Do 22. března letošního roku v České republice onemocnělo spalničkami již 366 lidí. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v pořadu Otázky Václava Moravce řekl, že za celý rok 2019 se nemocí podle jeho odhadu nakazí až tisíc lidí. Jednou z příčin epidemie je odmítání očkování. Spalničky přitom mohou mít velmi vážné komplikace. Nejohroženější jsou ti, kdo ze zdravotních důvodů očkováni být nemohou.
V České republice jsou děti povinně očkovány proti devíti nemocem včetně spalniček. V posledních letech však přibývá rodičů, kteří odmítají své děti nechat očkovat, přestože jim za to hrozí desetitisícový finanční postih, jejich potomci nemohou být přijati do mateřských škol nebo jezdit na školy v přírodě.
Důvod, proč lidé nenechávají své děti očkovat, je, že se obávají negativních zdravotních důsledků očkování. „Musíme si uvědomit, že závažné komplikace se vyskytují v 0,8 procentech případů. 99,2 procent dětí nemá žádný problém,“ vyčíslil místopředseda poslaneckého zdravotnického výboru Bohuslav Svoboda (ODS).
Komplikace má pět dětí ročně
Vláda za účelem „otupení hran“ připravuje zákon o náhradě újmy způsobené povinným očkováním. „Může se stát, byť to jsou jednotky případů, že má očkování negativní efekt,“ připustil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Možný dopad na státní rozpočet je stanoven na sto milionů korun ročně, avšak ministr nepředpokládá, že by tolik financí bylo zapotřebí. Vojtěch sdělil, že podle informací, které má od vakcinologů, postihnou negativní zdravotní důsledky očkování pět dětí ročně.
„Jediné solidní, co může stát udělat, je riziko krýt, i když je minimální,“ okomentoval návrh Svoboda s tím, že jej ve sněmovně podpoří zástupci ODS. Zákon vítá i stínová ministryně zdravotnictví za KSČM Soňa Marková, byť podle ní měl být přijat dříve.
Maminky a tatínkové někdy soudí, že jejich dítě by nemělo být očkováno proti více nemocem najednou, případně chtějí očkování odložit na pozdější věk. Bohuslav Svoboda připustil, že očkovací kalendář lze individualizovat, vždy je ale nutná konzultace dětského lékaře se specialistou, neboť nejde o prosté „rozdělení“ vakcín, nýbrž o medicínsky složité rozhodnutí, k němuž je třeba spočítat doby nástupů protilátek.
Stínová ministryně zdravotnictví za KSČM Soňa Marková připomněla, že z důvodů obav některých rodičů byl očkovací kalendář již v roce 2018 upraven tak, aby k druhé dávce očkování dítěte MMR vakcínou proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám došlo až mezi 5. a 6. rokem života.
Už jste viděli zánět mozku?
Marková zdůraznila, že očkování je jedinou ochranou proti mnoha vysoce nakažlivým a smrtelným chorobám, a rodičům je tuto informaci nutné sdělit. Důvod, proč to někteří nedokáží pochopit, podle ní spočívá v tom, že proočkovanost byla po mnoho let tak vysoká, že se lidé včetně zdravotníků nesetkávali s následky chorob. U spalniček může jít třeba o zápal plic nebo trvalou slepotu.
- V roce 2017 zemřelo v Evropské unii na spalničky 37 lidí.
„Jedna z největších komplikací spalniček je zánět mozku. Myslím si, že zdravotníci ani nikdo jiný se v posledních letech s touto komplikací nesetkal,“ varovala, k čemu může odmítání očkování vést. Soňa Marková dodala, že na internetu se šíří lži o tom, že vakcína MMR proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám způsobuje autismus, což je vyvráceno.
Tři procenta nejohroženějších
Klesající proočkovanost je velkou potíží především pro děti, které ze zdravotních důvodů, například imunologických či alergologických, nemohou být samy očkovány. Takových jsou asi tři procenta a musí se spoléhat pouze na kolektivní imunitu.
Dolní hranice proočkovanosti pro vznik kolektivní imunity je u spalniček 95 procent populace. V České republice však proočkovanost klesla na pouhých 83,5 procenta v roce 2017, obdobně jsou na tom i další evropské země. Podle Markové mají proočkovanost alespoň 95 procent pouze ve čtyřech zemích Evropské unie.
Proočkovanost klesá nejen v případě spalniček, příušnic a zarděnek, ale i dalších nemocí – například záškrtu, proti němuž chrání hexavakcína. „To je typický příklad, já to ještě pamatuji. Můj otec, praktický lékař, nosil v kapse trvale troakar, kterým, když se dítě dusilo, mu probodl krk, aby mohlo dýchat. Jinak by dítě zemřelo. A děti umíraly,“ sdělil Bohuslav Svoboda.
„U záškrtu se zase dostáváme k hraničním hodnotám proočkovanosti. Budeme zase nosit punkční jehly a probodávat našim dětem krk?“ otázal se místopředseda sněmovního zdravotnického výboru v pořadu Otázky Václava Moravce.
Osvěta a komunikace
Ministerstvo zdravotnictví chce situaci zlepšit vytvořením provakcinačního zdravotnického portálu. Po opakovaném odkladu je termín spuštění nového webu stanoven na polovinu letošního roku. Ministr Vojtěch soudí, že osvěta je jedním ze způsobů, jak „odmítače očkování“ přesvědčit, a je proto rád, že téma spalniček rezonuje médii.
Svoboda klesající poočkovanost přičítá špatné komunikaci mezi zdravotníky a veřejností. Podle Markové je klíčová role dětských lékařů, kteří musí rodičům vysvětlovat, proč je pro jejich děti i děti druhých lidí očkování prospěšné.
Na Ukrajině spalničky zabily 16 lidí
To, že někteří odmítají nechat své děti očkovat, ale není jediným rizikovým faktorem. Dalším je migrace ze zemí, kde je proočkovanost populace nízká. V případě České republiky mohou představovat riziko lidé z Ukrajiny, odkud k nám přijíždí mnoho pracovníků a kde podle Markové proočkovanost klesla pod 31 procent.
Svoboda přidal další čísla: vloni na Ukrajině zaznamenali 54 tisíc výskytů spalniček, 16 lidí zemřelo. „To je prostě o statistice. V okamžiku, kdy se dostaneme do tisícových hodnot, což se letos dostaneme, matematicky musí přijít vážné komplikace. A může přijít i úmrtí,“ varoval lékař.
