Zástupci větších agrárních podniků přišli před Strakovu akademii vyjádřit nespokojenost s tím, že vláda se rozhodla při rozdělování dotací upřednostnit ty menší. Sešli se již dopoledne, v úvodních projevech zazněla obvinění, že se prý chystá dotační tunel a skupování zemědělské půdy firmami, které na ní ve skutečnosti nechtějí hospodařit. Protest zemědělců před Úřadem vlády skončil kolem půl třetí odpoledne, následně by měla skončit také dopravní omezení v centru Prahy, která jej provázela.
Zemědělcům z Agrární komory a Zemědělského svazu, reprezentujících spíše velké agrární podniky, se nelíbí vládní nastavení dotací pro roky 2023 až 2027.
Komora a svaz od začátku roku kritizovaly rozhodnutí změnit nastavení takzvané redistributivní platby, kterou zemědělci dostávají na prvních 150 hektarů půdy. Na další dotační období to bude 23 procent z celkové částky na přímé platby, původně bylo plánováno deset procent.
Zástupci svazů hovoří o tunelu
Na dopoledním shromáždění zemědělců zazněla na adresu vlády ostrá slova. Prezident Agrární komory Jan Doležal hovořil o riziku údajného dotačního tunelu. Domnívá se, že malí zemědělci budou místo hospodaření „těžit dotace“. „V ČR se nechystá podpora produkčního zemědělství, chystá se dotační tunel. Velké investiční skupiny budou skupovat půdu a brát práci zemědělcům,“ domnívá se. Hrozí podle něj, že budou vznikat fiktivní zemědělci, kteří budou jen čerpat dotace bez produkce.
Také podle předsedy Zemědělského svazu Martina Pýchy vznikají investiční společnosti, které spekulativně nakupují půdu a slibují investorům roční výnos například 13 procent. „Opravdu chceme, aby českou půdu vlastnili kapitáloví investoři, nebo aby ji vlastnili čeští zemědělci?“ řekl.
Doležal a Pýcha vystoupili i odpoledne při shromáždění před Úřadem vlády, aby zopakovali své argumenty. Hovořili ale například i zástupci pěstitelských nebo chovatelských svazů. Předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka upozornil na pokles plochy, na které se pěstuje zelenina. „Nemůžeme konkurovat zahraničním řetězcům, které ovládají přes sedmdesát procent trhu,“ řekl. Zdeněk Mlázovský z Českomoravské drůbežářské unie upozornil na hrozbu v podobě rostoucích cen energií i krmiv. „Vláda nepodporuje živočišné producenty tak, jak by měla,“ míní.
Předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek, jehož organizace se na protestu také podílela, varoval před podporou malých zemědělců, ti by podle něj nedokázali zásobit trh. „Vyrábějí maximálně do deseti procent potravin,“ podotkl.
Prohlásil, že si vládní politici prostřednictvím zemědělských dotací platí svou propagaci a zároveň dal najevo, že protesty budou pokračovat. „Oni si z těch dotací určitým způsobem platí svoji politickou reprezentaci v rámci České republiky, takže postoj je nekompromisní. Ale musím říct, musí se připravit na to, že pokud to nepůjde po dobrém, tak to půjde po zlém. Plánujeme další nátlakové akce v rámci českého předsednictví. Uvidíme, co vydrží čeští zemědělci, a co vydrží vláda. První signál je dnešní pochod Prahou,“ varoval Dufek.
Jurečka: Ministerstvo podpoří živočišnou výrobu a pěstování citlivých komodit
Na shromáždění zemědělců vystoupil ovšem i vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Sám je sice ministrem práce a sociálních věcí, ale reprezentoval ministra zemědělství Zdeňka Nekulu, který je po půl roce opět v covidové izolaci.
Řekl, že Nekula má za úkol najít formu podpory pro zemědělce, kteří se zabývají živočišnou výrobou a pěstováním citlivých komodit zhruba v objemu tří miliard korun. „Začali jsme debatu i například o tom, jak to řešit v oblasti důchodového pojištění,“ řekl Jurečka. Do tří týdnů podle něj má vzniknout návrh, aby tyto kroky šly realizovat už v roce 2023. Jedna z forem podpory může být i formou daňových úlev.
Malí zemědělci protestní akce odmítli
Argumenty velkých zemědělců odmítla Asociace soukromého zemědělství sdružující hlavně malé farmáře. Zpochybnila tvrzení například o údajně nedostatečné podpoře živočišné výroby. „Živočišnou výrobu dělají menší zemědělci i při nižších podporách obecně s velmi dobrými výsledky, a ještě tvoří řadu doprovodných pozitiv pro venkov,“ uvedla asociace.
Průměrná velikost farem nemá podle ní přímý vliv na množství vyrobené produkce a historicky bylo běžné, že obživu národa měli na starosti menší zemědělci. Upozornila i na to, Česko má se 130 hektary největší průměrnou velikost farem ze zemí EU.
Asociace také tvrdí, že velké podniky působící v různých obcích čerpají dotace, které do regionu nijak nevrací. „Odsuzujeme snahy o pokračování v nadržování úzké skupině největších zemědělských podniků, na které ve výsledku právě nejvíce doplácejí klasická zemědělská družstva a akciovky,“ uvedl předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek.
Tvrzení malých zemědělců však odmítl šéf Zemědělského svazu, jsou podle něj lživá.
Pochod omezil dopravu
Na pochod Prahou se měli zemědělci, kteří se dopoledne sešli v Lucerně, vydat v jednu odpoledne, ale nakonec vyrazili již v poledne. Trasa průvodu vedla z Václavského náměstí ulicemi Mezibranská a Žitná na Karlovo náměstí, Myslíkovou na nábřeží, po pravém břehu Vltavy k Mánesovu mostu, přes něj na Klárov a před Úřad vlády.
Zatímco zemědělci procházeli centrem, byly uzavírány silnice na trase průvodu včetně části magistrály a Žitné ulice. Dopravní podnik také odkláněl některé tramvajové linky. Před Strakovou akademií pokračoval protest zhruba do půl třetí odpoledne, pro auta i tramvaje byla proto uzavřena část nábřeží Edvarda Beneše.
