Spalničky

V Česku jsou podle ministerstva zdravotnictví desítky tisíc dětí, které nejsou očkované proti spalničkám. Například z ročníku 2020 jich eviduje více než 14 tisíc, které do dvou let věku vakcínu nedostaly. Země tak nedosahuje potřebné proočkovanosti přes 95 procent, v roce 2020 byla jen 87 procent, uvedli zástupci resortu a lékaři. Letos se nemocí nakazilo 28 lidí, téměř polovina těchto případů souvisí s nákazou jednoho neočkovaného dítěte v zahraničí. Loni úřady evidovaly jednoho nemocného, v roce 2019 jejich počet přesáhl pět set. Další nárůst odborníci očekávají na podzim.

Že očkování zachraňuje lidské životy, je dobře známé. Ale mnohem hůř se už popisuje, kolik životů. Teď se to pokusil spočítat mezinárodní vědecký tým složený z expertů na medicínu, statistiku a ekonomii. Výsledky popsal v odborném časopise The Lancet.

Na začátku letošního roku přibylo v Česku kromě černého kašle i spalniček, svrabu, záškrtu, legionelózy a objevily se i neštovice mpox, dříve známé jako opičí neštovice. Vyplývá to z informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Podle Svazu zdravotních pojišťoven je proti některým ze sílících nemocí povinné očkování, jehož obcházení oslabuje kolektivní imunitu.

Od ledna v Česku lékaři zaznamenali čtyři případy spalniček, jeden loni v prosinci. Na sociální síti X o tom informoval předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek. V prosinci se spalničky do Česka podle Státního zdravotního ústavu vrátily po více než dvou letech. Podle studií Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) častěji s očkováním dětí váhají rodiče s vyšším vzděláním.

Výskyt spalniček v Evropě se za loňský rok zvýšil 45krát. Uvedla to stanice BBC s odvoláním na Světovou zdravotnickou organizaci (WHO), podle níž je nutné dalšímu šíření této vysoce nakažlivé nemoci zabránit naléhavými opatřeními.

Endemická lepra na Floridě, hrozba desítek tisíc případů spalniček v Londýně a tisíc nemocných se syfilis v Česku. To není úryvek z viktoriánského románu, ale obraz západního světa ve druhé dekádě jednadvacátého století. Klesající proočkovanost dětí, změny v chování a stravovacích návycích – a samozřejmě klimatické změny – přispěly situaci, kdy se nebezpečné nemoci, o nichž se myslelo, že jsou odsunuty do historie, vrátily do zemí, které je dříve prakticky vymýtily, napsal server Politico. K tomu se přidává stále větší odolnost bakterií vůči antibiotikům, což znamená, že jedno z nejvíce převratných léčiv za posledních sto let je ohroženo.

Pacienti s plicní tuberkulózou by se v budoucnu mohli izolovat doma, a ne v nemocnici. Ministerstvo zdravotnictví připravuje změnu vyhlášky, která stanoví nemoci, při kterých je nutná hospitalizace. Posouzení ale nebude na pacientovi, nýbrž na rozhodnutí lékaře a hygieniků. Kromě tuberkulózy chce zrušit nevyhnutelnou izolaci v nemocnici i pro spalničky nebo žloutenku kromě typu A. Naopak rozšířit chce resort seznam nemocí, u kterých se musí nakažený povinně podrobit léčbě. Ke stávajícímu výčtu přibudou například opičí neštovice nebo černý kašel.

Vědci popsali klíčovou roli seniorek v ochraně dětí před epidemiemi. V minulosti byla podle nového výzkumu značně silná, v současné době se ale už v moderní společnosti vytrácí.

Bezprostředně hrozí rozšíření spalniček v různých regionech světa poté, co pandemie covidu-19 vedla k trvalému poklesu proočkovanosti a slabšímu sledování nákazy. Varovaly před tím podle agentury Reuters Světová zdravotnická organizace (WHO) a americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).

Na spalničky v Zimbabwe zemřelo během pouhého týdne 157 dětí, přičemž za necelý týden se úmrtnost zdvojnásobila. Úřady viní náboženské sekty, které nevěří v účinnost očkování a jejichž příslušníci své děti nenechávají imunizovat.

Přenos opičích neštovic mezi lidmi v neendemických zemích, tedy mimo oblasti původního výskytu, lze zastavit. Prohlásila to epidemioložka Světové zdravotnické organizace (WHO) Maria Van Kerkhoveová. Nebezpečí zasažení širší populace je „velmi slabé“, uvedlo v pondělí Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC).

Každá migrační vlna představuje jisté zdravotní riziko, tvrdí epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. V Událostech, komentářích řekl, že strategie, podle které budou doočkovávány děti běženců, aby mohly nastoupit do škol, bude připravena během nadcházejícího víkendu. Větší riziko než covid-19 podle něj může u dospělých představovat tuberkulóza.

Infekčních onemocnění vloni výrazně ubylo. Vyplývá to ze statistik Státního zdravotního ústavu (SZÚ) za celý rok 2020. Výrazný propad ústav registruje například v počtu nahlášených nákaz neštovicemi, spálou a meningitidou. Spalniček se objevily jen čtyři případy, což je nejméně za posledních deset let. Pomohlo tomu uzavření škol a epidemiologická opatření zavedená v souvislosti se šířením koronaviru. Naopak případů klíšťové encefalitidy znovu přibylo.

Rodiče by neměli kvůli epidemii nemoci COVID-19 odkládat očkování malých dětí. V populaci by podle pediatričky a místopředsedkyně České vakcinologické společnosti Hany Cabrnochové mohlo přibýt jiných infekcí, což by pro děti i pro celé zdravotnictví znamenalo velkou komplikaci. Praktičtí lékaři už na začátku března pacienty vyzvali, aby omezili zbytné návštěvy jejich ordinací. Před zamýšlenou návštěvou jim mají raději zavolat.

Německá vláda prosadila povinnou vakcinaci pro děti, které chodí do škol. Opatření má zabránit zejména šíření spalniček, jež se kvůli dezinformacím vyvolávajícím odpor k očkování znovu šíří Evropou. Rodičům, kteří by svým odmítavým přístupem ohrožovali vlastní děti i zranitelné lidi v okolí, hrozí pokuta v přepočtu přes šedesát tisíc korun.

Z nemocí, proti nimž se očkuje, poutají v poslední době největší pozornost spalničky. Počet  nakažených se totiž každý měsíc zvyšuje a lékaři to dávají do souvislosti s rodiči, kteří očkování odmítají. Proti spalničkám se v Československu začalo očkovat v roce 1969 a výskyt nemoci o pár let později klesl na nulu. Podobný efekt mělo také očkování proti zarděnkám či záškrtu. Teď je v Česku pro děti povinné očkování proti devíti nemocem.

Počet obětí spalniček se loni oproti přechozímu roku zvýšil. Zatímco v roce 2017 podlehlo nakažlivé nemoci po celém světě 110 tisíc lidí, loni to bylo přes 140 tisíc. Uvádějí to nové odhady Světové zdravotnické organizace (WHO) a amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Nejvíc mrtvých je mezi dětmi do pěti let věku. K zemím s nejvyšším výskytem nemoci patří kromě několika afrických států také Ukrajina. Česko a další tři evropské země přišly o status zemí, v nichž byla nemoc už vymýcena.

Počet onemocnění spalničkami se letos oproti loňsku ztrojnásobil, varovala Světová zdravotnická organizace (WHO). Proočkovanost klesla celosvětově, jedním z jasných ohnisek je přitom Ukrajina, kde mnoho rodičů nedůvěřuje úřadům ani zdravotnictví. Panuje podezření, že právě z Ukrajiny se nemoc šíří po Evropě, ale už i do Izraele nebo Spojených států.

Virus spalniček umí ničit imunitní paměť organismu, který pak zapomene, jak bojovat s nemocemi, se kterými se už v minulosti setkal. To je zjednodušeně závěr výzkumu mezinárodního týmu vědců. Podle dřívějších odhadů zabijí spalničky každý rok asi 110 tisíc lidí, nový výzkum ale naznačuje, že je s touto nemocí spojeno až pětkrát víc úmrtí. Výsledky publikovali vědci v časopise Science.

Přibývající případy spalniček, černého kašle, a dokonce i jeden výskyt tetanu u dětí. Negativní trend má zvrátit změna v zákoně o ochraně veřejného zdraví. Ta by nově zakázala i soukromým školkám přijímat neočkované děti. Praktickým lékařům budou pojišťovny hradit konzultace spojené s očkováním. Ministerstvo zdravotnictví zároveň navrhuje, aby si sám hradil léčbu ten, kdo vakcínu odmítne a onemocní.

Přesně před 50 lety bylo v Československu zavedeno plošné očkování proti spalničkám. Od 80. let se nemoc v zemi prakticky nevyskytovala, v posledních letech ale případů přibývá, letos jich už je téměř šest set. Světová zdravotnická organizace proto tento týden odebrala Česku statut země, kde se spalničky nevyskytují. Důvodem je klesající proočkovanost, import ze zahraničí a slábnutí ochrany u očkovaných dospělých. Nemoc se nejčastěji projevuje horečkou a vyrážkou, mohou ji ale doprovázet i vážné komplikace.

Vyřazení Česka ze seznamu zemí s vymýcenými spalničkami je podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) možné zvrátit. Řekl to v Událostech, komentářích. Za stejně zásadní jako boj s nemocí však Vojtěch považuje boj s dezinformacemi, které se podle něj týkají hlavně očkování.

Světová zdravotnická organizace (WHO) zrušila České republice, Británii, Řecku a Albánii status zemí, v nichž byly vymýceny spalničky. Uvedla to ve své zprávě o spalničkách a zarděnkách v Evropě. Zatímco v roce 2010 nebylo v Česku hlášeno žádné onemocnění touto chorobou, letos za prvních pět měsíců přibylo podle informací ministerstva zdravotnictví více než pět stovek nemocných. Podle WHO za to může hlavně šíření dezinformací o očkování. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) k tomu pro ČT řekl, že resort se snaží zlepšit situaci zejména osvětou.

V Ugandě zemřel pětiletý chlapec, který byl v úterý potvrzen jako první případ eboly mimo Kongo zasažené epidemií. Světová zdravotnická organizace (WHO) zároveň uvedla, že v zemi zaznamenala další dva případy nákazy touto nebezpečnou nemocí. V Kongu se od loňského srpna nakazilo ebolou už přes dva tisíce lidí, z toho více než 1300 nemoci podlehlo. Země navíc bojuje s epidemií spalniček.