Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídr kandidátky PRO vystoupení z EU a předseda strany Moravané Ctirad Musil si klade za hlavní cíl vystoupení Česka z Evropské unie, protože je podle něj řízená bývalými koloniálními mocnostmi a Česko se tak stává vazalem cizích zájmů. Je také pro zrušení Green Dealu, protože má prý každá země vztah ke svému životnímu prostředí, který si dokáže řešit sama. Je rovněž proti migračnímu paktu a odmítá vojenskou pomoc Ukrajině.
Začněme hodnocením dvaceti let České republiky v Evropské unii. Jaké je z vašich úst?
Dvacet let je docela dlouhá doba, pro řadu lidí to vypadá, že EU nás vede dobře, protože má určitě pro každého nějaké pozlátko. Každopádně nemyslím si, že by cesta nadále v Evropské unii pro nás vedla k něčemu lepšímu. Stáváme se v podstatě vazaly cizích zájmů. EU je řízená hlavně bývalými koloniálními mocnostmi. My si musíme zvykat na jejich normy, bizarní opatření – ať už je to Green Deal, nebo různé záležitosti ve školách – genderové záležitosti, multikulti, migrační záležitosti, které nás jednoznačně poškozují.
EU se zde ohání nějakými principy solidarity, přitom ve skutečnosti my máme v podstatě tahat horký brambor z ohně za ty, kteří nadělali problémy ve světě v dřívějších letech, zejména právě koloniální mocnosti, jako jsou Francie, Nizozemí... Takže myslím si, že setrvávání dále v Evropské unii určitě nepovede k lepším zítřkům. Proto také my jako volební koalice PRO vystoupení z Evropské unie neslibujeme žádnou lepší Evropskou unii, protože si myslíme, že v ní lépe rozhodně nebude.
Která tři témata jsou stěžejní pro tyto evropské volby?
My máme jedno – vystoupit z Evropské unie, to znamená, že pokud bychom se dostali do Evropského parlamentu, tak naším cílem je spojit se s podobnými euroskeptickými subjekty a usilovat o vystoupení z EU, protože tam každá země má jiné zájmy. Nemůžeme říct, jaké priority máme pro budování Evropské unie, když v lepší zítřky nevěříme.
Čili nic jiného v Evropském parlamentu nebudete prosazovat? Ničemu jinému nebudete bránit?
Tak pokud samozřejmě bychom byli v Evropském parlamentu a do vystoupení z Evropské unie by zbývalo mnoho času, tak samozřejmě my se budeme snažit brzdit ty nejhorší dopady, které na nás jsou – ať je to Green Deal, nebo různá genderová opatření, která potom samozřejmě ničí náš stát a naši populaci dlouho do budoucna, protože opatření ve školách mají následky na následující generaci. Co EU pro nás přináší, vidíme třeba i na cenách energií, na cenách bytů, na ohodnocení práce lidí. To jsou všechno věci, o kterých jsme očekávali, že se vyřeší v Evropské unii, a za dvacet let k tomu nedošlo, takže my bychom chtěli brzdit opatření, která toto budou jenom zhoršovat.
Vy jste opakovaně zmiňoval Green Deal, co s ním tedy?
Green Deal je záležitost, kterou prosazují lobbisté, za jejichž zády stojí většinou velcí různí energetičtí hráči, do kterých často obyčejný občan nevidí. To je to nejhorší na Evropské unii – že ti, co jsou tam volení, mají jen určitou moc, ale drtivou většinu moci v EU mají nevolení úředníci, nevolení lobbisté, kteří v podstatě toto ovládají.
Promiňte, co zastoupení členských států, které o těch věcech rozhodují na Evropské radě?
Myslím si, že ta dominantní role je právě od těch nevolených, od těch úředníků, lobbistů. Co se týče Evropské rady i Evropské komise, to je něco, co z pohledu obyčejných lidí vypadá jako velmi mocný orgán, ale nedomnívám se, že tam by se vařila skutečná politika Evropské unie.
Zpátky k tomu Green dealu – co s ním tedy – přetvořit, zrušit, zachovat?
Určitě zrušit. Každá země má svůj vztah ke svému životnímu prostředí, který si dokáže řešit na základě svých potřeb. Vnucovat nám cizí pravidla, cizí zájmy určitě není vhodné. Je to vidět už na tom, jak Evropská unie často háže výhybky – nejdříve rušit spalovací motory, pak je vezme na milost. To znamená, že tam ani ta koncepce není nějak dotvořena a my v podstatě lítáme jako hadr na holi podle toho, co kdo kde zrovna vymyslí.
Jak hodnotíte migrační pakt, tedy nedávno schválená nová pravidla azylové a migrační politiky EU?
Domnívám se, že vůbec by nám neměl nikdo nařizovat pravidla, co se týče imigrace. My sami máme své problémy se svými imigranty. Česká republika na rozdíl od Západu dokázala velmi dobře vyřešit imigraci například vietnamského obyvatelstva, ale i třeba ukrajinského obyvatelstva. Zdaleka nemluvím o tom poválečném, ale o období předchozích dvaceti let, kdy k nám migrovali Ukrajinci. Nic takového nedokázali ani Francouzi s Alžířany nebo severoafrickými etniky. Nic takového nedokázali Němci s Turky.
Oni by se měli učit od nás. Myslím si, že jejich diktát nám v podobě nějakého paktu, kdy nám budou říkat, jak se máme chovat vůči imigrantům, které oni ve skutečnosti dotáhli do Evropy – to je jen ukázka jejich arogance vůči nám. Rozhodně bych odmítal tady například často zmiňovaný princip solidarity, protože to, co západní země udělaly ve světě, není výsledek naší práce a my bychom neměli za ně řešit problémy, které si dřív oni nadělali ve světě.
To, co říkáte, platí i za situace, kdy existuje schengenský prostor volného pohybu? Není v schengenském prostoru volného pohybu jednoduše nutné, aby byla jednotná pravidla migrační azylové politiky?
Schengenský prostor vypadá velmi pohodlně a řada lidí se nechala ukonejšit tím, že se volně pohybují po Evropě a pouze to, že nemusí někde ukázat pas, je pro ně dostatečný důvod, proč se zbavit všech ostatních práv, které nám Evropa bere. Mimo jiné, co už jsem říkal – cena práce, ceny v obchodech, kvalita zboží a podobně, takže já si nemyslím, že schengenský prostor je něco, co by pro nás bylo až tak cenné, abychom mohli za to prodat svou bezpečnost.
Má EU dál podporovat Ukrajinu, nebo ne?
Já Ukrajinu nevnímám jako jednotnou záležitost. Zásadně odlišuju Ukrajinu jako zemi, Ukrajinu jako mnohonárodnostní obyvatelstvo a Ukrajinu jako její vedení, její politickou kliku, která ji dovedla až do válečného konfliktu, který dnes vidíme.
Dnes, pokud se mluví o Ukrajině, o pomoci Ukrajině, často se mluví o pomoci právě politické klice, která tam tu válku vede. Takže proti tomu se zásadně stavím. Nedomnívám se, že bychom měli této politické klice pomáhat, a rozhodně bych nechtěl, abychom zaměňovali pomoc Ukrajině jako lidu s pomocí právě vojenské správě Ukrajiny.
Teď tomu nerozumím, pokud se bavíme o vojenské pomoci Ukrajině, tak to je pomoc komu z vašeho pohledu?
Rozhodně bych nebyl pro pomáhání vojensky Ukrajině, protože ta takzvaná pomoc byla ve skutečnosti příčinou toho, proč tam ta válka vůbec vznikla. Na Ukrajinu se vozily zbraně dlouho předtím, než tam konflikt vznikl. I obyčejný člověk se mohl na radarových snímcích na internetu dívat, jak drony severoatlantického paktu létaly kolem ruských hranic už dlouho předtím, než konflikt vznikl.
Takže bylo by vhodné nehrát si na to, jak Rusko v roce 2022 přepadlo Ukrajinu, ten konflikt byl vyostřován dlouho předtím. Rusko se snažilo to diplomaticky nějak vyřešit, nedařilo se to a EU byla ta, kdo házel do soukolí těchto diplomatických styků písek. Takže hrát si teď na to, že EU pomáhá Ukrajině, je pouze falešná hra. Nepomáhá jí.
Ptáme se také na euro, tak tady nejspíš odpověď je jasná s ohledem na to, co jste říkal v úvodu, že jste pro vystoupení Česka z EU. Takže jaký je váš postoj k euru?
Žádáme o vystoupení z Evropské unie, tudíž otázka eura je pro nás bezpředmětná, odmítáme euro.
Česko se stane čistým plátcem, to znamená, že do unijních fondů máme přispívat více než bychom čerpali. Dosud více čerpáme, jsme tedy čistým příjemcem. Tu změnu byste voličům vysvětloval jak?
Já bych ji nevysvětloval nijak, my žádáme o vystoupení z Evropské unie.
Do té doby, než bychom vystoupili.
My se tváříme, že jsme teď příjemci z Evropské unie, ale zapomíná se na to, že drtivá většina našich podniků patří Němcům, Francouzům, Britům, Američanům a dalším zahraničním činitelům. To znamená, že my do zemí Evropské unie jinou formou než prostřednictvím daní odvádíme obrovské částky, z nichž se nám zpět v podobě takzvaných dotací dostává pouze zlomek. Takže já bych o tom příjmu zas tak pozitivně nemluvil.
