, již nyní dochází a dále bude docházet k zásadním změnám požadavků na armády jak na alianční, tak na národní úrovni,“ uvedl.
Za jeden z nejpalčivějších úkolů považuje přezbrojení těžké brigády, a to nejen odkládaný nákup bojových vozidel pěchoty, ale i dalších souvisejících projektů. Připomněl také další modernizační projekty jako nákup tanků nebo stíhacích letadel. Zdůraznil i nutnost čelit hybridním hrozbám a připravovat se na boj ve všech doménách, tedy vedle země a vzduchu také v kybernetické doméně, v informačním prostředí, elektromagnetickém spektru a ve vesmíru.
